Hlavní obsah
Online

Johnson přijel do Kyjeva na překvapivou návštěvu

Foto: Twitter.com/BorisJohnson

Britský premiér Boris Johnson při dnešní návštěvě Kyjeva, zachycený s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Reklama

17. 6. 7:00
aktualizováno • 17. 6. 21:40

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 17. června

  • Evropská komise dnes doporučila kandidaturu Ukrajiny do Evropské unie. Oznámila to předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, podle níž bude země muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je spojen přijímací proces. Podrobnosti zde.
  • Kvůli konstantnímu ostřelování a bojům je momentálně pro civilisty nemožné opustit chemický závod Azot, kde se ukrývají. Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj tvrdí, že je to aktuálně „nemožné a fyzicky nebezpečné“.
  • Britský premiér Boris Johnson dnes přijel do ukrajinského Kyjeva, kde se sešel s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Spolu hovořili o dodávkách těžkých zbraní a protileteckých systémů, stejně jako o ekonomické podpoře Ukrajiny.
  • Rusko Ukrajinu nenapadlo a západní pohled ho nezajímá. V exkluzivním rozhovoru s britskou BBC to řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Podrobnosti zde.
  • Ruská válečná loď v Baltském moři narušila dánské výsostné vody. Incident se odehrál poblíž ostrova Bornholm, uvedl na internetu šéf dánské diplomacie Jeppe Kofod. Kodaň si podle něj předvolala na ministerstvo zahraničí ruského velvyslance v zemi.

DĚNÍ NA UKRAJINĚ JSME SLEDOVALI TAKÉ VE ČTVRTEK:

  • Merz: Scholz během návštěvy Ukrajiny činil málo konkrétních slibů

    Předseda opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Merz dnes Scholzovi vytkl, že na Ukrajině během návštěvy učinil příliš málo konkrétních slibů ohledně dodávek dalších zbraní a podpory nutné pro vítězství země.

    Scholz podle Merze nenabídl nové dodávky zbraní ani nesplnil minulé sliby. „V tom dělá Německo podle mého přesvědčení nadále příliš málo,“ řekl opoziční předák. Podle něj nefunguje ani výměnná dohoda s Českem, které má jako kompenzaci dostat německé tanky za to, že Ukrajině dodá zbraně sovětské výroby. „Tady se zcela zjevně brzdí, váhá s dodávkami zbraní. A dodnes pro to nemáme žádné skutečné vysvětlení,“ prohlásil Merz.

    „Tato řetězová výměna byla dohodnuta, ale v tuto chvíli se prakticky ještě neuskutečňuje. Panuje tu kvůli tomu vskutku podráždění. Vláda (premiéra Petra Fialy) si není zcela jistá, kdy od Německa dostane náhradu, kterou slíbila spolková vláda,“ řekl Merz v rozhovoru z Prahy. Český premiér mu prý dnes řekl, že Česká republika zbraně na Ukrajinu dodává a Česko by si přálo, aby tak činilo i Německo, tak jako USA, Francie nebo Británie.

  • Reuters: Ukrajina začne tento měsíc prodávat elektřinu Slovensku a Maďarsku

    Ukrajina by měla tento měsíc začít prodávat elektřinu na Slovensko a do Maďarska, což by mohlo zvýšit příjmy ukrajinských výrobců elektřiny. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters. Nyní Ukrajina prodává omezené množství elektřiny do Polska a Moldavska. Ukrajinský energetický sektor se potýká s nedostatkem hotovosti, protože spotřeba elektřiny v zemi po ruské invazi klesla a někteří spotřebitelé neplatí účty. Evropská unie se snaží vypořádat se sníženými dodávkami plynu z Ruska. Moskva Ukrajinu napadla 24. února.

    Evropská unie a Ukrajina propojily své elektrické sítě 16. března v reakci na ruskou invazi. To Ukrajině umožňuje přijímat energii z Evropy v případě nouze, pokud by vojenské útoky způsobily výpadky.

  • Je naprosto nezbytné s Putinem mluvit, řekl Scholz

    Je naprosto nezbytné mluvit s Putinem. V rozhovoru s televizí agentury DPA to dnes řekl německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že tak bude nadále činit, stejně jako francouzský prezident Emmanuel Macron. Šéf německé vlády rovněž ujistil, že těžké zbraně slíbené Ukrajině dorazí včas. Lídr německé konzervativní opozice Friedrich Merz (CDU) však sociálního demokrata Scholze (SPD), který ve čtvrtek navštívil Kyjev, kritizoval mimo jiné za to, že neslíbil další dodávky zbraní. Podle něj nefunguje ani výměnná dohoda o dodávkách zbraní s Českem.

