Tisíce Španělů v ulicích protestují kvůli nedostupnému bydlení

Tisíce lidí se v sobotu shromáždily v ulicích španělských měst, aby vyjádřily nesouhlas s výsledky pátečního hlasování parlamentu, v němž poslanci zamítli vládní návrh na řešení bytové krize a vysokých nájmů.

Celkem bylo naplánováno kolem padesáti protestních pochodů, včetně Barcelony, Madridu či Valencie, napsal britský server BBC.

„V ulicích panuje velký hněv,“ uvedl mluvčí Svazu nájemníků ve Valencii. Během protestů ve třetím největším městě Španělska došlo v některých případech ke střetu mezi demonstranty a policií.

Opatření, se kterými v pátek přišla levicová koaliční vláda premiéra Pedra Sáncheze, jsou reakcí na nedávný případ 87leté ženy z Madridu. Tu vystěhovali z bytu poté, co jí investiční společnost Urbagestión zvýšila nájemné tak, že si ho už nájemnice nemohla dovolit. Po vlně kritiky ze strany veřejnosti vlastník nemovitosti ustoupil a žena se mohla vrátit.

Případ se tak stal symbolem protestů, v rámci kterých lidé požadují například snížení nájemného, zastavení možnosti vystěhování nájemníka a zákaz nákupu nemovitostí investičními fondy, nebo takzvanými supími fondy, jak jsou nazývány vládou premiéra Sáncheze.

Protesty proti vystěhování:

Největší demonstrace se čekala v metropoli Madridu. Na tamním náměstí Puerta del Sol demonstranti již několik dní stanují. „Nejsme tu pro zábavu ani pohodlí. Jsme tu z přesvědčení,“ řekl veřejnoprávní televizi RTVE jeden z demonstrantů, který se představil jako David.

Podle policie se v hlavním městě shromáždilo na 70 tisíc lidí, organizátoři uvádějí až půl milionu, napsala AFP.

Madridský svaz nájemníků v pátek večer uvedl, že ačkoliv jsou opatření navrhovaná vládou nedostatečná, jejich zamítnutí „prohlubuje bytovou krizi, která stojí životy pracující třídu“.

Ve Valencii se část demonstrantů dostala do střetu s policií. Někteří odstranili zábrany a házeli na policisty předměty, ti podle španělských médií reagovali použitím gumových projektilů.

Návrh zákona předložený v pátek španělskou vládou je rozdělen do dvou samostatných dekretů.

První dekret obsahoval pozastavení vystěhovávání sociálně slabých nájemníků až do roku 2030 a prodloužení nájemních smluv o dva roky, tedy do roku 2028. Kromě toho také obsahoval vyšší zdanění turistických bytů a omezení nákupů nemovitostí takzvanými supími fondy.

Druhý měl zavést automatické prodlužování nájemních smluv o dva roky. Poslanci oba návrhy v pátek odmítli.

Neúspěch Sánchezovy vlády poukazuje i na politickou nestabilitu v zemi a posiluje spekulace o možných předčasných volbách. Koaliční vláda složená ze socialistické strany PSOE a menšího partnera aliance Sumar, chybí v parlamentu pro protlačení návrhu většina.

Španělská centrální banka na základě rozdílu mezi poptávkou a výstavbou nových nemovitostí odhaduje, že v zemi chybí až 700 tisíc bytů.

Ceny nemovitostí vzrostly za poslední rok o 12,2 %, jak vyplývá z údajů národního statistického úřadu INE za druhé čtvrtletí roku 2026.

Nedostatek nájemního bydlení vedl podle realitní společnosti Idealista k nárůstu nákladů o 8,5 % v roce 2025, přičemž samotný Madrid zaznamenal nárůst nájemného o 9,7 %.

Společnost uvedla, že Barcelona a Madrid jsou nejdražšími španělskými městy z hlediska nájemného, a to s cenou 23,80 eura za metr čtvereční, respektive 22,70 eura za metr čtvereční.