Článek
Páteční setkání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem může podle analytiků ukázat mimo jiné limity evropského vlivu, s tím částečně souhlasí také čeští politici, kteří se v anketě Seznam Zpráv vyjadřovali k otázkám mimo jiné na výsledek summitu nebo na představu, jak by se mělo zajistit příměří.
Z odpovědí je patrné, že většina vládních politiků a také část opozice je skeptická k tomu, že by se mělo v dohledné době na Ukrajině přestat bojovat.
„Připomínám, že to byla Ukrajina, která už 11. března řekla, že je připravena na vyhlášení příměří. Od té doby Rusko jen protahuje čas,“ uvedl například ministr zahraničí Jan Lipavský, který bude ve volbách kandidovat jako nestraník za ODS.
Principy míru jsou podle Lipavského jasné: Rusko nebude posouvat hranice svého státu silou a nebude bránit Ukrajině přijímat podporu od západních zemí, Putin také podle šéfa české diplomacie nemá po Ukrajině chtít žádná ultimáta ohledně případného členství v NATO či Evropské unii.
Podle předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéty Pekarové Adamové ruský prezident dlouhodobě zdržuje a hraje o čas. „Každé jednání je lepší než žádné. Ale rozhodně je nutné, aby podmínky příměří byly zejména přijatelné pro Ukrajince,“ odpověděla.
Pozn.: Jednotlivé odpovědi se v grafice níže zobrazí po kliknutí na danou osobu.
Koaliční politici pak také většinou apelují na to, aby u jednacího stolu měla místo napadená Ukrajina, respektive měla rozhodující vliv na podobu dohody mezi ní a Ruskem. „Pořád se nad námi vznáší fenomén mnichovské zrady, kdy se mocnosti chystají dohodnout bez účasti té země, o kterou se jedná. To je naprosto nepřijatelné a účast Ukrajiny je bezpodmínečnou nutností,“ popsal například ministr pro evropské záležitosti ze STAN Martin Dvořák.
Na účasti Ukrajiny na jednáních se nicméně shodnout i opoziční Piráti a mimoparlamentní Motoristé. „Nesouhlasím s tím, aby výsledky summitu USA – Rusko mohly mít platnost bez hlasu a souhlasu Ukrajiny,“ popsal například šéf Motoristů Petr Macinka.
Politici se neshodnou na významu Evropy
Respondenti se naopak rozcházejí například v otázce, jestli by měli do jednání vstupovat také evropští lídři včetně Česka. Andrej Babiš na otázky redakce nereagoval, k tématu se vyjádřil alespoň na svém nedávném mítinku, ze kterého Seznam Zprávy přinesly reportáž. Podle předsedy ANO je osud Ukrajiny v rukou Trumpa, Putina a Zelenského.
„Čeští politici na to nemají žádný vliv, počkejme, až bude po válce,“ řekl Babiš.
K tomu, že o dění na Ukrajině musí rozhodnout jen Trump, Zelenskyj a Putin dodal: „Takže sorry, ale o tomhle moc nechci mluvit, novináři se nás furt ptají, jaký máme názor na tohle a tamto, každá válka je špatná.“
Na dotazy k summitu se vyjádřila „dvojka“ hnutí, místopředseda Karel Havlíček.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš na jednom z pražských výjezdů v rámci kampaně.
„Je šance se posunout, nepředpokládám, že v pátek nastane definitivní zlom, půjde o první krok velké taktické bitvy, bohužel Rusům hraje do karet vývoj války, naopak Trump má v rukou ekonomické sankce,“ uvedl Havlíček pro Seznam Zprávy.
Svůj pohled nabízí také opoziční Piráti, jejich předseda Zdeněk Hřib v anketě uvedl, že by měla Evropa pokračovat v posilování své nezávislosti na jiných supervelmocích. „Evropa je sice nepochybně supervelmocí ekonomickou, ale musí být i vojenskou. Konkrétní podoba příměří mezi Ruskem a Ukrajinou bude mít zásadní význam na budoucí podobu mezinárodních vztahů a bezpečnostní architekturu Evropy. Piráti jsou pro, aby se jednání na Aljašce účastnili i evropští lídři,“ napsal Hřib.
Tomio Okamura, předseda hnutí SPD, v odpovědích vyzdvihuje roli Trumpa. Naopak kritizuje ukrajinského prezidenta Zelenského či Evropskou unii. „Nečekám dopředu nic - Trump i Putin jdou jednat o míru, ale EU a Británie investovali příliš mnoho do Zelenského režimu a ten by se bez války zhroutil,“ sdělil opoziční politik.
Přál bych si, aby Rusko odtáhlo, říká Turek
Prostor v anketě dostali také mimoparlamentní politici, kteří mají podle průzkumů šanci dostat se po volbách do Sněmovny. Europoslanec a lídr Motoristů sobě ve Středočeském kraji Filip Turek například k jedné z otázek odpověděl, že klíčovou roli může hrát Trumpův obchodní přístup.
„Sankce jsou nástrojem tlaku, ale jejich uvolnění by mohlo vést k výhodnějším obchodním vztahům pro USA. Nesouhlasit by znamenalo prodlužovat válku, která stojí životy a zdroje, aniž by přinesla jasného vítěze. Nicméně, dohoda by měla zahrnovat především záruky pro Ukrajinu,“ uvedl Turek.
Redakci také napsal, že by si přál, aby Rusko odtáhlo z ukrajinského území. „Asi jako my všichni, ale realita je jiná, za dané situace bych souhlasil s touto dohodou, protože by přinesla okamžité ukončení umírání a stabilizaci regionu, což je v zájmu všech stran,“ doplnil europoslanec.
Europoslanec Filip Turek (Motoristé).
Taková dohoda by podle Turka zahrnovala zmírnění amerických sankcí na ruskou ekonomiku výměnou za trvalé příměří, což by podle něj umožnilo Rusku ekonomický oddech a USA se soustředit na jiné priority, jako je Čína.
Podle Lubomíra Zaorálka, místopředsedy SOCDEM, který se ve volbách objeví na kandidátce hnutí Stačilo!, Evropa v této chvíli poměrně „hodně mluví“, ale všechny příležitosti něco udělat už dávno zmeškala.
„Pokud přijde Trump s dohodou, tak ji prostě budeme muset přijmout. Mudrování o tom, co by se nám líbilo, jak bychom si představovali příměří, nemá smysl. Trump nás víceméně jako partnery v tomhle ani nebere. Všechny výzvy, že se musí hledat způsob, jak Rusko učinit součástí úvahy o bezpečnosti, jsme prošvihli, zanedbali,“ zmínil Zaorálek.