    „Je naprosto nezbytné s Putinem mluvit,“ řekl Scholz v rozhovoru. „Já to budu i nadále dělat, stejně jako francouzský prezident,“ dodal Scholz. Je podle něj nutné, aby některé země a některé vůdčí osobnosti s Putinem hovořily.

    Podle Scholze je také nutné, aby byly tyto rozhovory s ruským prezidentem jasné. „Já například říkám stejné věci, jaké říkám vám,“ řekl Scholz jedné novinářce ohledně hovorů s Putinem a upřesnil, co ruskému vůdci sděluje: „Pochopte prosím, že nebude žádný nadiktovaný mír. A pokud se domníváte, že můžete ukrást území a pak doufat, že se časy změní a věci se opět vrátí k normálu, pak je to omyl.“

  • Rusko informuje o úspěších na Ukrajině. Běloruský deník statistiku považuje za lživou

    Ruské ministerstvo obrany podle agentury Interfax informovalo o „zničení“ 1956 z celkem 6956 bojovníků ze 64 zemí, dalších 1779 žoldnéřů prý mezi tím z Ukrajiny odjelo. Rusko podle mluvčího ministerstva vede v patrnosti i všechny zahraniční instruktory a poradce. Na Ukrajině mezitím přišlo o život 214 Američanů, 162 Kanaďanů a 101 Britů. Také prý „bylo zničeno“ 378 z 1831 Poláků, kteří dorazili na Ukrajinu od začátku ruské invaze, 102 z 504 Rumunů či 120 z 355 Gruzínů, tvrdil mluvčí ministerstva Igor Konašenkov.

    Běloruský opoziční list Naša Niva dnes k této ruské statistice poznamenal, že je „úplně lživá“. O tom podle něj svědčí tvrzení Moskvy, že bylo zabito 69 ze 197 dobrovolníků z Běloruska. „Známe počet Bělorusů zabitých ve válce s naprostou přesností. K dnešku se ví o smrti šesti Bělorusů, kteří bojovali jako dobrovolníci na ukrajinské straně. Všichni byli pohřbeni s vojenskými poctami,“ napsal deník a uvedl jména zabitých Bělorusů.

  • Turecko neuspokojily odpovědi ohledně rozšíření NATO, bude se dále jednat

    Turečtí představitelé v neděli odletí do Bruselu, aby znovu jednali o vstupu Švédska a Finska do NATO. Dosavadní odpovědi na turecké námitky, které země obdržela v uplynulých dnech, Ankaru neuspokojily, uvedl dnes turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Ankara se podle něj ale nebrání dalšímu jednání, informovala agentura Reuters.

    Turecko tento týden uvedlo, že ze Švédska a Finska obdrželo písemné odpovědi na své námitky, a dodalo, že jsou „hodně vzdálené“ od jeho představ. Çavuşoglu dnes řekl, že NATO zaslalo dokument, který by mohl posloužit jako dohoda mezi Tureckem, Finskem a Švédskem. „Zhodnotili jsme tyto dokumenty jako nedostatečné a zaslali jsme naši odpověď. Říkáme, že jednaní mohou v rámci toho pokračovat,“ uvedl ministr zahraničí.

    Podle šéfa turecké diplomacie se v neděli večer vypraví do Bruselu na jednání poradce pro zahraničí politiku tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana Sedat Önal a prezidentův mluvčí Ibrahim Kalin.

  • Ruská média zveřejnila záběry zajatých Američanů jako zajatců

    Ruská média dnes večer zveřejnila záběry, která podle nich zachycují Američany Alexandra Druekeho a Andyho Huynha, zajaté ruskými vojáky v bojích na Ukrajině, uvedla agentura Reuters. Krátký rozhovor se sedmadvacetiletým Huynehem zveřejnil list Izvestija, prokremelská televize RT zase ukázala snímky muže, kterého identifikovala jako devětatřicetiletého Druekeho.

    Americký prezident Joe Biden dnes řekl, že je informován o dvou Američanech pohřešovaných na Ukrajině. Vyzval americké občany, aby se na válčící Ukrajinu nevydávali. Dodal, že neví, kde se oba muži nacházejí. „Američané by na Ukrajinu jezdit neměli,“ uvedl Biden.

  • Kazachstán nejspíše neuzná „kvazistáty“ v Donbasu, řekl prezident Tokajev

    Kazachstán nejspíše neuzná „lidové republiky“ vyhlášené proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny. V debatě s Vladimirem Putinem to dnes řekl prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev, hlavní host ruského prezidenta na ekonomickém fóru v Petrohradu. Tokajev dal najevo, že se jeho země nechystá uznat ani Abcházii či Jižní Osetii, které se s ruskou pomocí odtrhly od Gruzie.

