Británie uvalila sankce na moskevského patriarchu Kirilla

S prezidentem Zelenským jsme řešili otázku případné opětovné invaze z běloruského teritoria, napsal na Twitteru šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov.

Dodal, že Zelenskyj hrozby další invaze z Běloruska vyhodnotil a vyzval k připravenosti ve čtyřech oblastech, které blíže nespecifikoval. Informoval o tom web The Kyiv Independent.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek uvedl, že Evropská unie pracuje na alternativní trase vývozu ukrajinského obilí, a to přes Rumunsko. Informoval o tom web CNN.

„Oděsa je od Rumunska vzdálena několik desítek kilometrů,“ řekl Macron v exkluzivním rozhovoru z Kyjeva pro francouzskou televizi TF1. Dodal, že obilí by se z Rumunska vyváželo po Dunaji, následně by se dále dopravovalo po železnici.

Agentura Reuters později s odvoláním na zdroj blízký francouzskému ministerstvu obrany napsala, že Macron požádal francouzského výrobce zbraní Nexter, aby navýšil výrobu houfnic Caesar, protože slíbil poslat ukrajinské armádě dalších šest těchto systémů.

Zbrojařskou firmu vyzval, aby byla schopna pracovat ve „válečném režimu“. Francouzská armáda disponuje necelými 80 těmito dělostřeleckými systémy, poznamenal Reuters.

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v Kyjevě podle ukrajinských médií připustil, že existují omezení na dodávky určitých zbraní Ukrajině. Západní země se na tom podle Macrona domluvily z obavy, aby nebyly vtaženy do války s Ruskem.

„Pomáháme Ukrajině bránit se, ale nevstupujeme do války s Ruskem, a proto bylo domluveno, že určité zbraně – zejména útočná letadla či tanky – nebudeme dodávat. (Ukrajinský) prezident (Volodymyr) Zelenskyj si je této dohody vědom,“ řekl Macron podle listu Ukrajinska pravda. Macron podle listu RBK-Ukrajině objasnil, že zmíněná dohoda je „téměř oficiální“.

Francouzský prezident připomněl, že Západ již dodal Ukrajině některé zbraně a munici a nyní začaly dodávky i samohybných houfnic Caesar francouzské výroby. „Umožní to ukrajinským silám větší pohyblivost a ničit nepřítele z velké vzdálenosti,“ řekl.

Americké ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že dosud s Ruskem nejednalo o dvou amerických občanech, o kterých se objevily zprávy, že jsou pohřešováni na Ukrajině. Uvedla to agentura Reuters s tím, že se objevily zprávy také o třetím nezvěstném občanovi USA.

„K dnešnímu dni jsme o tom s Ruskou federací zatím nejednali… neviděli jsme od Rusů nic, co by naznačovalo, že jsou tyto dvě osoby v jejich zajetí,“ sdělil podle Reuters novinářům mluvčí amerického ministra zahraničí Ned Price.

Bílý dům dříve dnes uvedl, že „velmi tvrdě pracuje na tom, aby se dozvěděl více“ o dvou občanech USA, kteří jsou pohřešováni na Ukrajině a o kterých panují obavy, že upadli do zajetí.

Devětatřicetiletý Alexander Drueke a sedmadvacetiletý Andy Huynh, oba z Alabamy, sloužili jako dobrovolníci v ukrajinské pravidelné armádě. Naposledy se spojili se svými rodinami 8. června a nevrátili se z mise v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny.

Rusko nenapadlo Ukrajinu, pohled Západu už Moskvu vůbec nezajímá, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru britské stanici BBC na okraj ekonomického fóra v Petrohradu. Opět obhajoval rozsudek smrti vynesený v Doněcku nad britskými občany sloužícími v ukrajinských ozbrojených silách a jako „lži“ popíral zprávy OSN o možných válečných zločinech spáchaných ruskými vojáky.

„Víte, že jsme nenapadli Ukrajinu. Ohlásili jsme speciální vojenskou operaci, když už nám nezbyl žádný způsob, jak vysvětlit Západu, že se zabývá zločinnou činností, když vtahuje Ukrajinu do NATO,“ prohlásil Lavrov.

Zpravodaj BBC připomněl Lavrovovi květnové vyjádření vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michel Bacheletové ohledně možných válečných zločinů spáchaných ruskými vojáky na Ukrajině a konkrétně připomněl, že ve vsi Jahidne v Černihivské oblasti ruští vojáci měsíc věznili 360 lidí, včetně 74dětí a pěti handicapovaných, ve sklepě školy bez toalety a skoro bez vody. Deset starších lidí zde zemřelo. „To je boj s nacismem?“ zeptal se zpravodaj,

„Víte, že bohužel mezinárodní představitelé, včetně vysoké komisařky pro lidská práva, včetně – k mé obrovské lítosti – generálního tajemníka OSN a mnoho dalších představitelů OSN jsou pod tlakem Západu. A velice často se stávají hlásnou troubou lživých zpráv, které šíří Západ,“ prohlásil šéf ruské diplomacie.

