Gigantické dodávky Kimových zbraní zachránily Rusko. A nerušeně proudí dál

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pchjongjang i Moskva nedávno oficiálně potvrdily, že na Ukrajině po boku Rusů bojovali i severokorejští vojáci, kteří Rusku pomohli vytlačit Ukrajince z Kurské oblasti. Celkem jich bylo podle jihokorejských, ukrajinských a amerických vyjádření na Ukrajinu posláno až 14 tisíc, z nichž poslední tři tisíce byly vyslány jako náhrada za ztráty ještě letos v březnu.

Oficiální potvrzení této formy vojenské spolupráce podtrhává její pevnost a naznačuje ochotu obou stran pokračovat v ní i do budoucna. Nejdůležitější část kooperace však probíhá jinde. Začala už dlouho před vysláním vojáků a pořád pokračuje. Satelitní snímky dokazují, že už dosáhla obrovských rozměrů a je skoro jisté, že představuje stabilní „nohu“ ruské válečné mašinerie.

Řeč je pochopitelně o severokorejské munici, zejména pak té dělostřelecké.

„Přečtu vám pár záznamů. Tak například 13. října bylo v přístavu Račin 150 kontejnerů, 23. října 785, pak třeba 10. listopadu 1010. A takhle to jde pořád dál,“ zněla slova známého experta na Severní Koreu Josepha Bermudeze v rozhovoru, který Seznam Zprávám poskytl už v prosinci 2023.

Připomínáme je, protože dobře ukazují, jak dobře se dají dodávky do Ruska sledovat. Už v té době totiž bylo známo, jaké konkrétní ruské lodě kontejnery napěchované municí a zbraněmi převážejí, ze kterých přístavů vyplouvají a kde svůj náklad vykládají. Už v říjnu 2023, tedy pár měsíců po první dodávce, analytici z britského think tanku RUSI ukázali i na konkrétní muniční sklady na samém západě Ruska, kam lodní kontejnery ze severokorejských přístavů míří.

Horší už je to s odhadováním toho, jak se budou dodávky vyvíjet v budoucnu, jak velké má KLDR zásoby a jak moc případně může navýšit produkci.

Bermudez v roce 2023 odhadoval, že dodávky z KLDR nejspíš Rusku především koupí čas k nastartování vlastní produkce a postupně začnou klesat, načež je ruská produkce pravděpodobně zcela nahradí.

Současná čísla ukazují, že měl pravdu, ale jen částečně. Objem dodávek po několika měsících skutečně začal znatelně klesat. V posledním bodě však věštění analytika z amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) nevyšlo. Lodě plné munice do Ruska ze severokorejského Račinu vyplouvají i v roce 2025 a munice „Made in North Korea“ pravděpodobně činí nezanedbatelnou část krmiva pro ruská děla.

Poukazuje na to nová zpráva nezávislých analytiků z britské organizace Open Source Centre (OSC), která dodávky KLDR sleduje od začátku stejným způsobem jako Bermudez, tedy pomocí komerčně dostupných satelitních snímků. Od září 2023 analytici napočítali celkem 64 cest ruských lodí známých pro převážení munice z přístavu Račin, jejichž časové rozložení vypadá následovně:

Jak můžete vidět, dodávky byly nejčetnější v prvních několika měsících, načež klesly, ale už víc jak rok plynou víceméně konzistentně v průměru zhruba třikrát za měsíc.

Přesné složení kontejnerů není známé. OSC se nicméně přesto pokusil o alespoň rámcový odhad množství přepravené munice. Odhad vycházel z vlastního modelu, který spočítal, kolik beden s jakou municí se může vejít do jednoho lodního kontejneru. Velikosti krabic přitom odvodil z již v minulosti pořízených fotek nákladů zabavených severokorejských zbraní. K odhadu, jakou část dodávek tvoří jaká část munice autoři kromě všech informací z otevřených zdrojů využili i informace získané agenturou Reuters přímo od ukrajinských zdrojů.

Nakonec došli k tomu, že ze Severní Koreje do Ruska od září 2023 do března 2025 doputovalo něco mezi čtyřmi až téměř šesti miliony kusů dělostřelecké a raketové munice.

A to jde přitom podle autorů o „konzervativní odhad“.

Dodejme, že například Soul a USA na konci loňského roku podle listu Washington Post odhadovaly, že kontejnerů už bylo do Ruska převezeno dokonce 20 tisíc (mezi Ruskem a KLDR funguje i vlaková doprava, kterou OSC nesledovalo), což podle Jihokorejců znamená, že k prosinci 2024 mohlo být dodáno dokonce 9,4 milionů kusů dělostřelecké munice. Ukrajinští představitelé v tom samém čase uváděli, že sami odhadují pět milionů.

Jak velkou pomoc ale takové množství představuje? Jedním slovem: obrovskou.

Když autoři reportu OSC zprůměrovali svůj odhad severokorejských dodávek, vyšlo jim, že do Ruska může měsíčně proudit asi 200 až 279 tisíc kusů dělostřelecké munice, což se zhruba rovná odhadům celkové ruské produkce ventilovaných do západních médií během posledního roku, nebo je dokonce převyšuje.

