Článek
Raúl Castro, bývalý vůdce Kuby a bratr dnes už zesnulého Fidela, by měl skončit podobně jako někdejší venezuelský prezident Nicolás Maduro, jehož na počátku ledna přímo v Caracasu zatklo americké komando.
Alespoň podle americko-kubánských kongresmanů, kteří uvěznění jednoho z velitelů kubánské revoluce, jenž podle státní propagandy patří do tzv. Generace hrdinů, požadují.
„(Kubánský) režim musí pochopit, tak jak to pochopil Maduro, že ve městě je nový šerif. A ten má vedle sebe velkou figuru jménem Marco Rubio,“ prohlásila Maria Elvíra Salazar, republikánská poslankyně zastupující stát Florida, s narážkou na Donalda Trumpa, jehož přirovnala ke strážci zákona na Divokém západě, a amerického ministra zahraničí.
Kongresmani dokonce Trumpovi zaslali dopis, v němž vznášejí svá obvinění proti Raúlovi. V jedné pasáži stojí: „26. února 1996 Raúl Castro nařídil kubánskému stíhacímu stroji MiG, aby nad mezinárodními vodami zaútočil a zničil dvě civilní letadla (organizace) Brothers to the Rescue.“
Úder usmrtil čtveřici mužů ve věku 24 až 45 let. Patřili k letce Brothers to the Rescue (Zachraňující bratři). Ti pátrali po tzv. balseros (vorařích), Kubáncích, kteří na podomácku sestavených plavidlech z ostrova utíkali po moři a riskovali tak svůj život.
Letecké mise „Zachraňujících bratrů“
Letku, jejímž cílem měla být záchrana kubánských uprchlíků, založil v roce 1991 kubánský exulant José Basulto. Stalo se tak po rozpadu SSSR, kdy se po moři začaly - v zoufalé snaze utéci z komunistického ostrova - vydávat do amerického Miami tisíce Kubánců.
Téměř 150 kilometrů dlouhá Floridská úžina mezi Kubou a USA je ale známá svými zrádnými proudy, rychle se měnícím počasím a velkým výskytem žraloků. I proto piloti Brothers to the Rescue nad úžinou přelétávali a po těchto Kubáncích pátrali, aby jim přispěchali na pomoc.
„Během misí a letů organizace Brothers to the Rescue bylo v mezinárodním vzdušném prostoru nad Floridskou úžinou zachráněno více než 5000 životů při více než 2000 letech,“ uvedla dobrovolnice organizace Sylvia G. Iriondová, která v roce 1996 přežila útok kubánských stíhaček.
Zdroj: Miami Herald
Kongresmani na konci dopisu amerického prezidenta chválí za „moudré vedení“ v oblasti zahraniční politiky. Zmiňují přitom zadržení Raúlova „tyranského kolegy“ Madura a jeho manželky Cilie Flores.
Podle nich by měl stejný osud potkat i Castra. „Jsme jednoznačně přesvědčeni, že za tento ohavný zločin je zodpovědný Raúl Castro; je na čase, aby byl postaven před soud,“ uzavírají v souvislosti s 30 let starými událostmi.
Svá svědectví opět poskytují i přeživší tehdejší mise, jako například 81letá Sylvia G. Iriondová. Před pár dny v Miami před novináři uvedla, že byla v jednom ze „tří malých bezbranných a neozbrojených“ letadel Cessna 337 Skymaster. Podle ní letadla „vypadala a působila jako motocykly“.
„Najít malé místo v oceánu“
Iriondová patřila mezi osm dobrovolníků, kteří se před třiceti lety vydali nad otevřené moře směrem ke Kubě. Mise byla jasná: Měli najít „malé místo v oceánu, kde mohl být život, muž, žena, děti, kteří se snažili uprchnout z komunistického ostrova, hledajíce svobodu“. „To byl účel toho letu,“ zdůraznila.
O sestřelení dvou letadel kubánský miamský exil dodnes vášnivě hovoří na veřejnosti. Je to podle nich jeden z mnoha důkazů vražedné povahy bratrů Castrových.
„Sestřelovali letadla, potápěli lodě, najímali zabijáky. A jsou přitom pořád u moci,“ řekl mi v roce 2006 s velkou dávkou frustrace a hněvu kubánský exulant, který se představil jako Guillermo.
Pádu bratrů se nedočkal, ani smrti Fidela, který zesnul v devadesáti letech v listopadu 2016. Sám Guillermo zemřel o čtyři roky dříve.
