Jak Brežněv unesl Nixona. Nejsilnější momenty summitů Rusko-USA

V minulosti se vůdci Spojených států a Ruska nebo Sovětského svazu setkali na velmi zvláštních místech, patří mezi ně i Pražský hrad. Vůbec posledním setkáním byla ženevská schůzka Joea Bidena a Vladimira Putina v červnu 2021. V našem přehledu se ale ohlédneme za výraznějšími schůzkami lídrů obou zemí.

Na své první schůzce tváří v tvář Trump a Putin neuzavřeli žádnou dohodu, ale novinářům oba řekli, že jsou s jednáním spokojeni. „Dobře jsme si popovídali a doufám, že jsme se začali vzájemně více chápat. Jsem mu za to vděčný,“ prohlásil Putin.

Summitu předcházely v USA diskuze o tom, zda se Rusko nepokoušelo ovlivnit výsledek amerických prezidentských voleb v roce 2016 ve prospěch Trumpa.

Ten v Helsinkách uvedl, že mu to Putin v rozhovoru popřel a že mu věří. „Nevidím důvod, proč by Rusko mělo zasahovat do prezidentských voleb. Mezi mnou a ruským prezidentem nebyla žádná dohoda,“ řekl Trump. Putin nicméně před novináři přiznal, že si ve volbách přál Trumpovo vítězství.

Prezidenti v Praze podepsali dohodu o omezení počtu jaderných zbraní, nazvanou Nový START. Dmitrij Medveděv tehdy vystupoval jako zastánce mírového soužití a spolupráce se Západem, dnes vyhrožuje Evropě jadernou válkou a evropské politiky nazývá imbecily a bastardy.

Život v Praze se na dva dny kvůli přísným bezpečnostním opatřením pozastavil, ulicemi křižovaly limuzíny Cadillac One (s Barackem Obamou) a Mercedes Pullman (s Dmitrijem Medveděvem).

Za zaznamenání stojí „dobové“ komentáře některých českých politiků. Tehdejší český prezident Václav Klaus řekl, že ho v osobním rozhovoru Barack Obama pozitivně překvapil a že měl „nizounká očekávání“. Tomio Okamura v tehdejší pozici mluvčího Asociace českých cestovních kanceláří a agentur řekl, že summit pomůže turistickému ruchu, protože přitáhne mezinárodní pozornost k Praze.

George W. Bush a Vladimir Putin se poprvé setkali v červnu 2001 v zámku Brdo nedaleko slovinské Lublaně. Putin dokázal Bushe okouzlit. Nábožensky založený americký prezident „roztál“ a ruského vůdce se zeptal, zda je pravda, že má doma kříž, který nechala jeho matka požehnat ve Svaté zemi, tedy v Izraeli. „Ano, je to pravda,“ odpověděl Putin a přidal historku o tom, že mu kdysi vyhořela dřevěná dača a tento kříž jako jedinou věc zachránil.

„Myslím, že mi důvěřuje,“ řekl Bush po schůzce své poradkyni Karen Hughesové a pozval ruského politika na svůj ranč v Texasu. Dodal slavnou větu, že v Putinových očích viděl duši a že ho považuje za čestného, upřímného člověka. Za několik týdnů se oba politici znovu setkali na summitu zemí G8 v Janově a Putin tam Bushovi přivezl onen kříž ukázat.

Závěr Bushova prezidentství se ale už nesl v duchu vyhrocených vztahů. Na summit NATO v Bukurešti v roce 2008 přijel Putin jako host a vyčetl Bushovi, že nabízí vstup do Aliance Ukrajině a Gruzii.

Summit, který lze z hlediska Spojených států označit za vítězný. George H. W. Bush a Michail Gorbačov se setkali 2. prosince 1989 a společně prohlásili studenou válku za ukončenou. V té době už padla Berlínská zeď a v Československu se odehrávaly demonstrace proti komunistickému režimu.

Ujal se slogan „Od Jalty do Malty“, který měl vystihovat přibližnou dobu trvání studené války a rozdělené Evropy. Schůzka se uskutečnila u pobřeží Malty na palubě sovětské výletní lodi Maxim Gorkij, kterou měla v té době pronajatou německá firma Phoenix Reisen.

Ronald Reagan označil po svém volebním vítězství v roce 1980 Sovětský svaz za říši zla. Po nástupu Michaila Gorbačova svoji rétoriku změnil a viděl v něm politika, se kterým se dá mluvit. Reagan a Gorbačov se poprvé setkali v Ženevě, ale sovětský vůdce žádal další schůzku, kde by se jednalo o jaderném odzbrojení.