    „Počítám, že kdyby právo národů na sebeurčení se skutečně uskutečnilo, tak na Zemi vznikne více než 500 či 600 států. A samozřejmě vypukne chaos. Z tohoto důvodu neuznáváme ani Tchaj-wan, ani Kosovo, ani Jižní Osetii ani Abcházii. A nejspíše se tato zásada uplatní i na kvazistátní území, jakými se podle našeho názoru jeví Luhansk a Doněck,“ řekl.

    Tokajev reagoval na dotaz moderátorky, ředitelky prokremelské televize Margarity Simonjanové. Poznamenal, že v Chartě OSN je rozpor: na jedné straně vyhlašuje právo národů na sebeurčení, ale na druhé praví, že územní celistvost států je nedotknutelná.

  • Rusko jadernými zbraněmi nevyhrožuje, tvrdí Putin

    Putin, který na úvod ruské invaze na Ukrajinu nařídil zvýšit bojovou pohotovost jaderných sil, odmítl západní obvinění, že by Rusko vyhrožovalo jadernými zbraněmi. „Odkud se to bere? Z jejich vlastních tvrzení. Jeden nezodpovědný politik cosi plácne (…) A co my, budeme mlčet? Jakmile odpovíme, hned tvrdí, že ‚Rusko vyhrožuje‘. Ničím jsme nevyhrožovali, ale všichni by měli vědět, co máme a co použijeme na obranu naší svrchovanosti. To je jasná věc,“ prohlásil.

    Putin promluvil na ekonomickém fóru v Petrohradu o hodinu později, než se původně plánovalo. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle listu RBK vysvětlil, že se prezident rozhodl své vystoupení o hodinu odložit kvůli masivním hackerským útokům, které začaly už ve čtvrtek a vyřadily z provozu databázi účastníků a systém povolení vstupu, což ztížilo vydávání visaček.

  • Putin: Spolupráce Moskvy a Pekingu se odvíjí od potenciálu Číny

    Spolupráce Moskvy a Pekingu se odvíjí od potenciálu Číny a nikoli od „nedávných geopolitických událostí“. V projevu na ekonomickém fóru v Petrohradě to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin, který přitom narážel na invazi Ruska na Ukrajinu.

    Rusko zasažené západními sankcemi usiluje o prohloubení hospodářských vazeb s Pekingem, napsala agentura Reuters. Čínský prezident Si Ťin-pching předtím v předem nahraném projevu uvedl, že čínsko-ruská spolupráce vykazuje dobrou dynamiku ve všech oblastech.

    Společnosti, které z Ruska odešly, podle ruského prezidenta, nahradí jiné firmy. Evropské podniky se po nějakém čase na ruský trh beztak vrátí, řekl Putin na fóru, které bylo dříve symbolem otevřenosti Moskvy vůči obchodním vazbám se Západem.

    Ruské firmy vyzval k tomu, aby investovaly v Rusku. „Investujte zde,“ řekl. Rusko má podle něj „obrovský potenciál“. „Ve vlastním domě je to bezpečnější,“ řekl. „Ti, kteří tomu nechtěli naslouchat, přišli v zahraničí o miliony,“ dodal. Rusko podle něj bude rozšiřovat hospodářskou spolupráci „s těmi, kdo o ni stojí“.

  • Biden řekl, že neví, kde jsou dva Američané pohřešovaní na Ukrajině

    Americký prezident Joe Biden dnes řekl, že dostal informaci o dvou Američanech pohřešovaných na Ukrajině. Kde jsou, ale neví a podle něj na Ukrajinu neměli odjíždět.

    Britský web The Telegraph tento týden napsal, že dva bývalí příslušníci amerických ozbrojených sil padli do ruského zajetí. Americké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek oznámilo, že o nich s Ruskem nejednalo, protože Rusové neposkytli informaci, že Američany zajali.

    Biden dnes řekl, že je o dvou pohřešovaných mužích informován. Vyzval americké občany, aby se na válčící Ukrajinu nevydávali. Dodal, že neví, kde se oba muži nacházejí. „Američané by na Ukrajinu jezdit neměli,“ sdělil.

  • Johnson nabídl Ukrajině rozsáhlý výcvikový program

    Podle informací agentury Reuters šéf britské vlády nabídl Ukrajině rozsáhlý výcvikový program pro nové i stávající příslušníky ozbrojených sil s potenciálem vycvičit každých 120 dní až 10 000 vojáků.

