Přehledně: Co vše Ukrajina ztratí, když boje skončí na současných liniích

Nadcházející setkání amerického a ruského prezidenta na Aljašce opět přiživilo naděje, že dohoda o příměří a ukončení bojů na Ukrajině by nemusela být zcela v nedohlednu.

Bílý dům sice v úterý řekl, že z hlediska Donalda Trumpa schůzka s Vladimirem Putinem představuje hlavně „cvičení v naslouchání“, ale Washington si stále klade ambici zajistit ukončení války.

Moskva ale stále trvá na připojení obsazených území, což představitelé Ukrajiny alespoň veřejně odmítají, i když v zákulisí připouští možnost kompromisu, pokud dostanou bezpečnostní garance. Nyní Rusové okupují zhruba pětinu ukrajinského území - Krym, v podstatě celou Luhanskou oblast a části Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti.

I kdyby Kreml souhlasil se zastavením bojů na současných frontových liniích, jsou a budou ekonomické ztráty pro Ukrajinu značné. V přehledu nabízíme příklady toho, co by kvůli ruské okupaci ztratila.

Zejména v okupovaných částech Chersonské a Záporožské oblasti na jihovýchodě země přišla o kvalitní a úrodnou půdu.

V porovnání s obdobím před rokem 2022, kdy začala plnohodnotná ruská invaze, sklidili ukrajinští zemědělci kvůli ztrátě území o 21 procent méně pšenice, o 17 procent méně ječmenu a o 19 procent méně slunečnicových semínek. Celkově ukrajinská úroda poklesla o 7,5 procenta. Chersonská oblast je kromě jiného proslulá pěstováním melounů.

Před ruskou agresí v únoru 2022 směřovalo více než devadesát procent ukrajinského exportu z šesti přístavů - Oděsy, Pivděnného u Oděsy, Čornomorsku, Mykolajivu, Berďjansku a Mariupolu.

Nyní Rusové okupují Mariupol a Berďjansk, z Mykolajivu pak lodě nemohou vyplout kvůli hrozbě ruských útoků.

Přístup k němu Rusové Ukrajině úplně odřízli. Ukrajinské lodě mohly do února 2022 proplouvat Kerčským průlivem východně od Krymu, i když ruská pobřežní stráž v listopadu 2018 zastavila a odvlekla dva ukrajinské dělové čluny a remorkér. Plavbu také omezila stavba mostu, spojujícího Krym s Ruskem.

Obě továrny patřily k největším na Ukrajině - Iljič zaměstnával před válkou 14 tisíc lidí, Azovstal 13 tisíc. Větším výrobcem oceli byl pouze ArcelorMittal v Kryvém Rihu.

Při ruském ostřelování a útocích na Mariupol obě továrny utrpěly obrovské škody, do Azovstalu se stáhli obránci města. Rusy jmenovaný „vůdce“ okupované části Doněcké oblasti Denis Pušilin předloni řekl, že závod dělníci strhnou, protože ho nelze opravit.

Největší koksovna v Evropě patřila společnosti Metinvest ukrajinského podnikatele Rinata Achmetova. V letech 2014 až 2022 byla blízko frontové linie a Rusové ji z nedalekého Doněcku ostřelovali. Přesto fungovala dál.

Po těžkých bojích Rusové pronikli do komplexu koksovny loni 16.února. Podle prohlášení společnosti Metinvest je závod kompletně zničen a nelze ho obnovit.

Město Enerhodar a elektrárnu na břehu Dněpru Rusové obsadili v březnu 2022. V návrhu na příměří prezident Trump uvedl, že elektrárna by mohla přejít pod neutrální kontrolu USA, což ruští politici opakovaně odmítli.

„Společný provoz Záporožské jaderné elektrárny s jakýmkoliv jiným státem je rovněž nepřijatelný,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.

Před válkou byla Záporožská jaderná elektrárna největší svého druhu v Evropě s šesti reaktory a výkonem 5700 megawattů, teď elektřinu nevyrábí.

Blízko města se nachází komplex solných dolů, místní firma Artěmsol patřila k největším producentům kuchyňské soli na světě. Zásoby pod zemí jsou tak obrovské, že by se údajně mohly těžit ještě 2000 let.

Tunely měří celkem 200 kilometrů, v největších prostorech několikrát před rokem 2014 koncertovala Doněcká filharmonie.

Největší chemický závod na Ukrajině, jenž až do války zaměstnával 8000 lidí. Byl součástí holdingu Ostchem, který patří byznysmenovi a investorovi Dmytro Firtašovi. Vyráběl hlavně zemědělská hnojiva. V létě 2022 se v továrním komplexu během bojů o Severodoněck ukrývaly tisíce obyvatel. Nyní je chemička zničená a mimo provoz.