Článek
Ukrajina znovu zoufale volá po dodávkách munice do systémů protivzdušné obrany. Při středečním útoku na Kyjevskou oblast nesestřelila ani jednu z 28 balistických raket vypálených z Ruska. Výsledkem bylo 17 mrtvých.
„Naši partneři ty střely mají,“ napsal prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X. „Je důležité, aby byla konečně učiněna nezbytná politická rozhodnutí o dodávkách a akceleraci výrobních procesů, včetně rozhodnutí o umístění (výroby) na Ukrajině,“ dodal. Letos podle něj Ukrajina dostává jen třetinu střel co loni.
Ačkoli zdroje ukrajinského listu The Kyiv Independent tvrdí, že za středečním selháním protivzdušné obrany nebyl primárně nedostatek střel (Rusko prý provedlo efektivní průzkum a pak zaútočilo najednou z mnoha stran), právě ten vyvolává na Ukrajině už delší dobu obavy. Ostatně v sobotu Ukrajina sestřelila jen jednu ze 27 ruských raket.
Zelenskyj tento týden jednal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a podle něj se dohodli, že budou koordinovat své úsilí oslovit státy, které mají nezbytné zásoby a možnosti pomoct.
Tenké americké zásoby
Pokud jde o nejdůležitější protiraketový systém, který Ukrajina používá, americký Patriot, vypadá to, že se Kyjev momentálně nemůže spolehnout na další pomoc Spojených států.
Americká stanice CNN s odkazem na své zdroje napsala, že armáda vyčerpala téměř 80 procent munice do protivzdušné obrany a Pentagon varuje, že zásoby jsou „nebezpečně nízké“. Příčinou je zejména válka v Íránu.
Výpadek je tak velký, že podle zákulisních informací listu The Washington Post dokonce ohrožuje další americké možnosti v Íránu. To mělo prezidenta Donalda Trumpa rozčílit natolik, že se údajně pohádal s ministrem obrany Petem Hegsethem. Sám šéf Bílého domu ale zprávy o vyčerpaných zásobách popřel.
Pro Ukrajinu může být nepříjemné i to, že Trump vzal podle agentury Reuters zpátečku ohledně udělení licence na výrobu Patriotů přímo na území napadené země.
Jednání prý nicméně pokračují a momentálně je ve hře varianta, že by Ukrajina vyráběla některé součástky a celé střely by pak vznikaly v Evropě. Spuštění nové produkce každopádně nevyřeší aktuální potíže Kyjeva, protože je to proces, který vyžaduje více času.
„Bavíme-li se o nejmodernější variantě PAC-3, pak je to minimálně rok a půl a maximálně tři roky,“ upozornil už dříve v rozhovoru pro Seznam Zprávy ukrajinský expert na výzbroj a armádní techniku Vadim Kušnikov, vedoucí specializovaného serveru Mylitarnyi.
Severní Korea zajde zase o krok dál
V této svízelné souhře to navíc vypadá, že Rusko dokáže své kapacity navyšovat nebo udržovat. Ukrajinská vojenská rozvědka podle agentury Reuters zjistila, že ve Voroněžské oblasti na západě Ruska se chystá rozmístění severokorejské raketové jednotky. Stejné informace mají údajně i americké zpravodajské služby.
Severokorejci by měli s sebou přivézt šest odpalovacích zařízení a 120 balistických raket - tedy přesně těch, s nimiž má Ukrajina problém. Se zařízením by mělo dorazit i 90 severokorejských vojáků.
KLDR dlouhodobě Rusko ve válce podporuje. Pomoc 14 tisíc vojáků vyslaných Kim Čong-unem byla stěžejní pro vytlačení ukrajinských jednotek z ruské Kurské oblasti.
Stejně tak Moskva používá severokorejské rakety a dostala od Pchjongjangu miliony kusů dělostřelecké munice, ale rozmístění raketové jednotky znamená další prohloubení spolupráce.
Analytik Rob Lee z think tanku Foreign Policy Research Institute považuje nové severokorejské zdroje za vážnou hrozbu pro Ukrajinu. „Obrana před protivzdušnou obranou je jednou z největších slabin Ukrajiny, takže jakékoli zvýšení množství balistických raket, kterým čelí, bude představovat velkou výzvu,“ řekl agentuře Reuters.
Severokorejské rakety typu KN-23 a KN-24 mají větší dosah a vyšší nálož než ruské střely Iskander. Jsou ale výrazně méně přesné a ukrajinská armáda je spojuje s údery s vyšším počtem civilních obětí. Kyjev dokáže tyto typy raket sestřelit jen s pomocí zmíněných střel Patriot.
Severokorejští vojáci se v současnosti podle Ukrajinců v bojích přímo neangažují. Prezident Zelenskyj ale v červenci řekl, že Kreml chce, aby KLDR poskytla Rusku dalších 30 tisíc lidí, a že už se připravuje na jejich přijetí ve Voroněžské oblasti.
Nová cesta z KLDR s větší možnosti utajení
Rozvoji vojenské spolupráce mezi Ruskem a KLDR by mohl pomoci i nově budovaný silniční most přes hraniční řeku Tuman. Má jít o vůbec první silniční spojení mezi oběma státy.
Most je těsně před dokončením. Moskva a Pchjongjang se jeho stavbou netají a tvrdí, že má podpořit vzájemný obchod a cestovní ruch.
Investigace ukrajinské lidskoprávní organizace Truth Hounds, na kterou upozornil britský list The Guardian, ale varuje, že cílem stavby je spíše vznik nového vojenského koridoru.
Skupina tvrdí, že převoz jakéhokoli zboží po silnici bude mnohem složitější monitorovat s pomocí satelitních snímků, které se běžně používaly k odhalení přepravy zásob z KLDR do Ruska po železnici.
Důvodem je jak hustší silniční síť, což znamená mnohem větší počet míst, jež je třeba hlídat, tak to, že kamiony je výrazně snadnější naložit a zase vyložit, než vlaky.
„Typ vagonu viditelný na snímku toho odhalí hodně o nákladu. Některé kategorie zboží jsou přepravované v otevřených vagonech, což umožňuje identifikaci,“ vysvětlil deníku výzkumník Nazar Myhun z Truth Hounds. „Kamiony oproti tomu téměř vždycky vypadají na satelitních snímcích stejně,“ dodal.
Organizace zpochybňuje i ekonomické opodstatnění mostu, o němž mluví v Moskvě a v Pchjongjangu. Stavba má podle odhadů stát v přepočtu 2,1 miliardy korun, zatímco celkový obchod mezi KLDR a Ruskem v roce 2024 činil jen asi 710 milionů korun. Stejně tak turismus je jen omezený, loni z Ruska přijelo asi 10 tisíc lidí.
