Článek
Americký prezident Donald Trump po cestě na summit NATO v Haagu vnesl určitou nejistotu do otázky, zda Spojené státy dodrží závazek ohledně vzájemné obrany. Napsala to agentura AP, podle níž by komentáře šéfa Bílého domu mohly oživit dlouhodobé obavy evropských spojenců ohledně závazků Washingtonu vůči Severoatlantické alianci.
„To záleží na vaší definici,“ řekl Trump novinářům po cestě na summit NATO do Haagu. „Existuje mnoho definic článku pět. Víte to, že? Ale jsem odhodlán být jejich přítelem,“ uvedl americký prezident s odkazem na část smlouvy NATO o kolektivní obraně, podle níž se ozbrojený útok proti jednomu členovi považuje za útok proti všem.
Na palubě prezidentského speciálu Air Force One na žádost o upřesnění odvětil, že je „odhodlán zachraňovat životy“. „Přesnou definici vám poskytnu, až se tam dostanu,“ řekl podle agentury Reuters.
Evropští spojenci se nemusejí obávat, pokud jde o závazek USA vůči Severoatlantické alianci, uvedl mezitím v úterý v Haagu generální tajemník NATO Mark Rutte. Tato podpora podle něj přichází s očekáváním, že evropské země a Kanada vynaloží více prostředků na obranu.
Právě posílení obranných výdajů je hlavním tématem dvoudenního aliančního summitu, který dnes vyvrcholí jednáním spojenců na úrovni hlav států a předsedů vlád.
„Ze strany amerického prezidenta i vrcholných představitelů USA slyšíme jasný závazek vůči NATO,“ uvedl Rutte při vystoupení na takzvaném NATO Public Forum. „Můj vzkaz evropským kolegům zní: Přestaňte se tolik obávat. Začněte se starat o to, abyste realizovali investiční plány, zajistili, že funguje průmyslová základna, a udrželi podporu Ukrajiny na vysoké úrovni. Přestaňte se obávat kvůli USA. Jsou tady, jsou v tom s námi,“ dodal Rutte.
Trump už v minulosti pohrozil, že Spojené státy nebudou pomáhat těm, kdo nebudou více investovat do vlastní obrany. Chce, aby spojenci na obranu vydávali pět procent hrubého domácího produktu (HDP), což zatím nečiní ani USA, které nyní na obranu vydávají okolo 3,4 procenta HDP.
Rutte navrhl zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent HDP, a to tak, že 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. Česko je závazek podle prezidenta Petra Pavla připraveno podpořit, námitky vyjádřily Španělsko či Slovensko.
