USA jako sud se střelným prachem. Co ukazuje atentát na Charlieho Kirka

Před svým vystoupením v kampusu Valley Univerzity v Utahu vyjádřil Charlie Kirk, nepsaný vůdce hnutí mladých amerických konzervativců, v místním tisku přání, aby jeho organizace Turning Point USA (TPUSA) dosáhla stejné prestiže a vlivu jako liberální instituce typu The New York Times či Harvardova univerzita.

Po jeho středeční násilné smrti řada republikánů tvrdí, že se to Kirkovi podařilo. Jeho vraždu si tak někteří z nich vykládají jako útok na konzervatismus v USA a potažmo křesťanství.

Celá plejáda osobností hnutí MAGA začala mluvit o vyhlášení války. Například někdejší poradce Donalda Trump Steve Bannon označil Kirka „za oběť války“.

Moderátor pravicové televize Fox News Jesse Watters prohlásil: „Ať už to chceme přijmout, nebo ne, oni s námi vedou válku. A co s tím budeme dělat?“

Oba, stejně jako mnozí další, „agresorem“ mysleli americké liberály. Ti se ohrazují, že sami republikáni v čele s prezidentem Donaldem Trumpem používají proti svým politickým i občanským kritikům a rivalům nenávistnou, dehonestující rétoriku.

Ostatně, jak upozornila britská veřejnoprávní stanice BBC, prezident těsně po Kirkově smrti obvinil z politického násilí pouze a jen „radikální levici“. V mimořádném projevu z Oválné pracovny vyjmenoval útoky na konzervativce, vynechal přitom červnový atentát na demokratku Melissu Hortmanovou, členku Kongresu v Minnesotě. Střelec ji zavraždil společně s manželem Markem v jejich domě.

Průzkumy nicméně ukazují, že akceptace politického násilí roste napříč spektrem. Profesor Robert Pape, ředitel sociologicko-politického projektu Chicago Project on Security and Threats, ve svém sloupku pro The New York Times napsal, že průzkum, který jeho tým provedl letos v květnu, byl „dosud nejznepokojivější“.

„Asi 40 procent demokratů podporovalo použití síly k odstranění Trumpa z prezidentského úřadu a asi 25 procent republikánů podporovalo použití armády k zastavení protestů proti Trumpově agendě. Tato čísla se od loňského podzimu, kdy jsme kladli podobné otázky, více než zdvojnásobila,“ napsal Pape, který v následném rozhovoru pro britský The Guardian současné klima v USA popsal jako „soudek se střelným prachem“.

Je zajímavé přitom vysledovat výsledky průzkumu starého tři roky, kdy byl u moci demokrat Joe Biden. Sociologové a politologové z University of Chicago tehdy zjistili, že 45 procent republikánů souhlasilo s představou, že „bude brzy nutné povstat proti vládě se zbraní v ruce“.

Profesor Pape se teď nicméně obává, že je situace daleko vyhrocenější a upozorňuje na sílící pocit nutnosti mobilizovat se, což by na obou stranách mohlo vést k větší militantnosti, protože jak liberálové, tak konzervativci se snaží „vnutit svou vůli druhému“.

Znepokojení vyjadřují i další experti, mezi nimi například Mike Jensen, výzkumník z Univerzity v Marylandu, která od roku 1970 sleduje takové násilné činy. „Tato událost je děsivá, alarmující, ale ne nutně překvapivá,“ řekl agentuře Reuters po atentátu na Kirka.

Podle Jensenova zjištění došlo v USA v prvních šesti měsících tohoto roku ke 150 politicky motivovaným útokům, což je meziročně téměř dvakrát více.

„Myslím si, že se momentálně nacházíme ve velmi, velmi nebezpečné situaci, která by se mohla snadno vyvinout v rozsáhlejší občanské nepokoje, pokud ji nezvládneme,“ řekl.

Jiní odborníci v textu agentury Reuters upozornili, že lidé většinou cítí větší potřebu se mstít, než takříkajíc přejít do útoku. „Zdráhají se být první, kdo použije násilí, ale jsou mnohem ochotnější použít násilí jako odvetu,“ nastínila Lilliana Masonová, profesorka politologie na Johns Hopkins University. „Nikdo nechce být tím, kdo to začne, ale mnoho lidí chce být schopno to ukončit.“

Oba tábory se dnes překřikují právě o tom, kdo si začal.

Demokraté například upozorňují na Trumpova slova o „nepříteli uvnitř USA“ a jeho ochotu proti němu použít i armádu.

Stoupenci MAGA na to reagují, že sám Trump byl loni v červenci terčem pokusu o atentát, když na něj zaútočil střelec ve městě Butler v Pensylvánii.

„Demokrati neustále útočí a zesměšňují našeho prezidenta. Nazývají ho fašistou, diktátorem, opicí. To má být demokratická rozprava?“ nechal se pro Seznam Zprávy slyšet Trumpův stoupenec Dennis B. Johnston, farmář z kalifornského Central Valley.

Politolog z University v New Haven Matthew Schmidt současné politické a společenské klima v USA shrnul jako „éru studené války“. „Mám nepříjemný pocit z toho, že jsme na prahu propuknutí velkého násilí,“ řekl Seznam Zprávám.

Rozbuškou podle něj může být přítomnost federálních sil poslaných Donaldem Trumpem do (liberálních) měst či způsob, jakým obě strany „delegitimizují existenci té druhé“. „Nemyslím si ale, že to je rovnocenné. Republikánská strana dneška se v podstatě vzdálila od Republikánské strany z před několika let,“ dodal.

Charlie Kirk byl přitom mezi konzervativci považován za aktivistu, který vedl otevřené diskuze plné respektu i se svými odpůrci. Je známo, že jezdil i do kampusů liberálních univerzit, kde se pouštěl do debat se studenty. Ve svém podcastovém studiu nicméně svým posluchačům pouštěl většinou jen radikální názory liberálních studentů, což například Fox News interpretovala jako univerzální stav prestižních univerzit.

A Kirk i přes proklamovaný respekt k názorům druhých demokraty označoval za „zlo“ a zasazoval se za „křesťanský národ“, kterým podle něj Amerika je. Taková prohlášení u řady liberálů vyvolávala odpor a kritiku.

„Charlie Kirk byl velmi polarizující osobností a dostával se až na samou hranici podněcování k násilí. Dělal to ale zdvořilým způsobem. Zdvořile nadával, pokud se to tak dá říct,“ přiblížil politolog Matthew Schmidt.

Obává se, že mnozí jiní z diskurzu zdvořilost vynechají.