Řada evropských zemí se obrátila na Ázerbájdžán s žádostí o nákup plynu. Řekl to dnes podle agentury Reuters ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Dodal ale, že jeho země musí nejprve zvýšit těžbu, aby byla schopná zajistit vyšší dodávky. V současnosti Ázerbájdžán prodává plyn Turecku, Gruzii, Řecku, Bulharsku a Itálii, kam plyn dodává prostřednictvím plynovodů obcházejících Rusko.

EU tradičně spoléhala na plyn z Ruska, který pokrývá 40 procent její potřeby. Po ruské invazi na Ukrajinu ale hledá alternativy. Rusko již přerušilo dodávky plynu do řady zemí EU poté, co odmítly platit v rublech.

„V posledních měsících se na nás obrátilo několik evropských zemí s žádostí o nákup plynu. Není to však jednoduché, protože ho musíme nejprve vytěžit,“ prohlásil Alijev. Země podle něj dělá vše pro to, aby rostoucí poptávku uspokojila a v současné době na této otázce spolupracuje s Evropskou komisí. Přímo však žádnou zemi nejmenoval.

Západ nikdy nebude požadovat od Ukrajiny ústupky v konfliktu s Ruskem, řekl dnes v Kyjevě francouzský prezident Emmanuel Macron podle agentury Reuters. Okolnosti mírových rozhovorů budou záviset čistě na Ukrajině, zdůraznil. Šéf Elysejského paláce zároveň prohlásil, že nařídil dodat východoevropské zemi dalších šest francouzských houfnic Caesar.

„Kromě už dodaných 12 Caesarů jsem se rozhodl dodat dalších šest Caesarů,“ nechal se dnes slyšet Macron po jednání se Zelenským podle agentury AFP.

Ukrajina a východní spojenci Francie v EU a NATO francouzského prezidenta dříve kritizovali za podle nich nejednoznačnou podporu Ukrajiny v její válce proti Rusku a jeho opakované telefonické rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Slovensko prodlouží do konce září poskytování příspěvků lidem a podnikatelům, kteří ubytují uprchlíky z válkou zasažené Ukrajiny. Zároveň stát bude na jejich ubytování přispívat více než dosud. Rozhodla o tom dnes vláda. Prodloužení platnosti opatření o tři měsíce a změna jeho parametrů přijde podle odhadu na více než 41 milionů eur (jedna miliarda korun).

Slovenským občanům stát od července za každého ubytovaného ukrajinského uprchlíka staršího 15 let vyplatí osm eur (198 korun) za noc místo nynějších sedmi eur (173 Kč). Za mladší osoby bude dotace poloviční. Maximální příspěvek pro ubytovací zařízení v době letní turistické sezóny stoupne až na 22 eur (přes 540 korun) za noc, což znamená zvýšení až na téměř trojnásobek.

Prostřednictvím zmíněného programu byly na Slovensku ubytovány tisíce Ukrajinců v nestátních zařízeních. Stát nemá dostatečné kapacity na to, aby zajistil dlouhodobé ubytování značného počtu uprchlíků.

Ukrajina je připravena pracovat na tom, aby se stala plnohodnotným členem Evropské unie, řekl dnes v Kyjevě podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s vrcholnými představiteli Francie, Německa, Itálie a Rumunska. Ti se při své návštěvě východoevropské země vyslovili pro to, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Ukrajinci si zasloužili právo vydat se touto cestou, nechal se slyšet Zelenskyj.

Stovky civilistů, kteří se ukrývají v chemickém závodě Azot ve východoukrajinském městě Severodoněck, se podle luhanského gubernátora Serhije Hajdaje již nemohou evakuovat, a to kvůli neustálému ruskému dělostřeleckému ostřelování.

„Je nemožné se odtamtud dostat. Tedy, fyzicky to možné je, ale je to velmi nebezpečné kvůli neustálému ostřelování a bojům,“ uvedl Hajdaj podle CNN s tím, že se v závodě Azot v současné době ukrývá asi 568 lidí, včetně 38 dětí.

Vrcholní představitelé Francie, Německa, Itálie a Rumunska při dnešní návštěvě v Kyjevě podpořili, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii, informují světové agentury. Podle agentury Reuters francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že čtveřice evropských představitelů podpořila myšlenku udělit Ukrajině „okamžitý“ status kandidáta na členství v evropské sedmadvacítce.

