Článek
Napětí kolem Hormuzského průlivu sice podle posledních zpráv může alespoň dočasně polevit, otázka návratu k normálu ale zůstává otevřená. Nejde totiž jen o samotnou klíčovou námořní trasu, ale o celý systém, který na ní stojí. Od tankerů přes přístavy až po navazující dodávky ropy a LNG.
Zkušenost z posledních let ukazuje, že globální logistika je na podobné otřesy citlivá. I relativně krátké narušení dopravy dokáže rozkolísat trasy, přetížit přístavy a zkomplikovat tok zboží napříč kontinenty. Právě obnova důvěry a návrat k běžnému provozu tak může být složitější než samotné znovuotevření průlivu.
Jak rychle se tak může globální doprava vrátit do normálu a co bude rozhodovat o dalším vývoji? Na to odpovídá logistický expert a výkonný ředitel společnosti NTG Air & Ocean David Knobloch.
Pokud se provoz v Hormuzském průlivu znovu otevře, znamená to podle vás návrat k normálu?
Hormuzský průliv nikdy úplně uzavřen nebyl, íránské lodě vždy proplouvaly. Pokud dojde k zásadní změně bezpečnostní situace a Irán nebude útočit na mezinárodní lodě, tak by došlo k obnovení provozu velice rychle.
Jak dlouho může trvat, než se dodávky skutečně stabilizují?
Bude se jednat o dny případně týdny do úplného vyčištění a stabilizaci průtoku tak, jak to bylo před vypuknutím konfliktu.
Co konkrétně bude ten návrat nejvíce brzdit?
Jistota a bezpečnostní záruky zemí. Neumím si představit, že by rejdaři naplno obnovili provoz přes Hormuzský průliv bez jistoty a záruk. Klíčová je obnova důvěry pojišťoven, které kryjí rizika lodní dopravy, aby znovu začaly nabízet pojištění proti válečným rizikům.
Aktuálně v oblasti zůstávají stovky lodí. Co to v praxi znamená pro globální dopravu?
Ano, podle posledních informací se jedná o stovky nákladních lodí jako tankerů, lodí s LNG, nákladních lodí pro sypké materiály. V oblasti zůstávají ale také tisíce lidí v posádkách, které nemohou vycestovat nebo odletět ze zasažených oblastí kvůli nedostatečné kapacitě letů.
Šíří se dopady omezeného provozu Hormuzského průlivu do celého dopravního řetězce?
Jako první se ucpávají přístavy v zasažené oblasti Perského zálivu včetně přístavů, které slouží jako alternativní přístavy pro vyložení kontejnerových zásilek v Ománu a Saúdské Arábii. Malé lodě neoperují a kontejnery se doručují po zemi vlakem nebo tahačem za příplatky.
Druhotně se začnou hromadit kontejnery v překládkových přístavech mimo zasažené oblasti jako na Srí Lance, indické Mumbai nebo Singapuru.
V evropských přístavech, jako je Rotterdam, Hamburg, Bremerhaven nebo v čínských přístavech Šanghaj, Ningbo, Yantian se situace také projeví a bude docházet k přetížení.
Hormuzský průliv.
Co bude s cenami po uklidnění konfliktu?
Určitě dojde k poklesu námořních sazeb, narovnání lodních řádů a tranzitních časů.
Zůstane v cenách takzvaná riziková přirážka?
Rejdaři by si určitě přáli všechny přirážky nechat, ale kvůli konkurenčnímu prostředí se budou muset přizpůsobovat a přirážky stahovat. Případně je budou rozpouštět do cen námořní dopravy.
Jak dlouho podle vás taková nejistota v systému přetrvává?
Během covidových let se globální situace zásadně změnila a ještě stále se potýká s destabilizací a narušením celého dopravního řetězce.
Pokud by se situace znovu vyhrotila, co by byl z vašeho pohledu nejkritičtější scénář pro dodávky ropy a LNG?
Jednoznačně cena. Všechny strany ropu a LNG potřebují a vše je jen otázka peněz. Írán vyvážet potřebuje a rád si nechá za bezpečný průplav zaplatit.
A naopak, pokud by teď přišlo uklidnění, kdy by to mohl reálně pocítit evropský trh?
Řekl bych, že je to otázka týdnů.
Znamená to celé podle vás jednorázový šok, nebo spíš strukturální změnu?
Vše záleží na vývoji situace a času. Nemyslím si ale, že by to mělo trvat delší období.
