Ukrajina rozebírá Krym. Po zničení ponorky zasáhla další supercennou zbraň

Satelitní snímky, fotografie z místa i videa natočená civilisty rychle potvrdily pravost středeční zprávy o ukrajinském zásahu ruské ponorky Rostov na Donu a výsadkové lodě Minsk v suchém doku v Sevastopolu. Poškození dvou plavidel potvrdila i ruská strana, podle které budou „plně opravena a vrátí se do služby“.

Analytici nicméně s odkazem na dostupné informace odhadují, že to vzhledem k rozsahu škod viditelných na snímcích není pravděpodobné.

Zejména to platí v případě lodě Minsk, jejíž poškození je viditelné na ověřené fotce z místa:

Rozsah poškození ponorky není znám. Satelitní snímky však naznačují, že byla přímo zasažena. Ukrajina přitom pravděpodobně použila těžkou raketu Storm Shadow, nebo její francouzskou verzi SCALP-EG, což by mělo být pro křehké podvodní plavidlo fatální.

Tyto přes tunu těžké rakety jsou za nejpravděpodobnější příčinu škod považovány hned z několika důvodů.

Jde například o prohlášení ukrajinských představitelů, kteří v tomto případě – na rozdíl od většiny podobných útoků – upustili od mlčení a akci veřejně komentovali. Jedním z nich byl i ukrajinský velitel letectva Mykola Oleščuk, který pogratuloval pilotům za „skvělou práci“ a uvedl, že „okupanti zažili bouři“ (Storm znamená anglicky bouře a odpaluje se z letadel, pozn. red.).

O útoku 10 raket s plochou dráhou letu, z nichž tři nebyly sestřeleny, informovaly i samotné ruské úřady.

Rakety Storm Shadow by se nicméně jako nejpravděpodobnější použité zbraně jevily i bez vyjádření úřadů. Na rozdíl od ostatních zbraní z ukrajinského arzenálu totiž mají dostatečný dostřel a dostatečně velkou hlavici na způsobení tak velkých explozí.

Ponorka Rostov na Donu patří mezi plavidla, která NATO označuje kódem KILO. Pro Rusko je klíčová schopnost ponorky odpalovat rakety Kalibr, které ostatně hojně využívá právě ve válce na Ukrajině, respektive k útokům na ukrajinské území včetně civilních cílů ve městech. V černomořské flotile má Rusko mít jen šest kusů ponorek.

Exportní cena takové ponorky se pohybuje ve stovkách milionů dolarů (když například tyto ponorky kupovala Čína, za šest kusů měla dát 1,8 až dvě miliardy dolarů).

Loď Minsk se řadí do třídy s označením Ropucha. Jde o plavidlo sovětské výroby, které ve válce Rusko podle analýzy serveru Naval News aktuálně využívá primárně k logistice. „Tyto lodě byly zbaveny role klasických výsadkových lodí do všednější, ale přesto klíčové přepravní funkce,“ uvádí článek s dodatkem, že Ukrajina už jednu loď tohoto typu zasáhla při útoku 3. srpna námořním dronem.

Z dostupných informací se tedy útok jeví jako velká ztráta pro Rusko.

Jen den po této akci informoval s odkazem na zdroje v armádě deník Ukrajinská pravda o údajném zásahu ruského protivzdušného systému S-400 Triumf.

Mělo k němu dojít ve čtvrtek brzy ráno místního času. Ke čtvrtečnímu odpoledni zpráva ještě není zcela potvrzená. Přes den se nicméně opět objevilo několik indicií naznačujících, že se tak opravdu stalo. Přesněji řečeno se ukázalo, že v místě, kde byly už dřív zaznamenány pozice ruského moderního protivzdušného systému, bylo něco zasaženo.

Po videích z blízkého okolí ukazujících výbuchy na obzoru se totiž objevil i satelitní snímek údajné pozice systému, na němž jsou v místě, kde byl S-400 rozmístěn, vidět tmavé skvrny vypadající jako stopy po požáru. Dané místo bylo identifikováno novináři a nadšenci do pátrání z otevřených zdrojů díky fotkám ruských turistů a satelitním snímkům už v srpnu. Ukrajinská armáda ho však pochopitelně mohla znát ještě dřív.

Útok se odehrál nedaleko města Jevpatorija na západě Krymu a spekuluje se, že Ukrajina použila kombinaci upravených raket Neptun a dronů.

Pro spolehlivé potvrzení zprávy ukrajinského deníku a rozpletení detailů budou potřeba satelitní snímky s vyšším rozlišením nebo jiný obrazový materiál.

Ruské úřady ke zprávám místních obyvatel o výbuších v oblasti uvedly pouze to, že nad Krymem bylo ráno sestřeleno 11 ukrajinských dronů.

Pokud se zpráva potvrdí, bude to znamenat, že Rusko přišlo minimálně o část protivzdušného systému v hodnotě, která podle některých odhadů sahá až k 1,2 miliardy dolarů.

Další z těchto systémů měla přitom Ukrajina zlikvidovat i 24. srpna. Naval News s odkazem na tuto zprávu a zásah přístavu v Sevastopolu píší, že útoky jsou součástí nastávajícího posunu v Černém moři, kde ruská „protivzdušná obrana sice nadále znamená vážnou hrozbu, ale Ukrajina získává víc prostoru“.