„Všichni čtyři podporujeme okamžitý status kandidátské země do EU (pro Ukrajinu),“ řekl Macron na tiskové konferenci po jednání, kde společně s německým kancléřem Olafem Scholzem, italským premiérem Mariem Draghim a rumunským prezidentem Klausem Iohannisem v Kyjevě hovořili s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Severoatlantická aliance plánuje v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu vytvoření jednotek, které budou cvičeny k rychlému nasazení v konkrétních oblastech východního křídla NATO. Po dnešním jednání ministrů obrany aliančních zemí to prohlásil generální tajemník Jens Stoltenberg, podle něhož konkrétní obrysy plánu schválí za dva týdny summit NATO.

Lotyšský ministr obrany dnes jménem trojice pobaltských zemí požádal o navýšení počtu aliančních vojáků rozmístěných přímo v regionu sousedícím s Ruskem, s tím však připravovaná strategie zatím nepočítá.

Podle Stoltenberga stojí nyní NATO před úkolem zajistit dlouhodobější reakci na novou bezpečnostní situaci způsobenou válkou. „Poprvé od dob studené války budeme mít v našem obranném plánu jednotky předem určené pro nasazení v konkrétních zemích na východě,“ řekl novinářům Stoltenberg. Vojáci z těchto jednotek budou cvičit v určené oblasti, dlouhodobě však budou působit ve svých mateřských státech.

Zástupci Ukrajiny dnes předali představitelům Francie, Německa, Itálie a Rumunska návrhy na další sankce proti Rusku, uvedl vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak podle agentury Reuters.

„Musíme zvýšit tlak na agresora, pracovat na sedmém balíčku sankcí, ve kterém bude embargo na plyn,“ napsal na sociální síti Telegram Jermak, který zároveň oznámil, že schůzka státníků skončila. Podle agentury Interfax-Ukrajina rovněž sdělil, že jeho země má pevnou podporu mezinárodní koalice.

Čtveřice evropských lídrů v Kyjevě jednala s ukrajinskou hlavou státu, navštívila rovněž město Irpiň, v němž podle ukrajinských představitelů za dřívější ruské okupace zemřely stovky civilistů.

Nizozemská tajná služba dnes oznámila, že odhalila ruského špiona. Jako stážista s falešnými doklady se podle ní pokoušel infiltrovat do Mezinárodního trestního soudu (ICC), který vyšetřuje válečné zločiny spáchané za války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters.

Sergej Vladimirovič Čerkasov vystupoval s propracovaným krycím příběhem sahajícím několik let nazpět a s ním se jako brazilský státní příslušník v dubnu pokusil vstoupit do Nizozemska na stáž u haagského soudu, řekl agentuře Reuters šéf nizozemské zpravodajské služby.

„Jednalo se o dlouhodobou, několikaletou operaci (ruské vojenské rozvědky) GRU, která stála mnoho času, energie a peněz,“ uvedl šéf nizozemské zpravodajské agentury Erik Akerboom.

Žádný zástupce GRU se k případu nevyjádřil.

V bojích na Ukrajině denně průměrně umírá 200 až 500 ukrajinských obránců a mnoho dalších je raněno, sdělil zpravodajskému webu Axios Davyd Arachamija, který vedl ukrajinskou delegaci na jednání s ruskou stranou o situaci na Ukrajině. Zabito nebo raněno je podle něj až 1000 vojáků denně.

Na začátku tohoto měsíce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že každý den umírá 60 až 100 ukrajinských obránců. Minulý týden pak poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak řekl, že ukrajinská armáda denně přichází o 100 až 200 zabitých vojáků a ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov ve stejný den uvedl, že denně umírá asi stovka vojáků a 500 dalších je raněno.

Arachamija podle serveru Axios podtrhl, že aby se Ukrajina mohla popasovat s Ruskem v „jednom z největších konfliktů 21. století“, potřebuje další zbraně a munici. „Máme lidi vycvičené k útoku, k protiútoku, ale potřebujeme k tomu zbraně,“ citoval ho portál.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že se zúčastní summitu skupiny velkých ekonomik G7 v Německu i summitu Severoatlantické aliance ve Španělsku. Není však jasné, zda tak učiní osobně, nebo jako při dosavadních příležitostech prostřednictvím videospojení.

„S vděčností jsem přijal pozvání svých západních partnerů na klíčové mezinárodní akce: od německého kancléře Olafa Scholze na summit G7 a od generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga na summit NATO v Madridu,“ napsal Zelenskyj na Twitteru.

Obě setkání se uskuteční na konci června.

Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského dnes navštívili lídři Francie, Německa, Itálie a Rumunska. S prezidentem se setkali poté, co byli ve válkou zničené Irpini.