„Gorbačov s lidmi ve svém okolí probírali možnosti, jak odpovědět na americký plán, známý jako Hvězdné války (Strategická obranná iniciativa, neboli SDI). Obrana proti tomuto systému by byla pro nás obrovský nákladná,“ uvedl k tomu Anatolij Dobrynin, bývalý sovětský velvyslanec ve Washingtonu, který se podílel na přípravě reykjavíkského summitu.

Schůzka ale během dvou dnů v říjnu 1986 nedospěla k žádné dohodě. „Oba politici kráčeli mlčky ke svým autům a když se rozcházeli, Gorbačov řekl Reaganovi: „Pane prezidente, právě jste propásl příležitost vstoupit do dějin jako člověk, který zahájil jaderné odzbrojení,“ vzpomínal Dobrynin. Reagan odpověděl: „To lze říci o nás obou,“ napsal v pamětech Dobrynin, který tehdy Gorbačovovi tlumočil.

Sedmdesátá léta byla obdobím, kdy se střídala politika známá jako détente neboli uvolnění s velkými výdaji na zbrojení. O dohodě SALT II, která měla omezit výrobu balistických raket, schopných nést jaderné hlavice, jednal Brežněv již s Carterovými předchůdci Richardem Nixonem a Geraldem Fordem.

Nebyla při tom nouze o bizarní momenty: ruská delegace například Američanům nabízela, že Sovětský svaz bude do USA vyvážet skutečnou ruskou vodku, protože ta vyráběná ruskými emigranty skutečná není.

Na jednání v Camp Davidu Brežněvovi půjčili automobil Lincoln Continental. Nixon si sedl na místo spolujezdce a než se ochranka vzpamatovala, sovětský politik šlápl na plyn a ujel. Dva lídři jaderných mocností byli několik minut sami v jedoucím autě…

Ve Vídni už stárnoucí a nemocný Brežněv, závislý na lécích, působil zmateně, dohodu podepsal s Jamesem Carterem 18. června 1979 v paláci Hofburg, bývalé rezidenci habsburských panovníků. Americký Senát ji ale neratifikoval poté, co sovětská armáda na konci téhož roku vtrhla do Afghánistánu.

Americký prezident John F. Kennedy po vítězství ve volbách 1960 řekl, že chce problémy se Sovětským svaze řešit jednáním. Do Moskvy vzkázal, že má vůli jednat o rozděleném Berlíně a zákazu jaderných zkoušek v atmosféře.

Dvoudenní summit začal 3. července 1961. K dohodě ohledně Berlína nedošlo a Chruščov poprvé pohrozil, že západní část města zůstane izolovaná od okolního světa.

„I na základě důvěrných rozhovorů s americkými diplomaty si myslím, že Kennedy chtěl dospět k nějakému kompromisu, ale Chruščov neměl trpělivost poslouchat návrhy a trval na svém,“ přiznal ve svých pamětech bývalý dlouholetý sovětský velvyslanec ve Washingtonu Anatolij Dobrynin.

Jak je dnes známo, už příští měsíc – v srpnu 1961 – začala stavba Berlínské zdi. O rok později v říjnu 1962 se Sovětský svaz a USA ocitly na prahu války kvůli sovětským dodávkám raket středního doletu na Kubu.

Konference v únoru 1945 v bývalé letní rezidenci cara Mikuláše II. zajistila Sovětskému svazu rozhodující vliv nad východní Evropou, byť Američané a Britové žádali ve všech zemích svobodné a demokratické volby.

Stalin při jednání s americkým prezidentem Franklinem Rooseveltem a britským premiérem Winstonem Churchillem dosáhl posunutí německo-polské hranice na západ a také odtržení Podkarpatské Rusi (dnešní Zakarpatské Ukrajiny) od Československa.

Na druhé straně si Stalin neprosadil německé reparace Sovětskému svazu ve výši v přepočtu deset miliard dolarů a neochotně souhlasil s tím, že se na poválečné správě Německa bude podílet také Francie. V Livadijském paláci, kde se schůzka konala, je vystaven stůl, u kterého politici seděli a také telefon, používaný Stalinem.

Poprvé v historii se nejvyšší představitelé Spojených států a Ruska (Sovětského svazu) setkali 28. listopadu 1943 na „válečné“ poradě v íránské metropoli. Místo summitu navrhl Stalin, aby nemusel letět daleko.

Politici debatovali o otevření druhé fronty v západní Evropě, Stalin zmiňoval sovětské nároky na zařazení Polska a Pobaltí do sovětské sféry vlivu.

Později se spekulovalo o možném německém plánu všechny tři politiky v Teheránu zavraždit. Nikdy se však nepotvrdilo, že by Adolf Hitler podobný záměr schválil nebo že Berlín něco takového připravoval. Kolem tohoto údajného plánu se ale točí zápletka kdysi úspěšného filmu Teherán 43 s Alainem Delonem v jedné z hlavních rolí.