Hlavní obsah

Ukrajinské lodě v Černém moři chrání od krachu obilné dohody letci RAF

Foto: Pierre Crom, Getty Images

Ruskem bombardovaný sklad obilí v oblasti Záporoží. Foceno 7. září 2023 na Ukrajině.

Reklama

Velká Británie posílá své letouny nad Černé moře. Hlídkují tam coby hrozba, která má odradit kremelský režim od útoků na civilní plavidla přepravující obilí z napadené Ukrajiny.

Článek

Britské královské letectvo (RAF) zajišťuje ochranu nákladním lodím, které převážejí obilí z Ukrajiny po Černém moři. Tedy z oblastí, jež si nárokuje Ruská federace. Z informací, které zveřejnil úřad ministerského předsedy v Downing Street a o nichž píše například list The Telegraph, vyplývá, že britské letouny hlídkují nad Černý mořem, aby odradily Rusko od útoku na civilní plavidla.

Velká Británie svou aktivitu v oblasti zvýšila poté, co Moskva začala v červenci útočit na obilnou infrastrukturu, připomíná na svém webu The Independent. Útoky přišly v návaznosti na rozhodnutí Kremlu odstoupit od dohody, která umožňovala Ukrajině víceméně bezpečně vyvážet své obilí z černomořských přístavů (detailně zde).

Rusko tak znovu rozkolísalo ceny na trhu s potravinami a zhoršilo hlad a potravinovou nejistotu po celém světě.

Původní dohoda, zprostředkovaná Tureckem a OSN, poskytovala záchranné lano milionům lidí na celém světě, kteří jsou závislí na dovozu ukrajinského obilí. V prvním roce trvání paktu se dostalo 33 milionů tun potravin k těm, kteří je potřebovali, ve 45 zemích světa, píše server Mirage News.

Ruský prezident Vladimir Putin odstoupení od smlouvy zdůvodnil tím, že „Západ Rusko obilnou dohodou podvedl“; nesplnil požadavky týkající se zrušení překážek pro export ruských zemědělských výrobků a hnojiv. Jde o součást sankčních balíků, jimiž západní mocnosti reagovaly na nevyprovokovanou válku, kterou Kreml loni v únoru na Ukrajině rozpoutal.

Mohlo by vás zajímat

Kyjev zapracoval na vývoji mořských dronů a nyní dokáže zasáhnout ruské lodě i na velkou vzdálenost. Obchodníci se musejí rozloučit s pojištěním lodí.

Putin pak od ukončení smlouvy nechal ostřelovat ukrajinské přístavy, sklady, sila a obilné výtahy, zničeno jich bylo podle neověřených informací nejméně 26.

Tyto útoky přímo snížily exportní kapacitu Ukrajiny o třetinu a zničily dostatek obilí, které by uživilo více než jeden milion lidí po celý rok, doplňuje list The Telegraph.

Zajistit vývoz ukrajinského obilí do světa je tak zásadní i pro Velkou Británii.

Downing Street v této souvislosti zveřejnila, že se Spojené království připravuje na využití zpravodajských služeb ke sledování ruských aktivit v Černém moři. Teď je primárním cílem odradit Moskvu od toho, aby kremelské síly připravovaly jakékoliv útoky na civilní lodní dopravu či infrastrukturu.

Britská vláda svůj postup odtajnila v době, kdy chystá mezinárodní summit o potravinové bezpečnosti, jehož cílem bude „řešit příčiny nedostatku potravin a podvýživy“. Summit se na ostrovech odehraje v listopadu ve spolupráci s Nadací Billa a Melindy Gatesových, Dětským investičním fondem, Spojenými arabskými emiráty a Somálskem.

Porušení mezinárodního humanitárního práva

V sobotu se britský premiér Rishi Sunak zúčastní summitu G20, aby jednal o největších problémech, kterým svět čelí, včetně prudkého nárůstu životních nákladů způsobeného Putinovou válkou. Nečeká se, že by se summitu sám Putin zúčastnil.

„Vladimir Putin se na summitu G20 opět neukáže. Je strůjcem svého vlastního diplomatického exilu, izoluje se ve svém prezidentském paláci a blokuje kritiku a realitu,“ uvedl Sunak. „Zbytek G20 mezitím ukazuje, že dokáže spolupracovat s cílem slepit to, co Putin rozbil. Počínaje řešením strašlivých globálních důsledků Putinova škrcení nejzákladnějších zdrojů, včetně jeho blokády a útoků na ukrajinské obilí.“

Před Putinovou rozsáhlou invazí byla Ukrajina pátým největším vývozcem pšenice, čtvrtým největším vývozcem kukuřice a třetím největším vývozcem řepky na světě. Obilí běžně tvoří 41 % příjmů z ukrajinského vývozu a téměř dvě třetiny obilí vyváženého touto zemí směřují do rozvojového světa.

Reklama

Doporučované