Podle minulý týden publikované zprávy RUSI, zaměřené přímo na výše položenou otázku, pravděpodobně severokorejská munice v období od září 2023 (při počítání s konzervativním odhadem OSC) činí 29 až 40 % z veškeré munice, které Rusko v daném období vystřelilo.

Autor zprávy Sam Cranny-Evans připomíná, že dodávky do Ruska začaly proudit v době, kdy ruští dělostřelci museli z důvodu nedostatku munice pálit na jejich poměry hodně spoře. „Je jasné, že bez severokorejské podpory by hlad ruských děl byl o hodně horší, což znamená, že nezákonné aktivity Severní Koreje možná prodloužily válku, nebo zamezily Ukrajině, aby dosáhla větších úspěchů,“ napsal Cranny-Evans.

V případě, že by skutečnosti odpovídala horní hranice odhadu dodávek OSC, by to podle propočtů experta znamenalo, že Rusko by – nebýt severokorejské podpory – střílelo místo průměrných 22 700 granátů denně jen asi 13 400 granátů. „Při takovém tempu palby by pravděpodobně byla velká část ruských postupů v roce 2024 o hodně náročnější a vyžádala by si vyšší ztráty. Mohlo by to i snížit celkový rozsah ruských útoků. Načasování dodávek ostatně naznačuje, že byly připravené přímo pro podporu hlavních ruských ofenziv,“ dodal analytik.

Opět dodejme, že i tento odhad patří k těm konzervativnějším. Ukrajinští představitelé v minulosti uvedli, že KLDR pokrývá 50 až 60 % spotřeby ruských dělostřelců. Poloviční podíl severokorejské munici přičítají podle článku The Times z loňského října i západní zpravodajské služby.

Pak jsou tu ještě nedávno publikovaná zjištění agentury Reuters. Ta od Ukrajiny získala a ověřila ruské dokumenty, ze kterých vyplývá, že některé ruské dělostřelecké jednotky minimálně v určitých časových oknech závisely na severokorejské munici i ze 100 %.

Severní Korea by podle informací zveřejněných během let americkými a jihokorejskými úřady podle své doktríny měla uchovávat ve skladech zásobu dělostřelecké munice na čtyři až šest měsíců války s Jižní Koreou.

Vzhledem k tomu, že Korejská lidová armáda je na dělostřelectvu do značné míry postavená, dá se předpokládat, že její zásoby byly před začátkem dodávek do Ruska masivní. Tisíce kusů konvenční artilerie jsou ostatně jedním z jejích hlavních strašáků. Na rozdíl od raket dlouhého doletu a jaderných zbraní sice ohrožují jen sousední Jižní Koreu, ale zato významně. Nemalá část metropolitní oblasti Soulu s 25 miliony obyvatel totiž leží dost blízko hranic na to, aby do něj dostřelily i starší severokorejská děla, aniž by bylo potřeba dostat je za hranice demilitarizovaného pásma.

Vzhledem k tomu, že dodávky do Ruska trvají už skoro dva roky, se ale zdá pravděpodobnější, že KLDR nejen vymetla sklady, ale začala i masivně produkovat, čemuž ostatně nasvědčují i zprávy z tamních státních médií, které opakovaně informují o apelech vůdce Kim Čong-una na další navyšování produkce.

„Tamní zbrojní průmysl je rozsáhlý. Není moc sofistikovaný a vyrábí primárně základní věci jako například AK-47, protitankové střely, základní dělostřeleckou munici a tak dále. Výrobní kapacita těchto základních zbraní je ale velká. Co se týče surovin a nerostného bohatství potřebného k výrobě těchto zbraní, víme, že KLDR má všeho dost na svém vlastním území a nemusí nic dovážet,“ popsal stav severokorejského zbrojního průmyslu Bermudez.

Severokorejské zbraně podle něj nikdy neměly vysokou kvalitu a jsou známé vysokou chybovostí, na kterou ostatně upozornili i Ukrajinci. Nízkou kvalitu ale kompenzuje vysoká kvantita a podle Bermudeze se dá předpokládat, že kontrola kvality v severokorejských továrnách se díky zpětné vazbě z bojů v Rusku nejspíš zvedá.

Rozebrat, co všechno Severní Korea dostává (nebo by mohla dostávat) zpátky, by bylo na samostatný článek. Ve zkratce řečeno to je pravděpodobně široká paleta věcí od těch zcela obyčejných (peníze, ropa, potraviny) až po sofistikovanou technologii použitelnou pro vesmírné nebo vojenské projekty.

Obě strany se s obchodem nicméně zdají být spokojené.

Mezi zeměmi sílí železniční doprava a zrovna nedávno se přes hraniční řeku Tuman začal stavět i nový silniční most. Spolupráce Moskvy s Pchojngjangem stále víc vypadá jako stabilní a neochvějná kooperace, na které pravděpodobně obě strany do značné míry staví svou celkovou dlouhodobou strategii. O jednorázovém obchodu bez dlouhodobější vize už nemůže být řeč.

Nakonec připomeňme, že kromě dělostřelecké či jiné munice a vojáků KLDR Rusku dodala například i balistické rakety a různé druhy dělostřelecké techniky.