    „Cílem mé návštěvy tady uprostřed hluboké války je vyslat ukrajinskému lidu jasné a prosté poselství: Velká Británie je s vámi a budeme s vámi, dokud nakonec nezvítězíte,“ prohlásil britský premiér.

    Na sociálních sítích Zelenskyj podotkl, že za britskou podporu je vděčný. „Je to již druhá návštěva Borise Johnsona v Kyjevě od začátku ruské invaze. Máme společný názor na vývoj směrem k vítězství Ukrajiny,“ zdůraznil.

  • Lipavský čeká, že Evropská rada jednoznačně potvrdí Ukrajině status kandidáta

    Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) očekává, že Evropská rada příští týden jednoznačně potvrdí Ukrajině status kandidáta vstupu do Evropské unie. Česko podporuje udělení statusu i Moldavsku a Gruzii. Ministerstvo to uvedlo v dnešní tiskové zprávě.

    Evropská komise dnes doporučila kandidaturu Ukrajiny na členství v EU. Oznámila to předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, podle níž ovšem země bude muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je přijímací proces spojen.

    Lipavský uvítal rychlé rozhodnutí komise. „Není pochyb o tom, že Ukrajina patří do našeho hodnotového prostoru včetně členství v Unii. Široká podpora Ukrajiny je naší zahraničněpolitickou i mojí osobní prioritou. Očekáváme, že Evropská rada v příštím týdnu jednoznačně potvrdí kandidátský status pro Ukrajinu,“ uvedl.

  • Britský premiér Boris Johnson přijel do Kyjeva na překvapivou návštěvu

    Britský premiér Boris Johnson dnes přijel do ukrajinského Kyjeva, kde se sešel s prezidentem Volodymyrem Zelenským. S odvoláním na Johnsonova mluvčího o tom informovala agentura Reuters. Podle ní spolu Zelenskyj a Johnson hovořili o dodávkách těžkých zbraní a protileteckých systémů, ale také o ekonomické podpoře Ukrajiny, která od konce února čelí ruské agresi.

    Jde už o druhou cestu britského premiéra do Kyjeva od začátku války. Ukrajinský prezident Zelenskyj prohlásil, že je „rád, že v Kyjevě opět vidí velkého přítele Ukrajiny“. Dodal, že nynější válka ukázala „pevnou a odhodlanou“ podporu Ukrajiny ze strany Velké Británie. Johnson sám na Twitteru stručně poznamenal, že je „dobré být zase v Kyjevě“.

  • Elity v západních zemích žijí podle Putina v iluzích

    Elity vládnoucí v západních zemích žijí podle Putina v iluzích, ve stínu minulosti a v popírání měnící se reality. Západ prý například předpokládá, že jeho dominance v globální politice a ekonomice je neměnná konstanta, ale „nic netrvá věčně“.

    „Všechny pokusy tvářit se blahosklonně při špatné situaci, všechny řeči o jakoby přípustných nákladech ve jménu pseudojednoty nemohou skrýt, že EU definitivně ztratila svoji politickou svrchovanost a její byrokratické elity tančí, jak někdo cizí píská, a akceptují vše, co jim nařídí seshora, čímž škodí vlastnímu obyvatelstvu a vlastní ekonomice, vlastnímu byznysu,“ prohlásil ruský prezident.

  • Ukrajina dostala prostřednictvím MMF půjčku jedné miliardy kanadských dolarů

    Ukrajina dostala za zvýhodněných podmínek půjčku jedné miliardy kanadských dolarů (18,1 miliardy Kč). Jde o první finance z účtu, který na pomoc zemi napadené Ruskem zřídil Mezinárodní měnový fond (MMF). Na svém twitterovém účtu o tom dnes informoval ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

    „Jsem vděčný (kanadské vicepremiérce Chrystii Freelandové) za podporu a komplexní pomoc Ukrajině v boji proti agresorovi,“ napsal Šmyhal na Twitteru. Odkazoval přitom na invazi Ruska, které Ukrajinu napadlo 24. února.

    Výkonná rada MMF v dubnu schválila vytvoření nového účtu, který umožňuje bilaterálním dárcům a mezinárodním skupinám bezpečnou cestu pro posílání finanční pomoci na Ukrajinu. Tamní vládě tak může směřovat finanční pomoc ve formě grantů a půjček.

