Utéct z fondu už nebude tak snadné. Novinka má ochránit před „runy“

Pád Lehman Brothers. Pandemie. Invaze Ruska na Ukrajinu. Krizové situace, které poslaly akcie střemhlav dolů a znejistěly i ostřílené investory. Ti v každé panice zvažují, zda své peníze mají rychle vybrat. Pokud je ale takových lidí většina, hodnota – i zdravého – fondu poklesne natolik, že může „kleknout“.

Takovým „runům“ na investiční společnosti má zabránit nová právní úprava pro všechny země EU, která se aktuálně překlápí do českého práva. Na vládu doputovala v podobě novely zákona o investičních společnostech a investičních fondech z dílny Ministerstva financí.

„Novelu rozhodně vítáme. Ačkoli Evropská unie doslova chrlí nové právní akty, tato regulace se zdá docela dobře uvážená,“ komentuje novinku Veronika Civínová, právnička společnosti Wood & Company, která stojí za investiční aplikací Portu.

Novela zavádí nástroje, které mají ochránit fondy i jejich investory ve vypjatých momentech, které mohou rozpoutat takzvaný run, kdy lidé začnou ve strachu hromadně vybírat své peníze. „Pokud správce fondu vybere správné metody řízení likvidity a stanoví dobře okamžik jejich uplatnění – což je jeho povinností –, tak jsme pak spolehlivě schopni zabránit runu,“ dodává Civínová.

V reálu novinka funguje tak, že klientům znesnadní vybrat peníze. Nově má mít, jak předepisuje evropská legislativa, každý otevřený investiční fond (který umožňuje investorovi svůj podíl kdykoli odprodat zpět fondu) k dispozici dva povinné nástroje, kterými následky paniky klientů zmírní. A další dva nástroje si zvolí ze sedmi nabízených.

Prvním povinným nástrojem je pozastavení odkupu podílových listů a akcií. „Když investoři začnou žádat o odkupy svých podílů ve větším množství a není možné prodat aktiva fondu k vyplacení klientů bez ztráty, tak pozastavení odkupů dává obhospodařovateli čas, aby neprodával pod tlakem. Aby měl určitou dobu na to, ta aktiva prodat a třeba ta ztráta už nebude tak velká,“ říká Aleš Králík, expert na regulaci finančního trhu z advokátní kanceláře Greats.

Tento nástroj je v českém právu odpradávna a fondy ho hojně využívají. Teď se ale na evropské úrovni sjednocují pravidla, jak ho používat. V jakém momentě se odkup aktiv blokne, bude záležet na správcích jednotlivých fondů.

Aleš Králík z Greats má za to, že novela pomůže nejen fondům, ale i investorům. Třeba když jeden z nich – vlastník nějakého podstatného podílu fondu – požádá o odkup, ostatní na to doplatí, vyplácí se totiž z majetku fondu. A pokud se prodává pod tlakem, klesne hodnota majetku ostatních investorů, kteří doufali v prodej za lepší cenu.

„On má pořád možnost prodat svá aktiva na sekundárním trhu, to znamená najít si někde nějakého jiného investora, který to od něj odkoupí, ale vlastně je omezeno právo žádat odkup majetku toho fondu.“

Druhým nástrojem, který má likviditě fondů pomoci, je možnost vydělit špatný majetek fondu do nového fondu. Na peníze za problémová aktiva si tak investoři dočasně nesáhnou.

„Ta nelikvidní aktiva tam budou jakoby čekat, až se podaří je prodat s co nejmenší ztrátou. Když byly uvaleny sankce na Ruskou federaci, měla ruská aktiva účetní hodnotu nula, nebylo možné je prodat. Přitom až sankce skončí, jejich hodnota zase může vzrůst,“ uvádí příklad Aleš Králík.

Z dalších nástrojů, které budou moci fondy ve snaze zabránit odtoku peněz použít, stojí za zmínku výstupní poplatky. Ty jsou praxí už dnes a Jaromír Sladkovský, předseda Asociace pro kapitálový trh a šéf Raiffeisen investiční společnosti, jejich existenci hájí.

„Poplatky můžou být příjem jak investiční společnosti, tak i příjem fondu. Někdy se zavádí proto, aby ten, kdo z fondu vystupuje, přispěl těm, kteří tam zůstávají. A někdy může sloužit na ochranu investorů. Někdy se zavede jen po dobu tříletého časového testu, aby měl investor motivaci tam setrvat.“

A na které fondy úprava dopadne? Typicky na otevřené podílové fondy a akciové společnosti s proměnným základním kapitálem (SICAV). Úprava se bude vztahovat i na otevřené fondy kvalifikovaných investorů. A to od limitu 100 milionů eur (přibližně 2,5 miliardy korun), pokud fond využívá pákový efekt, tedy pokud si na investice půjčuje peníze. Anebo 500 milionů eur (12,5 miliardy korun), pokud „páku“ nepoužívá.

„Současná Poslanecká sněmovna už ale novelu s největší pravděpodobností neschválí. Budeme tedy čekat na novou Sněmovnu a doufat, že bude brzy usnášeníschopná a nebude schválení zdržovat. Česká republika je povinna směrnici AIFMD II převést do svého právního řádu do poloviny dubna 2026 a my s tímto datem počítáme,“ říká právnička Wood & Company Civínová.