Trump přiznal, že je v šoku. Už i Meloniová se na něj veřejně naštvala

Spojenectvím s americkým prezidentem Donaldem Trumpem se italská premiérka Giorgia Meloniová zprvu pyšnila. V poslední době je jí stále častěji přítěží a dostává ji do čím dál svízelnějších situací.

Americko-izraelský útok na Írán, jehož ekonomické dopady jsou cítit po celém světě, přiměl Meloniovou, aby začala přehodnocovat svůj vztah s americkým lídrem.

V projevu k italskému parlamentu z minulého týdne se Meloniová začala od Trumpa opatrně distancovat. Válku v Íránu označila za „vojenskou operaci, s níž Itálie nesouhlasila a na níž se nepodílela“, a zdůraznila případy z minulosti, kdy se její vláda postavila Washingtonu.

Další zlom přišel o víkendu, když se Trump pustil do papeže Lva XIV. Svatý otec je sice formálně hlavou jiného státu, ale zároveň ho v Itálii vnímají jako „symbol italské kultury a identity“ a „pro většinu Italů je nedotknutelný“, jak pro server Politico poznamenal analytik Leo Goretti z Italského ústavu mezinárodních vztahů.

Americký prezident hlavu Vatikánu, která se staví proti válce na Blízkém východě a dalším světovým konfliktům, kritizoval za to, že je „slabá ohledně kriminality a hrozná v zahraniční politice“. Nakonec vzkázal, že by se měl Lev vzpamatovat a řídit se zdravým rozumem.

Trump také připomněl, že Lev XIV. je původem Američan, a prohlásil, že bez něj by se vůbec papežem nestal.

Italskou premiérku, která svou kampaň postavila na tom, že je především „žena, matka a křesťanka“ a z katolické tradice udělala jeden z pilířů svého politického programu, ostrou kritikou dostal do komplikované pozice.

Meloniová se donedávna zdráhala Trumpa veřejně kritizovat, teď nejprve reagovala zdrženlivě a snažila se balancovat mezi loajalitou vůči USA a podporou papeži. Tlak ze strany veřejnosti a kritika opozice ji však nakonec přinutily přijmout jasnější stanovisko, píše Politico.

Premiérka komentáře amerického prezidenta označila za „nepřijatelné“ a vzkázala, že „papež je hlavou katolické církve a je správné a na místě, aby vyzýval k míru a odsuzoval všechny formy války“.

Trump v úterý na kritiku reagoval s tím, že je v šoku. „Myslel jsem, že je odvážná, ale mýlil jsem se,“ řekl italskému deníku Corriere della Sera. Podle něj už spolu dlouho nemluvili.

„Je to ona, kdo je nepřijatelný, protože ji nezajímá, jestli má Írán jadernou zbraň a odpálil by Itálii během dvou minut, kdyby měl příležitost,“ stěžoval si Trump.

K narážkám proti papežovi se nezvykle kriticky vyjádřil i Trumpův další dlouholetý podporovatel v italské politice - vicepremiér a lídr krajně pravicové Ligy Matteo Salvini.

„Pokud se někdo intenzivně věnuje otázce míru a řešení konfliktu, pak je to papež Lev,“ řekl v pondělí stanici Telelombardia. „Útok na papeže, symbol míru a duchovního vůdce miliard katolíků, se mi nezdá jako užitečný ani rozumný krok,“ dodal.

Podle akademika Carla Bertiho italská pravice nemohla nechat poznámky bez povšimnutí, s ohledem na to, že velkou část jejího voličstva tvoří katolíci. „Pokud by nedošlo k rozhodné reakci na útok na nejvyšší katolickou autoritu, mohlo by to mít negativní dopad na podporu ze strany katolických voličů,“ říká pro Seznam Zprávy.

„Přijít o jejich podporu by bylo v tak hluboce katolické zemi, jakou je Itálie, kde se navíc nachází Vatikán, zjevně problematické,“ odhaduje Berti, který momentálně působí na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Pro doplnění: ke katolické víře se hlásí více než polovina Italů.

Nejnovější spor je dalším důkazem toho, že spojenectví s Trumpem je pro Meloniovou a pravicové lídry napříč Evropou čím dál riskantnější.

Jeho tíhu italská premiérka pocítila už během březnového referenda o soudní reformě, ve kterém utržila velkou porážku a přišla o auru neporazitelnosti. K neúspěchu podle analytiků výraznou měrou přispělo právě to, že má Meloniová blízko k Trumpovi, kterého mnozí Italové viní z napjaté ekonomické situace ve světě.

Z šetření agentury YouGov z minulého měsíce vyplývá, že celkem 80 % Italů má na Trumpa negativní názor. Další průzkumy pak dokládají, že většina tamní veřejnosti, včetně voličů strany Meloniové, Bratři Itálie, neschvaluje válku v Íránu ani další kroky jeho administrativy.

„Být vnímán jako Trumpův spojenec se stává stále větší politickou zátěží,“ říká pro Seznam Zprávy italská politoložka Cecilia Sottilottaová. Prokázalo se to podle ní v případě italského referenda i maďarských voleb, ve kterých podpora amerického viceprezidenta J. D. Vance pro Viktora Orbána zafungovala jako „polibek smrti“.

Podle politoložky Sottilottaové příkré výroky na papežovu adresu poskytly nyní italské premiérce ideální příležitost dokázat, že se distancuje od Trumpa.

„Polarizace ve světě i u nás dosáhla takové míry, že je nutné zaujmout stanovisko,“ míní Sottilottaová, která působí na Università per Stranieri di Perugia.

„A nyní je naprosto jasné, že budoucnost Itálie leží v Evropě, že Evropa musí držet pohromadě a najít řešení, jak této krizi čelit společně,“ shrnuje s tím, že balancování mezi Spojenými státy a Evropou, o které se Meloniová v minulosti snažila, už není možné.