Článek
Listopadový start rakety společnosti Blue Origin se málem obešel bez komplikací, kdyby nebylo Boeingu 787, co málem vletěl do uzavřeného prostoru. Při plánování letu LH542 z Frankfurtu do kolumbijské Bogoty zaměstnanci aerolinek podle Spiegelu ignorovali možnost, že by na obvyklé trase mohla platit nějaká omezení.
Dreamliner s imatrikulací D-ABPF tak nerušeně mířil do oblasti, kterou měla prolétat raketa s dvojicí družic agentury NASA. A kam měly následně padat trosky z oddělených stupňů rakety. Stroj změnil kurz až ve chvíli, kdy ho varovali dispečeři.
Na to, aby letadlo celou zónu obletělo a zvládlo cestu až do Bogoty, ale nemělo dostatek paliva. Stroj Lufthansy proto musel neplánovaně přistát v Dominikánské republice a teprve potom zamířil k cíli.
Magazín Spiegel se odvolává na svědectví celé řady zaměstnanců aerolinek, podle kterých se firemní kultura změnila. Plánování letů se prý soustředí na výkon a co nejlepší vytíženost posádek i strojů. A to údajně i na úkor bezpečnostních standardů, které jsou pro leteckou branži svaté.
Německý magazín poukázal i na spor kolem jednoho dubnového letu z Frankfurtu do Atlanty. Nad východem Spojených států bylo špatné počasí a plánovač nabádal piloty, aby si pro jistotu natankovali víc paliva.
Díky tomu by v případě potřeby mohli doletět i na vzdálenější náhradní letiště. Tenhle návrh ale narazil na interní kritiku s tím, že je „hospodářsky škodlivý“.
Lufthansa se k jednotlivým incidentům odmítá vyjadřovat. Koncern zdůrazňuje, že bezpečnost je pro něj na prvním místě.
Společnost zároveň připomíná, že o tankování letadel si každá posádka rozhoduje sama – což je v letectví běžná praxe, při které piloti dělají kompromis mezi tím, zda chtějí větší rezervu na dolet, anebo menší hmotnost a tím pádem i spotřebu.
Pěstování kultury strachu
Piloti Lufthansy, kteří se lidmi ze Spiegelu mluvili pod příslibem anonymity, ale mluví o atmosféře, ve které vládne strach. Posádky se prý bojí otevřeně mluvit o nedostatcích a chybách při plánování nebo v provozu.
V nákladní divizi Lufthansa Cargo ale nakonec přece jen sepsali otevřený dopis. Tři stovky zaměstnanců v něm kritizovali nucený odchod dlouholetého bezpečnostního šéfa – údajně právě kvůli tomu, že se nadřízeným nebál říkat i špatné zprávy.
Německý odborník na leteckou dopravu Andreas Spaeth si změn ve společnosti všímá dlouhodobě. A zjištění Spiegelu podle něj nejsou nijak překvapivá:
„Lufthansa byla dlouhá desetiletí hrdá na to, že toho dělá ještě mnohem víc, než nařizují předpisy. Jenže za poslední roky se to v mnoha oblastech omezilo čistě jen na to, co je pevně předepsané,“ řekl Spaeth zpravodajskému serveru Focus Online.
Sázka na budování prémiové značky
Vlajková německá aerolinka se v posledních letech snaží pěstovat image prémiové značky. A odlišit se tak hlavně od nízkonákladových dopravců jako Ryanair nebo Easyjet. O jejich zákazníky mají usilovat další dceřiné firmy letecké skupiny v čele s Eurowings.
Samotná Lufthansa mezitím investuje do modernizace své flotily. A zároveň usiluje o co největší efektivitu, hlavně u dálkových spojů. Do konce desetiletí chce vyřadit několik typů letadel a vsadit jen na několik nejmodernějších typů, například Airbus A350, Boeing 787, nebo chystaný Boeing 777X.
Koncern měl za loňský rok rekordní tržby a i přes řadu stávek personálu si udržel provozní zisk v přepočtu kolem 39 miliard korun. Pro letošek počítá s ještě lepšími výsledky.
Ještě nedávno přitom bojoval o holé přežití a před bankrotem ho během pandemie koronaviru zachránilo částečné zestátnění.
Tahle kapitola je ale už uzavřená. Německý stát svůj 15 procentní podíl odprodal hned, jakmile byla situace stabilizovaná, a Berlín díky růstu akcí na celém obchodu i výrazně vydělal. Investice, kterou udělal čistě kvůli záchraně vlajkové aerolinky, se mu neplánovaně zhodnotila o celých 248 procent.
Lufthansa je teď čistě v soukromých rukou a investoři od ní očekávají další růst. Skupina, do které kromě stejnojmenných aerolinek patří i dopravci Swiss, Austrian Airlines nebo Eurowings, tak pracuje na další expanzi. Letos v lednu například vstoupila do italského národního dopravce ITA Airways a Eurowings se zajímaly i o koupi tuzemských Smartwings.
Vlajková značka se mezitím soustředí na nejlukrativnější klientelu – výrazně posiluje nabídku pro prémiové třídy a sází hlavně na dálkové lety. Zjištění Spiegelu nechce nijak rozebírat. Vedení Lufthansy pouze ujišťuje, že z každého incidentu vyvodí patřičné důsledky.
