Článek
Spojené státy a Írán zvažují společné partnerství při výběru mýta za proplutí Hormuzským průlivem. Zpravodaji stanice ABC to řekl americký prezident Donald Trump, podle kterého by se tak zajistila i ochrana úžiny. Magazín Der Spiegel napsal, že výběr mýtného by byl fackou do tváře arabským zemím Perského zálivu, protože před válkou se žádný takový poplatek neodváděl. Deník The Times of Israel poznamenal, že žádný jiný americký představitel dosud nenaznačil, že se o mýtném plánu vůbec diskutuje. Úžina je klíčová pro přepravu ropy.
„Přemýšlíme o tom, že bychom z toho udělali společný podnik. Je to způsob, jak ho (průliv) zajistit. A také ochránit ho před řadou dalších lidí,“ řekl Trump o možném mýtu v Hormuzském průlivu. „Je to krásná věc,“ poznamenal.
Trump tak reagoval na otázku novináře, zda je v pořádku, že Írán za proplutí Hormuzským průlivem vybírá poplatky. Média už dříve informovala o tom, že Teherán umožnil během americko-izraelské války proti Íránu některým lodím proplout za poplatek.
Americký prezident ve středu rovněž na své síti Truth Social napsal, že USA pomohou s navýšením dopravy v Hormuzském průlivu. „Bude mnoho pozitivních akcí! Vydělají se velké peníze,“ uvedl Trump.
Der Spiegel k Trumpovu vyjádření o mýtu uvedl, že diskutovaná částka je jeden dolar (24,40 Kč) za barel ropy (159 litrů). Supertankery jsou schopné pojmout až dva miliony barelů ropy, což by znamenalo dva miliony dolarů (49 milionů Kč) mýtného.
Pro Teherán a Washington by výběr mýtného znamenal miliardové roční příjmy. Před válkou se žádné mýtné za proplutí úžinou neplatilo a rovněž nebylo potřebné žádné povolení, takže výběr poplatků by byl porušením Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982, poznamenal Der Spiegel.
„Náklady by museli nést odběratelé ropy, tedy v konečném důsledku všichni spotřebitelé. A pro arabské státy Perského zálivu by mýto či omezení byly fackou do tváře,“ uvedl magazín. Dodal, že Hormuzský průliv se během války s USA stal teheránským trumfem, kterým zřejmě zůstane nejen během současného příměří, ale i poté.
Budoucímu statusu Hormuzského průlivu se ve středeční analýze věnuje také agentura Bloomberg, která ve svém materiálu pochybuje o návratu do předválečného stavu. Írán a ani USA totiž zmíněnou úmluvu OSN neratifikovaly, ačkoli její části fakticky dodržují. Nyní se ale obě země mohou pokusit stav v úžině změnit.
Status průlivu by se podle Bloombergu mohl podobat například Bosporu či dánským úžinám, kdy je zaručena volná plavba, zároveň ale mají Turecko i Dánsko nad těmito důležitými vodními cestami svrchovanost. I otázku mýta, jak agentura uvedla, je možné vyřešit politicky přijatelně, kdy by se poplatky formálně vztahovaly na lodivodské služby či ekologii. Írán by tak sice mohl na papíře získat, co chce, peníze by ale zřejmě nedostal, pokud by se lodní doprava v úžině přesunula do ománských vod.
Bloomberg nicméně dodal, že udržení určité kontroly nad Hormuzským průlivem je pro Írán klíčové, a to i jako odstrašení před možnými budoucími útoky USA a Izraele.