  • Putin: Chmurné předpovědi se nenaplnily, sankce se obrátily proti Západu

    Chmurné předpovědi, které Ruské federaci načrtly západní země, se nenaplnily. Rusko odolává bezprecedentním sankcím, které se naopak obrátily proti Západu. V projevu na ekonomickém fóru v Petrohradě to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Míra inflace v některých zemích Evropské unie podle něj přesáhla 20 procent a EU jako celek bude chudší o více než 400 miliard USD (9,4 bilionu Kč) právě v důsledku sankcí, které zavedla proti Rusku.

    „Jejich množství a rychlost přijímání nemají žádný precedens. Spoléhali na to, že ruskou ekonomiku smetou,“ řekl Putin. Zdůraznil, že Rusko se dokáže vypořádat s jakýmikoliv problémy. „Jsme silní lidé a dokážeme se vypořádat s jakoukoliv výzvou, jako naši předkové, vyřešíme jakékoliv úkoly. O tom vypovídá celá tisíciletá historie naší země,“ řekl.

  • CERN ukončí spolupráci s Ruskem a Běloruskem kvůli válce na Ukrajině

    Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) dnes oznámila, že hodlá ukončit veškerou spolupráci s Ruskem a Běloruskem kvůli jejich roli ve válce na Ukrajině. CERN o tomto rozhodnutí informoval dnes, den poté, co o tom rozhodla výkonná rada organizace, uvedla agentura AP.

    V březnu CERN pozastavil Rusku status pozorovatelské země, který má od roku 1993, a zastavil i spolupráci s Ruskem a Běloruskem kvůli válce na Ukrajině. Ruské jednotky invazi zahájily i z běloruského území. Před ruskou invazí bylo téměř sedm procent ze zhruba 18 000 vědců CERNu z celého světa spojeno s ruskými institucemi.

    Tato vědecká organizace uvedla, že rada „má v úmyslu vypovědět“ dohody o spolupráci CERNu s Běloruskem a Ruskem, až vyprší jejich platnost, a to v červnu a prosinci 2024. CERN uvedl, že bude sledovat vývoj na Ukrajině a je i nadále připraven podniknout další kroky, pokud to bude opodstatněné.

  • Putin na fóru v Petrohradu kritizoval USA a EU, hájil svou politiku

    Ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že skončil jednostranný světový řád, podřízený prý Spojeným státům, které se podle něj cítí vyslancem Boha na Zemi, nemají žádné povinnosti, ale jen své vlastní „posvátné zájmy“. Tvrdil také, že Evropská unie ztratila globální konkurenceschopnost i politickou svrchovanost. Předpověděl vzestup populismu a výměnu elit v evropských zemích. Ruský prezident také znovu obhajoval své rozhodnutí napadnout Ukrajinu a kritizoval sankce Západu, které mají Moskvu donutit k ukončení agrese a stažení vojsk ze sousední země.

    Putin zdůraznil, že ruská ekonomika se dokázala s tímto tlakem vyrovnat. „Ekonomický blitzkrieg neměl šanci uspět,“ zdůraznil Putin na letošním petrohradském ekonomickém fóru. Západní sankce podle něj přinášejí větší škody jejich tvůrcům než Rusku. Ztráty EU podle něj mohou přesáhnout 400 miliard dolarů, což doléhá na obyvatelstvo a firmy.

    „Tato epocha (dominance USA ve světě) skončila, nehledě na všechny pokusy ji zachovat, zakonzervovat jakýmikoliv prostředky. Změny představují přirozený běh dějin, protože civilizační různorodost planety a bohatost kultur lze těžko spojit s politickými, ekonomickými a dalšími šablonami. Ty nefungují,“ řekl. Svět založený na „hře na jednu branku“ je podle něj přirozeně nestabilní.

  • Ruská válečná loď podle Kodaně narušila dánské výsostné vody

    Ruská válečná loď dnes v Baltském moři narušila dánské výsostné vody. Incident se odehrál poblíž ostrova Bornholm, uvedl na internetu šéf dánské diplomacie Jeppe Kofod. Kodaň si podle něj předvolala na ministerstvo zahraničí ruského velvyslance v zemi.

    Podle prohlášení dánského námořnictva vplula v dnešních ranních hodinách dvakrát do dánských výsostných vod ruská korveta. Krátce nato je pokaždé opustila. Na Bornholmu se v těchto dnech koná každoroční debatní setkání politiků s občany, takzvaný Folkemödet.

    „Ruské válečné plavidlo dvakrát narušilo dánské výsostné vody. Hluboce nezodpovědná, hrubá a zcela nepřijatelná ruská provokace uprostřed Folkemödetu,“ uvedl na Twitteru dánský ministr zahraničí Jeppe Kofod. „Metody šikany proti Dánsku nefungují,“ dodal.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy