Článek
Sankce proti Putinovu Rusku, nová zdravotní reforma, zaručené odhalení špionáže Baracka Obamy, otevření uhelné továrny, plán infrastruktury. To vše během svého prvního i druhého prezidentského období sliboval Donald Trump „dodat“ do dvou týdnů.
Dostál americký prezident svým slibům? Pohled do historie ukazuje, že jeho reformy, zákony či rozhodnutí vyzněly do ztracena, nebo si prezident na vyřešení daného problému vzal konečnou lhůtu dvou týdnů hned několikrát.
Výstižným příkladem takového nekonečného odkladu je zřejmě téma nové zdravotní reformy, kterou Trump slibuje Američanům představit už od roku 2015, kdy na post prezidenta teprve kandidoval.
Svůj plán zdravotní péče opatřil v posledních letech slovy jako „úžasný“, „fenomenální“ a „fantastický“.
„Podepíšeme zdravotní reformu do dvou týdnů,“ řekl v únoru roku 2020 už coby prezident. Trump podle serveru KK Health News, který se zabývá především zdravotnictvím, reformu v onom roce slíbil hned pětkrát.
Moderátoři prezidentské debaty se přesně před rokem Trumpa na jeho zdravotní reformu znovu zeptali. Prezident odpověděl, že má „několik konceptů“.
Žádnou reformu Trump dosud nepředstavil, dokonce o ní úplně přestal mluvit. Prezident chtěl především zrušit takzvanou Obamacare, kterou v roce 2010 uzákonil bývalý americký prezident Barack Obama.
Republikán tehdy mimo jiné tvrdil, že Obama nechal během prezidentské kampaně roku 2016 „napíchnout“ Trump Tower, kde má prezident stále svou kancelář a luxusní byt.
Jak hluboko klesl prezident Obama, aby během posvátného volebního procesu odposlouchával mé telefony. Tohle je Nixon/Watergate. Zlý (nebo nemocný) člověk!
Šokující „odhalení“ mělo prý dorůst rozměrů skandálu známého jako Watergate, kdy republikánský prezident Richard Nixon svým operativcům nařídil, aby se vloupali do centrály Demokratické strany a nechali ji odposlouchávat.
„Zjistíme, jak to bylo, do dvou týdnů,“ prohlásil Trump v březnu roku 2017 s ohledem na „Obamovy štěnice“.
Trumpovo prohlášení ale zůstalo pouhým nařčením. Žádné důkazy nikdy nepřinesl. A opět o tom přestal mluvit.
Během svého druhého mandátu prezident lhůtu dvou týdnů používá především ve chvílích, kdy je dotazován na ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle řady analytiků Putin amerického prezidenta zneužívá, když slibuje příměří, aby v konfliktu brutálně pokračoval.
Donald Trump Putinovi opakovaně slibuje tvrdý trest, nikdy se k tomu ale neodhodlal.
Trump byl před osmi týdny konfrontován otázkou, zdali může ruskému vůdci důvěřovat. Šéf Bílého domu odpověděl: „Dám vám vědět asi za dva týdny.“
Nedal.
Komentátoři se dohadují, proč se Trump k tomuto často „šibeničnímu“ termínu zavazuje. Vzhledem k výše uvedeným případům je totiž zjevné, že pokud jde z jeho strany o manévrovací prostor, tak ho často nevyužije. Nebo prostě těžká rozhodnutí nechce učinit?
„Je to v souladu s jeho charakteristickou životní strategií neustále odkládat den zúčtování - ať už jde o osobní finanční krize, právní hrozby nebo bezvýchodná rozhodnutí, která přistávají na stole v Oválné pracovně,“ píše k tomu ve své analýze Stephen Collins na serveru CNN.
Připomněl, že po ohlášení dvou týdnů na vyřešení íránské krize prezidentovi kritici zaplnili sociální sítě s narážkami na „syndrom TACO“ (volně přeloženo jako Trump se vždycky zbaběle stáhne).
Co znamená termín TACO
Jazykový termín TACO (Trump Always Chickens Out), který by se dal volně přeložit jako Trump se vždy zbaběle stáhne, vymyslel sloupkař Financial Times Robert Armstrong. Přišel s tím v reakci na kolísavou celní politiku amerického prezidenta, kdy dalším zemím nejprve pohrozí vysokými cly, aby nakonec od svého plánu ustoupil.
Trump zkratku TACO, která se mezi jeho odpůrci stala na internetu oblíbeným memem, nesnáší. Léta si totiž pěstuje image nesmlouvavého a hlavně úspěšného byznysmena.
„Já jsem zbabělec? To jsem nikdy neslyšel. Nikdy neříkejte to, co jste řekl. To je hnusná otázka. Pro mě je to ta nejodpornější otázka,“ řekl Trump nedávno jednomu z reportérů na dotaz ohledně termínu TACO.
„Jenže Trump se pro jednou pohybuje v reálném světě, ne v tom virtuálním. Nikdo neví, co by se stalo, kdyby USA bombardovaly Írán. V sázce by byly životy amerických vojáků. A geopolitické otřesy by mohly vyvolat regionální válku, íránskou občanskou válku nebo vlnu odvetných opatření ze strany Teheránu,“ hájí v tomto případě prezidenta Collins.
Vyjádřil přitom znepokojení, že by Teherán mohl Trumpa začít označovat za „papírového tygra“, který jen straší, ale nic neudělá. A Trump by mohl z ješitnosti k úderu přistoupit.
„Dějiny USA jsou plné katastrofálních příkladů prezidentů, kteří byli dotlačeni k použití vojenské síly, aby ochránili svou osobní důvěryhodnost,“ dodává analytik CNN.
Oblíbená časová jednotka
Novinář deníku New York Times Shawn McCreesh k Trumpovi a jeho deadlinům v glose napsal, že dva týdny jsou Trumpovou „oblíbenou časovou jednotkou“.
„Dva týdny pro Trumpa mohou znamenat buď něco, nebo vůbec nic. Je to zároveň ano i ne. Je to odklad a zároveň plánování. Není to objektivní časová jednotka, je to subjektivní časová jednotka. Je zcela odtržena od jakéhokoli smyslu pro chronologii. Znamená to prostě později. Ale později může také znamenat nikdy. Někdy,“ napsal McCreesh.
Jak si může být Amerika a s ní celý svět tedy jist, že za dva týdny skutečně z Bílého domu přijde rozhodnutí ohledně Íránu? Na to se během tiskové konference zeptal jeden z reportérů mluvčí prezidenta Karoline Leavittové.
Nedá se to srovnávat, odpověděla mluvčí.
„Ve skutečnosti šlo spíše o otázku metafyziky než o cokoli jiného,“ zavtipkoval ve své glose novinář NYT.
