Česko volí: Podnikatelé chtějí efektivní stát, úředníci slušnost a řád

Ačkoli tvoří pouze osm procent české populace, podnikatelé hrají ve veřejné debatě výraznou roli. A jejich přístup k politice se v mnohém liší od zbytku společnosti. Z dat exkluzivního průzkumu STEM/MARK pro Seznam Zprávy vyplývá, že jsou výrazně spokojenější se svým osobním životem.

Tuto odpověď uvedlo 26 procent z nich, tedy o deset procentních bodů více než v celé populaci. Více než čtvrtina podnikatelů také věří, že se Česká republika ubírá správným směrem, zatímco v populaci celkově tento názor zastává jen 15 procent lidí.

Není to ale naivní optimismus. Podnikatelé se podle průzkumu zároveň cítí kompetentní a informovaní. Téměř čtyři z pěti – přesně 79 procent – si myslí, že dokážou rozeznat dezinformace, což je o 15 bodů víc než průměr společnosti. „Podnikatelé díky své úspěšnosti v životě, schopnosti zabezpečit rodinu a vydělat víc peněz mají sebevědomí i v případě dezinformací,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy sociolog a analytik STEM/MARK Jan Burianec.

Důvěru má tato voličská skupina i v geopolitické směřování – 54 procent z nich je přesvědčeno, že Česko by mělo patřit na Západ, zatímco v celé populaci tento názor zastává 42 procent lidí.

Důležité je i to, jak podnikatelé vnímají roli státu. Ne jako někoho, kdo má dávat dotace, ale jako efektivního správce pravidel. Pro téměř polovinu z nich – konkrétně 46 procent – je efektivita státu klíčovým politickým tématem. A i když vládě důvěřuje jen třetina podnikatelů, pořád je to o deset procentních bodů víc než celkově v populaci.

Podnikatelé zároveň očekávají od politiků přímočarost. Na čtyřicet procent z nich chce, aby „nazývali věci pravými jmény“, což je opět o něco víc než celkový průměr. Přitom ale nesednou snadno „na lep“ – předvolební průzkumy ovlivňují jejich rozhodování jen u osmi procent z nich, tedy méně než u běžné populace.

Zároveň patří k volebně nejdisciplinovanějším skupinám. Téměř tři čtvrtiny podnikatelů obvykle dlouho dopředu vědí, jestli půjdou volit. Zkrátka podnikatelé sledují dění, mají jasno a často si vytvářejí názor na základě vlastních zkušeností, nikoliv podle emocí nebo vlivných hesel.

Tento pohled se promítá i do doporučení, která přináší iniciativa Druhá ekonomická transformace. Ta jasně říká: „Základem zdravého podnikatelského prostředí je stát, který chápe svou roli jako podporu, nikoli překážku.“

Mezi hlavní cíle patří snížení byrokracie, digitalizace, rychlejší stavební povolování, efektivní veřejné zakázky a funkční soudní systém. V oblastech, jako je územní plánování nebo řešení státních sporů, se dnes Česko podle mezinárodních žebříčků propadá až za 100. místo.

Podpora podnikání ale zdaleka nekončí u zrychlené administrativy. Druhá transformace upozorňuje, že Česko potřebuje rozvíjet startupovou ekonomiku, která už dnes tvoří asi pět procent HDP. Jenže s méně než dvěma tisíci startupy máme daleko k tomu, aby tu vzniklo třeba deset nových „jednorožců“, tedy firem s globálním zásahem a hodnotou přesahující miliardu dolarů.

Zatímco podnikatelé chtějí výkon a dynamiku, úředníci veřejné správy (asi dvě procenta populace) a státní zaměstnanci (asi tři procenta) se orientují více na stabilitu, odpovědnost a profesionalitu.

Mezi úředníky například 56 procent považuje Česko za demokratický stát – což je o 15 bodů více než v populaci. Téměř dvě třetiny z nich důvěřují prezidentovi a téměř polovina veřejnoprávním médiím, zatímco v celospolečenském průměru je to jen 35 procent. Celých 61 procent úředníků chce politiky, kteří umějí nést odpovědnost a reálně řeší problémy. Nejsou to snílci, ale praktici – a podle toho volí.

Státní zaměstnanci se v mnohém shodují – 49 procent z nich označuje vývoj země za stagnaci, 56 procentům na politické scéně chybí slušnost a více než pětina z nich si přeje od politiků dlouhodobou koncepci. Jsou rezervovaní – jen 13 procent považuje evropské volby za velmi důležité, většině vadí spojování stran do předvolebních koalic a jen málo z nich by dalo hlas zcela nové politické straně.