Článek
Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že 43 z čínských letounů překročilo středovou linii v Tchajwanské úžině, která odděluje Tchaj-wan od Číny. Peking tak pokračuje ve vojenských aktivitách poblíž ostrova, který komunistická Čína považuje za součást svého území a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan, který má demokratické zřízení, v posledních letech čelí ze strany Číny trvale sílícímu tlaku.
71 PLA aircraft and 7 PLAN vessels around Taiwan were detected in our surrounding region by 6 a.m.(UTC+8) today. R.O.C. Armed Forces have monitored the situation and tasked CAP aircraft, Navy vessels, and land-based missile systems to respond these activities. pic.twitter.com/DagRhnN69F
— 國防部 Ministry of National Defense, R.O.C. 🇹🇼 (@MoNDefense) December 26, 2022
Čína uvedla, že v neděli prováděla nácvik palebných úderů na moři a ve vzdušném prostoru kolem Tchaj-wanu v reakci na neupřesněnou provokaci ze strany Tchaj-peje a Spojených států. Podle Tchaj-wanu cvičení ukazuje, že Peking ničí mír v regionu a snaží se zastrašit tchajwanský lid.
Žádný rozruch ale na ostrově nevypukl. Čínské vojenské obtěžování samosprávného Tchaj-wanu v posledních letech zesílilo a Lidová osvobozenecká armáda komunistické strany vysílá k ostrovu letadla nebo lodě téměř denně.
„Jedná se o rozhodnou odpověď na současnou eskalaci a provokaci ze strany USA a Tchaj-wanu,“ uvedl Š'Ji, mluvčí východního divizního velitelství čínské armády, které oznámilo společné bojové hlídky a úderná cvičení ve vodách kolem Tchaj-wanu.
Čínská komunistická strana na Tchaj-wanu nikdy nevládla
- V Číně a na Tchaj-wanu fungují od konce občanské války v roce 1949 dvě samostatné vlády. Peking však ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a dlouhodobě se snaží omezit jeho mezinárodní aktivity. Soupeří spolu o vliv v tichomořské oblasti.
- Napětí v posledních letech znovu eskaluje a Peking nevyloučil možnost použití síly k získání ostrova.
- Ačkoli je Tchaj-wan oficiálně uznán jen hrstkou národů, jeho demokraticky zvolená vláda udržuje silné obchodní a neformální vztahy s mnoha světovými mocnostmi. Diplomatické styky mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem neprobíhají po oficiální linii. Americký zákon Taiwan Relations Act však zajišťuje ostrovu ochranu a poskytuje prostředky k jeho obraně.
Š' měl na mysli americký návrh zákona o výdajích na obranu, který vznikl jako odpověď na sílící hrozbu ze strany Číny. Pokud jde o indo-pacifický region, legislativa povoluje zvýšenou bezpečnostní spolupráci s Tchaj-wanem a požaduje rozšíření spolupráce s Indií v oblasti nových obranných technologií, připravenosti a logistiky.
Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen na pondělní vojenské ceremonii zopakovala, že Tchaj-wan musí posílit své obranné schopnosti kvůli „pokračující expanzi autoritářství“, ale o poslední vojenské aktivitě Číny se nezmínila.
Už v srpnu Čína uskutečnila u ostrova rozsáhlé vojenské manévry, aby vyjádřila nelibost nad návštěvou předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové v Tchaj-peji. V sobotu Čína kritizovala nový americký obranný zákon, který posiluje vojenskou pomoc USA Tchaj-wanu.
Pomůžou Američané?
Tchaj-wan by v případě napadení Čínou bránili američtí vojáci. V rozhovoru pro americkou stanici CBS to v neděli uvedl prezident Joe Biden. Pokud by došlo k bezprecedentnímu útoku ze strany Číny, USA by neváhaly vyslat své síly.
Tchaj-wan má za sebou, co se týče vojenských hrozeb a provokací, rekordní rok. Tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu nedávno v rozhovoru pro The Guardian uvedl, že Čína zřejmě chystá najít další „záminku pro nácvik budoucího útoku“ na ostrov.
Čínská vojenská hrozba je dle něj nyní „vážnější než kdykoli předtím“. Od roku 2020 se počet vniknutí válečných letadel do tchajwanské obranné zóny zvýšil pětkrát.
