Hlavní obsah

Spolumajitel Intersportu: Kdepak Čína, teď se vyrábí jinde a už i zpět v Evropě

Foto: Renata Matějková, Seznam Zprávy

Spolumajitel Intersportu Harald Tscherne. Ilustrační snímek.

Intersport je v Česku trojkou mezi hlavními sportovními řetězci, ale toto místo mu zdaleka nestačí. Jeho specialitou je, že na rozdíl od ostatních vsází hlavně na spolupráci s velkými a známými značkami.

Článek

Mezinárodní řetězec Intersport, který začínal v roce 1968 jako družstevní skupina a dodnes si udržel rozdrobené vlastnictví napříč mnoha zeměmi, má dohromady přes pět tisíc prodejen se sportovním vybavením. V Česku jich je 35 a najdeme je ve všech větších městech.

Největší část tuzemské větve, 25 prodejen, spadá pod Intersport Austria. Momentálně ji spoluvlastní Harald Tscherne, Rakušan, který píše příběh už čtvrté generace rodinného byznysu se sportovní výbavou.

Kontakt s obchodem měl od malička. V šesti letech před Vánocemi balil dárky pro korporátní klienty, jako školák procházel domů každý den přes prodejnu a po maturitě ho čekaly první noční šichty. Tehdy už sám závodil na kole, které si uměl i opravit.

„Když v zimě dali všichni zaměstnanci oddělení kol výpověď, můj otec řekl: ‚Umíš to dobře, takže s tím začneš hned.‘ Bylo to v zimě. Už na jaře jsem mohl začít pracovat, protože jsem mezitím smontoval asi dva tisíce kol,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro SZ Byznys.

Tehdy ale ještě nebyla slova jako „omnichannel“ a obchod nebyl tak globalizovaný jako dnes. Na trhu nyní zuří ostrá konkurence, covid a inflační krize si vybraly svou daň v opatrnosti spotřebitelů u koho a co nakupovat a s nástupem Donalda Trumpa do úřadu se vyostřila i geopolitická nestabilita. To vše logicky ovlivňuje i byznys byť s tak specifickým zbožím, jako jsou sportovní potřeby.

Omnichannel

  • Omnichannel je strategie, která propojuje všechny komunikační a prodejní kanály jako kamenné obchody, e-shopy, mobilní aplikace, sociální média či call centra do jednotného a plynulého prostředí.
  • Cílem je, aby zákazník získal konzistentní a personalizovaný zážitek bez ohledu na to, jakou platformou s firmou komunikuje.
  • Celý nákupní proces se tak spojuje a především to posiluje loajalitu kupujícího s firmou.

„Aktuálně je velmi těžké vydělávat peníze, nicméně i tak chceme růst a udržet si své místo v kvalitě, protože právě to je naše konkurenční výhoda oproti jiným řetězcům. To neplatí jen tady v ČR, ale celosvětově,“ říká Tscherne.

Na českém trhu je zatím menším hráčem, ale podobně jako v zahraničí má ambice stát se lídrem. Od dalších řetězců se odlišuje tím, že mnohem víc spolupracuje s velkými zahraničními značkami, jako je Adidas, Puma, Nike, Asics, Fischer, Head, The North Face, Under Armour a další. Podíl vlastních značek má pod 25 procent a zmíněné číslo je strop, nad který se nechce dostat.

V Česku soupeří s dominantním českým řetězcem Sportisimo a francouzským Decathlonem. Ten sází na masivní objem privátních značek a někdy se mu proto říká „Lidl sportovního retailu“. V regálech nabízí 80-90 procent produktů pod vlastními značkami a nejznámějšími jsou Quechua, Kipsta či Wed’ze. Sportisimo má mnohem méně „privátek“ a nabízí i velké značky sportovního zboží a módy, ale ne v takové míře jako Intersport. V exkluzivní distribuci také prodává českou značku Alpine Pro.

USA už neobjednává z Číny

Ať už ale řetězce sází na jakoukoliv strategii, všichni ve velké míře sahají pro své zboží do Asie, včetně Číny. Intersport kromě Číny využívá dodavatele například také z Bangladéše či Vietnamu. Kvůli clům, které americký prezident Donald Trump uvalil na Čínu, však nyní v těchto zemích dochází k přetlaku.

„Pro Evropu teď není Čína nějak dražší, ale kvůli clům zdražila pro Američany, takže ti zaplavují ty ostatní dodavatele, které jsme dosud využívali my,“ popsal situaci Harald Tscherne. „Má to na nás obrovský dopad. Dodavatelské řetězce v celosvětovém měřítku trpí americkými cly, protože americké společnosti hledaly nové výrobce,“ dodal. Podle něj se tak letos výroba přesouvá z Číny do zemí, na které USA neuvalily tak vysoká cla, jako je například Bangladéš. Tím se ale zásadně prodlužuje doba dodávek zboží.

Zároveň prý i ve sportovním retailu probíhá trend lokalizace výroby zpět do Evropy, takzvaný nearshoring známý třeba z odvětví čipů, polovodičů baterií do elektromobilů, léků či ultrarychlé módy.

„Už se to děje. V Evropě se uvažuje o Turecku, Portugalsku a konec konců i České republice, kde se posiluje výroba. Zčásti je to tak, že se stejný výrobek vyrábí na Dálném východě, ale zároveň v Evropě. Tím jsme schopni pokrýt aktuálně vysokou poptávku,“ řekl spolumajitel Intersportu, který se rád ve volném čase prohání na horském kole a na lyžích.

Intersport má dnes pobočky ve 42 zemích světa včetně Číny a chystá se na nové trhy. Namířeno má do některých zemí na východě, ale i do USA a expandovat chce i v tuzemsku.

„Sportovní odvětví je v obtížné situaci, ale vyjednáváme, počítáme s tím, že v příštích letech otevřeme některé nové prodejny,“ řekl Tscherne bez upřesnění konkrétního počtu. Řetězec se snaží proniknout hlavně do retailových parků.

V minulém fiskálním roce končícím v září měl Intersport v České republice tržby přibližně jednu miliardu korun. Na další rok plánuje nárůst o dvacet procent.

Související témata:
Intersport

Doporučované