Zelenskyj riskuje nový střet s Trumpem. Ten jej znovu ostře napadl

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Londýně se konala ve středu důležitá schůzka o ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Z různých náznaků a prohlášení ale vyplývá, že není velká šance ani na příměří, ani na mírovou dohodu.

Do britské metropole přijeli zástupci Spojených států, Francie, Německa a Ukrajiny. Američané očekávají ukrajinskou odpověď na svůj návrh představený minulý čtvrtek na summitu v Paříži.

Návrh má tři klíčové body, které mají předcházet klidu zbraní: uznání Krymu za součást Ruska, konec snahy Ukrajiny vstoupit do NATO a zmrazení konfliktu na současných frontových liniích.

Žádná dohoda se ale zřejmě neblíží, protože do Londýna oproti očekávání neodcestoval americký ministr zahraničí Marco Rubio a nepřijel ani zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro jednání o ukončení války Steve Witkoff.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už před londýnskou schůzkou prohlásil, že Kyjev nemůže uznat okupovaný Krym za součást Ruska a nikdy to neudělá. „Rusko by mělo souhlasit s bezpodmínečným příměřím a pak můžeme jednat,“ prohlásil ukrajinský prezident. Zároveň si položil řečnickou otázku, jaké ústupky tedy udělá Rusko, když Spojené státy k ústupkům vyzývají Ukrajinu.

Kritika Trumpa za tyto výroky na sebe nenechala dlouho čekat. na své sociální síti Sociali Truth americký prezident napsal, že Zelenskyj ztěžuje dosažení mírové dohody s Ruskem. „Nikdo Zelenského nežádá, aby uznal Krym za ruské území, ale pokud chce Krym, proč o něj nebojovali před jedenácti lety, kdy byl bez jediného výstřelu předán Rusku?“ napsal prezident USA. Tón jeho příspěvku je velmi rozhořčený.

Trump vychází – soudě podle jeho výroků – z toho, že Ukrajina nemůže ruské přesile odolávat věčně a dříve nebo později by musela kapitulovat. Proto zmrazení konfliktu na současných liniích považuje za výhodné pro Ukrajince, protože by to znamenalo, že Rusko přestane se snahou dobývat další ukrajinská území, která by dříve či později silou získalo.

Takže zastavení bojů na současné frontě pokládá za výhodné pro Ukrajinu a ze strany Ruska za ústupek.

Odmítnutím amerických nabídek Zelenskyj riskuje další střet s Trumpem: Vztahy obou politiků jsou vyhrocené od únorové hádky před novináři v Bílém domě. „Nejsem jeho velký fanoušek, nedělá svou práci dobře,“ řekl americký prezident minulý týden.

„Pokud by Ukrajinci chtěli kapitulovat, nepotřebují k tomu Trumpovu pomoc. Ale myslím, že nechtějí a nebudou,“ komentoval poslední vývoj na sociální síti X bývalý litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, dlouhodobý podporovatel Ukrajiny.

Český novinář žijící v Moskvě Jiří Just se ale domnívá, že americké uznání Krymu za součást Ruska bude Putinovi sotva stačit. „Řekl bych, že to je naprosté minimum, co Putin očekává. Rusko kontroluje Krym od roku 2014 a Putinovi je jedno, jestli to uznávají Spojené státy nebo Ukrajina. Jsem přesvědčen, že chce víc. Že bude trvat na anexi všech těch čtyř oblastí na východě Ukrajiny, které chce mít v Rusku (Luhanskou, Doněckou, Záporožskou, Chersonskou, pozn. red.), a chce přímo nebo nepřímo kontrolovat vývoj na celé Ukrajině,“ uvedl Just v podcastu Seznam Zpráv Ptám se já.

Francie a Británie se snaží v Londýně o kompromis, který by spočíval v tom, že Ukrajina by uznala ruskou kontrolu okupovaných území jako dočasnou, ale neuznala by je za součást Ruska.

Britský list Financial Times napsal, že Putin v Petrohradě americkému vyjednávači Witkoffovi řekl, že za určitých podmínek by souhlasil s ukončením bojů na současné frontové linii. Tedy že by se vzdal cíle získat celou Doněckou, Záporožskou a Chersonskou oblast na východě Ukrajiny. Nikdo z Washingtonu ani Moskvy ale tuto informaci nepotvrdil, i když Financial Times mají informace obvykle z důvěryhodných zdrojů.

Ať řekl Putin Witkoffovi cokoliv, Rusko nadále pokračuje v ostřelování civilistů. Ve středu ráno zemřelo při zásahu autobusu ve městě Marhanec nedaleko Dnipra devět lidí, dalších 30 je zraněno.