Hlavní obsah

„Systém je pod tlakem.“ Španělé řeší, zda země neroste příliš rychle

Foto: Violeta Santos Moura, Reuters

Následky říjnové srážky dvou vlaků na vysokorychlostní trati mezi Madridem a Sevillou.

Debatu, zda údržba infrastruktury dokázala držet krok s rychle rostoucím počtem obyvatel i přílivem turistů, otevřely letošní tragické železniční nehody.

Článek

Vlakové neštěstí poblíž Toleda, při němž koncem října zemřelo 69 lidí, vyvolalo otázky ohledně stavu španělské veřejné infrastruktury.

Na vysokorychlostní trati mezi Madridem a Sevillou šlo letos o druhou nehodu s tragickými následky, Španělé se tak ptají, zda jejich země neroste příliš rychle, a to právě na úkor vlastní infrastruktury.

„Systém je pod tlakem,“ řekl podle deníku The New York Times Pere Navarro, šéf Generálního ředitelství dopravy (DGT).

Španělská infrastruktura a veřejné služby byly podle Navarra navrženy pro dobu, „kdy nás bylo 40 milionů“. Nyní však „máme 50 milionů obyvatel a každý rok vítáme 100 milionů turistů“, narážel na to, že jihoevropská země prochází obdobím rychlého růstu.

Zanedbaná údržba?

První reakce vlády na nehodu se nezaměřila na nedostatky v údržbě, ale na lidskou chybu, kterou odhalila nahrávka ze železničního dispečinku, na níž dispečer navádí jeden vysokorychlostní vlak na kolej, kde už stál jiný, nepojízdný vlak.

Druhá smrtelná nehoda během necelého roku však nevyhnutelně vyvolala otázky ohledně stavu železniční infrastruktury a bezpečnosti provozu.

Opoziční politici tvrdí, že levicová vláda premiéra Pedra Sáncheze nechala zemi chátrat. Někteří odborníci se domnívají, že se současný kabinet příliš soustředil na nové investice – například do digitalizace a obnovitelných zdrojů energie – a zanedbával údržbu již existující infrastruktury, například silnic, vodovodních systémů a vysokorychlostní železniční sítě. Ta je přitom druhou největší na světě, hned po Číně.

Podle studie španělského Institutu ekonomických studií (IEE) klesly výdaje na jednoho cestujícího vysokorychlostní železnicí mezi lety 2014 až 2024 o více než čtvrtinu.

Sánchez ve středečním televizním rozhovoru čelil otázkám ohledně nedostatečné údržby železnice. Hájil se tím, že jeho vláda pracovala na „zvrácení škrtů v železničním systému“, k nimž došlo za vlády jeho konzervativního předchůdce Mariana Rajoye, jenž zemi vedl v letech 2011 až 2018.

Sánchez tvrdí, že se investice do údržby sítě za jeho vedení zvýšily o 57,1 procenta, ze 700 milionů eur na současných 1,1 miliardy eur ročně.

Na trati Madrid–Sevilla podle něj vzrostly dokonce dvacetinásobně. Strojvedoucí přesto už loni upozorňovali na zhoršující se stav kolejí.

Srážka vlaků u Toleda:

+4

Ministr dopravy Óscar Puente, který po říjnové nehodě rezignoval, si stěžoval, že vláda kvůli absenci většiny v parlamentu nedokázala prosadit rozpočet, který by počítal s vyššími investicemi do údržby železnice.

Španělsko navíc dlouhodobě upřednostňovalo vysokorychlostní železnici – mezi lety 1990 až 2018 do ní investovalo patnáctkrát víc peněz, přestože většina cestujících využívá kratší příměstské spoje.

Velmoc vysokorychlostních tratí

Velká část španělské infrastruktury pochází z období hospodářského rozmachu, které přišlo krátce poté, co se země v roce 1986 stala členem Evropského hospodářského společenství, předchůdce dnešní Evropské unie.

Madrid tehdy získal přístup k rozsáhlým finančním prostředkům evropského bloku, během 90. let proto investoval do modernizace průmyslových center, jako jsou Barcelona a Bilbao, a vybudoval rozsáhlou síť vysokorychlostních železnic a dálnic. Investice pokračovaly i na začátku tohoto tisíciletí a Španělsko získalo pověst země s rozsáhlou a kvalitní železniční a silniční sítí.

Jak ale země bohatla a priority EU se přesouvaly k novým členským zemím ve východní Evropě, začal vysychat také přísun evropských fondů. Po finanční krizi v roce 2008 pak evropská dluhová krize způsobila, že veřejné investice ve Španělsku, které dříve převyšovaly evropský průměr, klesly téměř na polovinu. Výdaje se nevrátily na původní úroveň ani za pravicových, ani za levicových vlád.

Poté, co Sánchez provedl Španělsko pandemií koronaviru, využil rozsáhlý balík evropských prostředků na obnovu ekonomiky k podpoře hospodářského růstu.

Jeho vláda se sice snažila investicemi podpořit další hospodářský růst, podle kritiků ale nevěnovala dostatečnou pozornost údržbě stávající infrastruktury. Přednost podle nich dostávaly nové projekty a výdaje, jejichž výsledky jsou pro voliče viditelnější. Tento přístup se stal terčem kritiky zejména po sérii problémů na železnici.

„Ve Španělsku dnes mnoho věcí, které dříve dobře fungovaly, funguje špatně,“ napsal po nedávné vlakové nehodě politický analytik Ramón González Férriz pro středopravicový zpravodajský server El Confidencial.

Vládu kritizoval za to, že upřednostňuje sociální dávky a dotace před údržbou veřejné infrastruktury. Ta podle něj „přináší výsledky až po dlouhé době a voliči si jí nemusí vůbec všimnout“.

Doporučované