Článek
/Od zvláštního zpravodaje na Aljašce/
Je jich zhruba tisícovka. Utekli před válkou, aby našli útočiště v odlehlých, často panenských krajích Aljašky. Mnozí se usadili i zde v Anchorage. Teď tito Ukrajinci sledují příjezd politika, který zabil členy jejich rodiny, přátele a sousedy, zdevastoval jejich města a vyhnal je z domovů.
Ruský vládce Vladimir Putin se večer setká s americkým prezidentem na zdejší letecké základně. On je přitom důvod, proč zde Ukrajinci žijí.
„Vzal mi můj dřívější život, je v troskách, neexistuje. A teď se vetřel i do mého nového útočiště. Hrozím se toho, že by ho Trump třeba chtěl obejmout,“ říká mi na protestu v centru Anchorage mladá Ukrajinka. Představuje se jako Taťjana. Na Aljašku přišla během prvního roku války a našla zde druhý domov.
„Okouzlila mě hlavně příroda. Já u nás v Dnipru nikdy nechodila na ryby, neuměla jsem to, ale tady se tomu tak ráda věnuju,“ popisuje tato mladá žena, která pracuje v jedné zdejší pekárně.
Mnozí další její krajané v Anchorage našli práci v sektorech, jako je rybářství či pohostinství, jiní řídí Uber na často zledovatělých silnicích a při zimních bouřích, někteří dokonce pilotují hydroplány. Živí se ostatně na samém „vrcholu světa“, jak se Aljašce občas přezdívá. Mnohá území tohoto státu jsou přístupná jen ze vzduchu.
Před summitem Trump-Putin
.
- CÍLE AKTÉRŮ: Čeho chtějí při summitu dosáhnout Trump, Putin a Zelenskyj
- PŘÍPRAVY: Co oba prezidenti na podobná setkání vozí s sebou
- EVROPA: Jaká je pozice evropských států v jednáních o míru na Ukrajině
- ALJAŠKA: Jaký je význam tohoto státu v americko-ruských vztazích
- BILANCE: Co by Ukrajina ztratila, kdyby válka skončila na současných liniích
- HISTORIE: Připomeňte si předchozí velké summity lídrů USA a Ruska nebo SSSR
Ukrajinci na Aljašce jsou součástí vládního programu nazvaného „Uniting for Ukraine“ (Spojme se pro Ukrajinu). Vytvořil ho bývalý demokratický prezident Joe Biden. Program umožnil ukrajinským občanům a jejich nejbližším rodinným příslušníkům přijet do Spojených států na dobu až dvou let, pokud tedy byli schopni sehnat amerického sponzora. Program využilo na 240 000 Ukrajinců.
Raději zůstat doma
Trump krátce po svém nástupu do úřadu ale pozastavil přijímání nových žádostí a ti, kterým byl tento status udělen, dnes podstupují nervy drásající imigrační rozhovory, kde se rozhoduje o možném prodloužení či ukončení pozice dočasného azylanta.
Summit sledujeme v online reportáži:
I proto je těžké v tomto davu několika stovek lidí Ukrajince najít. Rozhodli se demonstraci vynechat z obav, že by jim účast na akci, kde lidé kritizují stejně tvrdě Putina jako Trumpa, mohla ublížit.
Mezi Ukrajinci stejně jako dalšími přistěhovalci panují obavy z imigračních agentů ICE, kteří provádějí razie v rámci masových deportací prosazovaných současným prezidentem. Podle místních zájmových skupin již několik Ukrajinců na Aljašce muselo opustit zemi, protože jim vypršel právní status a úřady jim ho odmítly obnovit.
„Ukrajinců tady moc nevidím. Bojí se. Nechtějí si to u imigračních úřadů zavařit,“ říká na demonstraci aljašský rodák Mark Butler.
Faktem je, že protestu se z drtivé většiny účastní Američané. Jejich pokřikování často kvitují projíždějící řidiči troubením na klaksony včetně kamionů, jejich houkačka zní jako lodní siréna. Dav v takové chvíli začne bouřlivě jásat.
Marku Butlerovi vyprávím o Taťjaně a jak ji očarovala zdejší divoká příroda. „Naprosto to chápu. Mám dál na severu takový srub. Všude jinde v USA by to vyhlásili za národní park, ale tady je to jen můj pozemek. Tak obrovská Alajška je,“ básní tento muž se slamákem na hlavě, kolem nějž má omotanou čelenku v ukrajinských národních barvách a dvě miniaturní americké vlaječky.
Vrací se ke svým ukrajinským sousedům zde v Anchorage a podobně jako ostatní kolem si neodpustí tvrdou kritiku obou prezidentů. „Trump je drsný na Ukrajince, ale válečného zločince Putina vítá jako starého přítele. Měli bychom ho přitom nechat zatknout. Setká se ale s naším vlastním kriminálníkem. Škoda slov.“
Připomeňme, že Mezinárodní trestní soud vydal na Putina zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí do Ruska. Moskva ale tvrdí, že děti evakuuje a odmítá, že by se dopouštěla něčeho nekalého. Spojené státy pak autoritu soudu neuznávají.
Mark Butler by nejraději nechal Vladimira Putina zatknout.
Podobně jako Mark se vyjadřuje i opodál stojící muž jménem Douglas. Na svém transparentu má odkaz na Mnichovskou dohodu z roku 1938, kdy se Západ bez konzultace s Prahou rozhodl podepsat dohodu s Adolfem Hitlerem a odevzdat mu bez boje pohraniční oblasti Československa.
„Přenechat Ukrajinu Putinovi je jako přenechat Československo Hitlerovi,“ stojí na transparentu.
„Do ulic většinou chodím s nápisem: Odvolejte Trumpa z funkce,“ dodává.
Podle něj by americký prezident měl k jednání přizvat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se kterým si chce po jednání jen telefonovat a mluví o jeho účasti na některém z příštích setkání. „A Trump by měl k tomu chránit zdejší Ukrajince. Kam je to vlastně chce vyhostit? Do války?“ ptá se nevěřícně Doug.
O čerstvé imigranty z Ukrajiny se nicméně stará řada organizací a spolků. Katolické sociální služby například odhadují, že od invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 organizace pomohla více než tisícovce ukrajinských uprchlíků na Aljašce. V současné době poskytuje služby přibližně 735 přistěhovalcům z Ukrajiny.
Zori Opanasevych, výkonná ředitelka neziskové organizace New Chance United Relief Program, také pomáhá mnoha místním Ukrajincům. Například pro ně zařídila lety na Aljašku a zorganizovala celou řadu dobročinných akcí s cílem vybrat na tyto ukrajinské rodiny co nejvíce peněz na start v nové zemi.
Opanasevych v místním tisku v předvečer summitu řekla, že mnozí Ukrajinci se nyní nacházejí v nejisté situaci, protože jim hrozí ztráta legálního statusu.
Mnozí protestující si obě věci dávají dohromady. „Vyhazuje (Trump) Ukrajince, Putina ale vítá,“ pronese muž, který svůj ručně zhotovený transparent zasadil do paroží losa, jež si dal kolem krku.
