Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Dinosauři jsou ze své povahy tvorové žijící na zemi. Pod vodou žili jejich vzdálení příbuzní ichthyosauři a plesiosauři. I když se někteří dinosauři brodili vodou nebo mohli dokonce „na pejska“ plavat v jezerech nebo mělkých mořích, vědci nikdy nepředpokládali, že by mohli uplavat velké vzdálenosti.
Nový objev zveřejněný v odborném časopise Scientific Reports ale tuto představu mění, jak upozornil server britského deníku The Times. Paleontologové nečekaně našli v severní Africe fosilie kachnozobého dinosaura ze skupiny hadrosauridů.
Proč je to průlomové?
Tento druh se poprvé objevil v Severní Americe v období pozdní křídy, žil zhruba v rozmezí 100 až 66 milionů zpátky. Postupně se dostal do Eurasie. V této době byly oba kontinenty stále propojeny v rámci superkontinentu Pangea.
Afrika už ale s tímto celkem spojená nebyla. Nález kostí tohoto dinosaura v Maroku proto vědce šokoval. Mají pro něj jediné vysvětlení – tvor musel přeplavat stovky kilometrů, které tenkrát Afriku a Eurasii oddělovaly.
„Anatomie nového kachnozobého se velmi podobá těm evropským, což naznačuje, že tito dinosauři museli přeplavat nebo přeplout stovky kilometrů otevřených vod, aby se dostali do severní Afriky,“ prohlásil jeden z autorů studie Nicholas Longrich z anglické University of Bath.
„Je extrémně nepravděpodobné, že by dinosauři doplavali do Afriky, ale nepravděpodobné není nemožné. Když je dost času, nepravděpodobné se stává pravděpodobným,“ dodal Longrich s tím, že je toto zjištění tím největším objevem jeho kariéry.
„Takové překonání oceánu mohlo být událostí, která nastává jednou za milion let, ale křída trvala skoro 100 milionů let,“ vysvětluje Longrich.