Kubánský exil se v Malé Havaně v Miami často schází k protestům vůči komunistické diktatuře na ostrově.
On, jeho přátelé a další staří kubánští imigranti se často scházeli na partie domina v parčíku Máxima Gómze na slavné Calle Ocho, která protíná tzv. Malou Havanu.
Mnohá z jejich obvinění byla pouhými fámami. Sestřelení letounů Brothers to the Rescue ale žádnou báchorkou nebylo. Dokazuje to i nahrávka, na níž sám Raúl Castro o incidentu mluví a říká, že k úderu dal rozkaz.
„Řekl jsem jim (kubánským pilotům stíhačky MiG), aby se je (kubánské exulanty) pokusili sestřelit nad pevninou, a až se znovu objeví, sestřelit je do moře,“ vykládá Raúl na nahrávce datované na červen 1996, tedy čtyři měsíce po útoku.
Tehdy se Raúl sešel v provinčním východokubánském městě Holguín s tamními členy komunistické strany.
Až nyní vychází najevo, že se k záznamu jako první dostal kubánský novinář Wilfredo Cancio Isla, který materiál nechal před třiceti lety otisknout v listu El Nuevo Herald.
Cancio na Kubě 12 let působil jako profesor na katedře komunikací Havanské univerzity. V roce 1994 ale z ostrova uprchl a usadil se v Miami, kde se rovněž věnoval žurnalistice. Jeho největším „sólokaprem“ kariéry byla kýžená nahrávka usvědčující Raúla Castra ze sestřelení letadel. K autorství článku se tehdy ale z bezpečnostních důvodů nepřihlásil.
Atentáty na Fidela
Režim se léta hájí tím, že letky „Bratrů“ ohrožovaly bezpečnost země a její piloty kubánští komunisté obviňovali z toho, že ze svých letadel nad ostrovem rozhazují politické letáky vyzývající ke vzpouře.
Dalším častým argumentem kubánského vedení jsou desítky - podle státní propagandy stovky - atentátů, které USA chtěly spáchat na Fidela Castra. On sám o sestřelení letadel během let mluvil. Přijal přitom za jejich likvidaci zodpovědnost. Jako dlouholetý diktátor Kuby rovněž nechal popravit celou řadu svých domácích oponentů, další stovky na dlouhá léta skončily v žalářích.
Fidel Castro byl u moci téměř 50 let, než musel v roce 2006 kvůli těžké nemoci odstoupit. Na snímku z února roku 1989 při návštěvě Caracasu.
Vůdce kubánské revoluce už miamský exil před soudem nikdy neuvidí. Chová ale naději, že jeho bratr Raúl bude dopaden a převezen k soudu do USA tak jako Nicolás Maduro.
Další ze signatářů dopisu pro Trumpa, kongresman s kubánskými kořeny Mario Díaz-Balart, nedávno v pořadu „La Resistencia“ v rádiu América Radio Miami k případu řekl, že i přes Fidelovu smrt a Raúlovo pokročilé stáří je na spravedlnost stále ještě čas. Uvedl, že plánuje požádat o vyšetřování a stíhání dnes už 94letého Raúla Castra.
„Je to velmi jednoduché: existují důkazy, ať je přezkoumají a podniknou nezbytné kroky,“ řekl Díaz-Balart. „Když někdo řekne ‚zabil jsem‘ nebo ‚dal jsem rozkaz zabít člověka‘ a existují důkazy, musíme na základě těchto důkazů jednat. O to budeme oficiálně žádat.“
Kritická hodina
Kampaň za uvěznění Raúla se rozjíždí v okamžiku, kdy kubánský režim podle celé řady expertů zažívá nejkritičtější hodinu své existence.
Donald Trump na ostrov uvalil ropnou blokádu, na Kubu přestávají jezdit turisté a ze zahraničních misí jsou domů posílány lékařské týmy. To všechno způsobuje, že se Kuba ocitla bez pohonných hmot a tvrdé měny.
Na ostrově se tak mluví o druhém „zvláštním období“. Tím prvním si Kubánci prošli po pádu Sovětského svazu na počátku 90. let, který dlouhá léta plnil roli mecenáše kubánské revoluce. Kuba tehdy zažívala hlad, dlouhodobé výpadky elektřiny, přestala tam jezdit hromadná doprava, k dostání nebyly téměř žádné léky.
