Hlavní obsah

Paříž i Berlín chtějí, aby Ukrajina „okamžitě“ získala status kandidáta EU

Foto: Profimedia.cz

Olaf Scholz, Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj v Kyjevě.

Reklama

16. 6. 11:09
aktualizováno • 16. 6. 17:30

Lídři Francie, Německa a Itálie slibují Ukrajincům pokračování podpory a ujišťují, že jim jde o obnovení územní celistvosti země. Ukrajina by měla dostat status kandidátské země EU, zaznělo ve čtvrtek od lídrů čtyř zemí.

Článek

Když se vydám do Kyjeva, nebude to jen proto, abych si tam udělal fotografii. Tak dříve mluvil francouzský prezident Emmanuel Macron o možné návštěvě ukrajinské metropole. Ve čtvrtek se po předchozí návštěvě francouzských vojáků v Rumunsku do Kyjeva skutečně vydal, a to v doprovodu německého kancléře Olafa Scholze a italského premiéra Maria Draghiho. Před schůzkou s Volodymyrem Zelenským se k nim ještě přidal rumunský prezident Klaus Iohannis.

Na tiskové konferenci po setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským Macron oznámil, že představitelé všech čtyř zemí podporují okamžité udělení Ukrajině status kandidátské země Evropské unie. „Můžete s námi počítat,“ řekl Macron Zelenskému.

Všichni čtyři podporujeme okamžitý status kandidáta na členství. Tento stav bude doprovázet cestovní mapa a bude také znamenat, že bude zohledněna situace na Balkáně a v jeho okolí, zejména v Moldavsku,“ řekl Macron.

Francie dodá další houfnice Caesar

Francouzský prezident také řekl, že jeho země dodá Ukrajině dalších šest systémů samohybných houfnic Caesar (už dříve slíbila 12). Zelenskyj všem čtyřem partnerům poděkoval. „Agrese proti Ukrajině je také agresí proti Evropě,“ řekl. Podobně mluvil i Macron, podle něhož se na Ukrajině nebojuje jen o svobodu této země, ale i o svobodu Evropy.

Jedním z témat schůzky byla i potravinová bezpečnost a zablokované ukrajinské obilí v přístavech. Současná krize potravinové bezpečnosti je výsledkem pouze ruské invaze, ničeho jiného, uvedl Macron.

Vůdci tří klíčových zemí EU navštívili Ukrajinu vůbec poprvé od začátku ruské invaze 24. února. Podle Elysejského paláce má Macronova návštěva pomoci najít „rovnováhu mezi přirozenými aspiracemi Ukrajiny vstoupit do Evropské unie a faktem, že je potřeba, aby nedošlo k destabilizaci a rozbití Unie“.

Francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune už před cestou prohlásil, že je třeba dát Ukrajině status kandidátské země a zahájit s ní přístupové rozhovory. Právě Beaune se přitom nedávno vyjádřil, že vstup Ukrajiny do EU bude trvat dlouho, minimálně 15 až 20 let.

I s ohledem na poněkud váhavý přístup lídrů Francie, Německa a Itálie ke konfliktu na Ukrajině byli před návštěvou Ukrajinci ve svých očekáváních spíše opatrní. Ještě v tomto týdnu řekl poradce prezidenta Zelenského Oleksij Arestovyč, že se obává jejich tlaku na Kyjev, aby přijal mírovou dohodu podle not Vladimira Putina. K ukrajinské opatrnosti přispěly i opakované Macronovy výroky, v nichž varoval před ponížením ruského prezidenta.

Video z kyjevského nádraží.Video: AP

Samotní lídři pak po příjezdu nočním vlakem do Kyjeva mluvili o solidaritě: „Chceme ukázat nejen naši solidaritu, ale také ujistit, že pomoc, kterou organizujeme, ať už finanční, humanitární, nebo i dodávky zbraní, bude pokračovat. Budeme v ní pokračovat, dokud bude v boji o nezávislost Ukrajiny třeba,“ prohlásil kancléř Scholz. Později oznámil, že prezident Volodymyr Zelenskyj přijal pozvání na summit skupiny G7, který se uskuteční v Bavorsku.

Scholz udělení oficiálního postavení kandidátské země podpořil pro Ukrajinu i Moldavsko. Zdůraznil však, že kandidáti musí k tomu, aby se skutečně stali členy Unie, splnit jasná kritéria, píše Reuters. „Ukrajina patří do evropské rodiny,“ nechal se slyšet ale německý kancléř.

Podobně mluvil i Macron: „Chtěl bych Ukrajincům a Ukrajinkám doručit vzkaz o evropské podpoře a jednotě,“ řekl po příjezdu. Po příjezdu do Kyjeva a krátkém pobytu v hotelu se státníci vydali na místo, kde došlo k masakru civilistů, konkrétně do Irpině.

„Všechno postavíme znovu,“ slíbil v Irpini Mario Draghi.

Prohlédněte si fotky z návštěvy státníků v Kyjevě.

+8

„Jsme pro celkové vítězství (Ukrajiny) a obnovení územní celistvosti na všech územích zabraných Rusy včetně Krymu,“ ujišťoval v den návštěvy nejmenovaný zdroj z francouzské diplomacie citovaný deníkem Le Monde. Macron na tiskové konferenci ujistil, že bude jen na Ukrajině, aby se rozhodla o svém osudu.

„Francie došla od ‚Rusko nesmí být poníženo‘ až po ‚Chceme totální vítězství Ukrajiny‘ během jediného týdne. Jsem zmaten,“ napsal ironicky na Twitteru Marcel Dersus, analytik z Institutu pro bezpečnostní studia na univerzitě v německém Kielu.

Od opozice si pak prezident Macron vyslechl kritiku – ani ne tak kvůli samotné návštěvě, ale kvůli jejímu načasování. Hlava státu totiž vyrazila do Kyjeva mezi dvěma koly parlamentních voleb, v nichž jde o to, zda si zachová většinu v Národním shromáždění.

Ukrajinci kromě slovní podpory očekávají hlavně pomoc v dodávkách zbraní. A na tomto poli má zvláště Německo co dohánět. Vláda kancléře Scholze se od počátku zdráhala pomáhat bránící se Ukrajině zbrojními dodávkami. Zpočátku chtěla spolková vláda darovat Kyjevu pouze lehkou výstroj, až pod sílícím mezinárodním tlakem souhlasila s vývozem protileteckých obrněnců. Až po vystupňované domácí i mezinárodní kritice se kancléř rozhodl pro razantní krok a při vystoupení před poslanci Bundestagu slíbil, že Německo dodá Ukrajině moderní protiletecký systém IRIS-T.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované