Článek
Podle plánů, které mají vstoupit v platnost v roce 2024, budou branci v rámci roční povinné vojenské služby podstupovat intenzivnější výcvik než doposud. Vojáci na vojně budou také mít za úkol střežit klíčovou infrastrukturu, což má pomoci profesionálním jednotkám rychleji reagovat na případný pokus Číny o invazi.
Delší vojenská služba se vztahuje na muže narozené po roce 2005. Ti, kteří se narodili před rokem 2005, budou i nadále sloužit čtyři měsíce, ale podle přepracovaného výcvikového programu, jehož cílem je posílit ostrovní záložní síly.
Dosavadní čtyřměsíční brannou povinnost tchajwanská veřejnost široce kritizovala jako příliš krátkou, napsala agentura AP. Příslušníci základní vojenské služby za tak krátkou dobu nemohli podstoupit takový výcvik, jaký profesionální vojáci skutečně potřebují.
Průzkum, který v prosinci provedla tchajwanská Nadace pro veřejné mínění, ukázal, že pro prodloužení povinné vojenské služby se vyslovilo 73,2 % respondentů. „Je to jeden ze základních kroků, který měl být učiněn již dávno,“ řekl Paul Huang, výzkumný pracovník nadace.
188tisícovou tchajwanskou armádu podle AP tvoří z 90 procent dobrovolníci a z 10 procent právě muži, kteří absolvují povinnou čtyřměsíční službu. Tu musí muži starší 18 let na Tchaj-wanu absolvovat od roku 2013. Nějakou formu povinné vojenské služby má ovšem Tchaj-wan už od roku 1951.
Tchajwanské ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že do zóny protivzdušné obrany ostrova vstoupilo 71 čínských letadel a bezpilotních strojů. Pokud se informace potvrdí, půjde o dosud největší hlášený vpád čínské vojenské techniky do vzdušné zóny Tchaj-wanu.
Eskalace vztahů Číny a Tchaj-wanu
Do tchajwanské identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ) proniklo za posledních 24 hodin 71 čínských vojenských letounů a dronů. Jde o dosud nejrozsáhlejší hlášené proniknutí čínských strojů do zóny.
„Dokud bude Tchaj-wan dostatečně silný, bude domovem demokracie a svobody na celém světě a nestane se bojištěm,“ uvedla prezidentka Cchaj Jing-wen na tiskové konferenci po zasedání Rady národní bezpečnosti. „Tchaj-wan chce světu říci, že pevně věříme v demokracii… Prokažme odvahu a odhodlání chránit naši vlast a bránit demokracii.“
„Nikdo nechce válku. To platí jak pro tchajwanskou vládu a lid, tak pro světové společenství. Ale mír nepřichází z nebe a Tchaj-wan se nachází v první linii expanze autoritářství,“ dodala podle agentury AP.
Desítky let trvající hrozba invaze Číny na samosprávný ostrov se vyostřila poté, co Čína po zvolení současné prezidentky Tchaj-wanu v roce 2017 přerušila komunikaci s ostrovní vládou. Cchaj Jing-wen je členkou Demokratické pokrokové strany, kterou Peking považuje za zastánce nezávislosti.
Čínská lidová osvobozenecká armáda v posledních letech téměř denně vysílá směrem k Tchaj-wanu stíhací letouny a námořní plavidla. V reakci na to ostrovní armáda tyto pohyby aktivně sleduje, což často slouží jako výcvik pro její vlastní vojenský personál.
Úsilí Tchaj-wanu o posílení připravenosti jeho obranných sil se urychlilo po srpnové návštěvě předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové. Čína v reakci na návštěvu významné americké političky okamžitě uspořádala v okolí Tchaj-wanu vojenská cvičení.
Čínská komunistická strana na Tchaj-wanu nikdy nevládla
- V Číně a na Tchaj-wanu fungují od konce občanské války v roce 1949 dvě samostatné vlády. Peking však ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a dlouhodobě se snaží omezit jeho mezinárodní aktivity. Soupeří spolu o vliv v tichomořské oblasti.
- Napětí v posledních letech znovu eskaluje a Peking nevyloučil možnost použití síly k získání ostrova.
- Ačkoli je Tchaj-wan oficiálně uznán jen hrstkou národů, jeho demokraticky zvolená vláda udržuje silné obchodní a neformální vztahy s mnoha světovými mocnostmi. Diplomatické styky mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem neprobíhají po oficiální linii. Americký zákon Taiwan Relations Act však zajišťuje ostrovu ochranu a poskytuje prostředky k jeho obraně.
Tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu v rozhovoru pro deník Guardian na začátku tohoto měsíce uvedl, že vojenská hrozba ze strany Číny je „vážnější než kdykoli předtím“. Wu uvedl, že cvičení, které Čína provedla po návštěvě Pelosiové, měla za cíl odstrašit ostatní světové vlády od podpory Tchaj-wanu.
