Článek
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Páteční debut SpaceX na burze Nasdaq patřil k nejsledovanějším událostem roku na Wall Street. Akcie firmy Elona Muska začaly obchodování pod symbolem SPCX a hned první den posílily o 19 procent.
Nešlo přitom jen o další technologické IPO. SpaceX vstoupila na burzu jako jedna z nejhodnotnějších firem světa. Při upisovací ceně 135 dolarů za akcii byla oceněna na 1,77 bilionu dolarů a samotná nabídka vynesla 75 miliard dolarů. Šlo tak o největší vstup firmy na burzu v historii – měřeno objemem získaného kapitálu.
Velký debut ale vede k širší otázce: Co udělá s akciovým trhem firma, jejíž hodnota se už v první den obchodování blíží největším burzovním hvězdám? Pro investory nejde jen o rakety, satelity nebo internetovou síť Starlink. SpaceX je pro ně i sázkou na to, že Musk dokáže z vesmírného byznysu, datové infrastruktury a umělé inteligence vybudovat další dominantní technologickou platformu.
„Pokaždé když se na trh dostane nová emise akcií, vzniká na ostatní akcie postupný tlak,“ varoval podle agentury Bloomberg zakladatel společnosti Research Affiliates a investor Rob Arnott. Podle něj nejde jen o samotný nákup nových akcií. Problém může nastat i ve chvíli, kdy se podobně velké firmy začnou dostávat do hlavních akciových indexů a fondy kvůli nim budou muset měnit složení portfolií.
Další obři ve frontě
Nejde jen o SpaceX. Agentura Reuters informovala, že společnost Anthropic, která stojí za AI nástrojem Claude, už důvěrně podala žádost o vstup na burzu. Firma krátce předtím získala nové financování při ocenění 965 miliard dolarů.
Firma OpenAI, tvůrce populárního nástroje ChatGPT, podle vlastního oznámení také důvěrně podala dokumenty k IPO, přestože o konkrétním načasování zatím nerozhodla. Vlna obřích technologických emisí nicméně ukazuje, jak silný zůstává hlad investorů po firmách spojených s umělou inteligencí.
Důvodem k obavám není jen popularita těchto firem, ale hlavně jejich velikost. Pokud se na burze objeví nový titul v hodnotě stovek miliard či bilionů dolarů, investoři na jeho nákup často nepřinesou úplně nové peníze. Část použije hotovost, část prodá jiné akcie a část přesune prostředky z fondů, které už drží.
Pro tento jev se používá pojem absorpce kapitálu. Na rozdíl od klasického ředění akcionářů nejde o to, že by se snížil podíl stávajících vlastníků jedné veřejně obchodované firmy. U IPO je podstatné, že velká nová emise může stáhnout peníze z jiných částí trhu.
Tlak mohou zmírnit penzijní fondy, státní investiční fondy nebo zahraniční investoři, pokud na americký trh přinesou nový kapitál. Základní otázka ale zůstává stejná: Kolik nových gigantů dokáže trh vstřebat, aniž by to ubralo kapitál starším akciím?
Právě to je jádrem Arnottova varování. Nové hvězdy trhu mohou „vysávat“ kapitál ze starších titulů a zvyšovat rozdíl mezi firmami, které investoři vnímají jako budoucí vítěze, a zbytkem burzy. U SpaceX je tento efekt mimořádně silný právě proto, že firma na trh vstoupila s velikostí, která ji okamžitě zařadila mezi nejhodnotnější veřejně obchodované společnosti světa.
Nové akcie, staré peníze
Agentura Reuters ještě před samotným prvním obchodním dnem uvedla, že poptávka investorů během IPO několikanásobně převýšila nabídku akcií. Část investorů pak na Wall Street mluvila o SpaceX jako o titulu, u něhož může být složitější vysvětlovat, proč jej investor nevlastní, než proč jej koupil.
Velkou roli v celé debatě hrají indexové fondy a ETF, tedy fondy, které se snaží co nejpřesněji kopírovat složení vybraného akciového indexu. Takový index si lze zjednodušeně představit jako koš akcií, podle něhož se měří vývoj určité části trhu.
Pokud se do takového indexu dostane nová obří firma, pasivní fondy ji musí nakoupit, aby jejich portfolio odpovídalo složení indexu. Aby pro ni udělaly v portfoliu místo, musejí zároveň snížit váhu jiných akcií. Zařazení nové hvězdy do indexu tak může spustit přesuny kapitálu, které zasáhnou i firmy, s nimiž nový titul přímo nekonkuruje.
Právě proto je důležité, kdo a podle jakých pravidel rozhoduje o tom, zda se nová firma do hlavního indexu vůbec dostane. O složení indexů totiž nerozhoduje trh automaticky, ale jejich provozovatelé podle předem daných podmínek. A ti k novým burzovním obrům nepřistupují stejně.
V případě indexu S&P 500, který sleduje pětistovku velkých amerických firem a podle něhož investují biliony dolarů po celém světě, tato pravidla určuje společnost S&P Dow Jones Indices. Ta už dříve oznámila, že podmínky pro rychlé zařazení obřích nováčků měnit nebude.
Nasdaq otevírá dveře
Jinými slovy to znamená, že SpaceX se podle současných pravidel nemůže do S&P 500 dostat hned po IPO, i kdyby její hodnota na burze byla mimořádně vysoká. Samotná velikost totiž nestačí.
Nová společnost musí splnit také další podmínky, včetně dostatečně dlouhé historie obchodování, určitého množství akcií volně dostupných pro investory a finanční kondice. Právě poslední bod může být u SpaceX citlivý. Firma totiž v loňském roce vykázala čistou ztrátu 4,9 miliardy dolarů při tržbách 18,7 miliardy dolarů.
Na základě posledního rozhodnutí společnosti S&P Dow Jones nebude SpaceX zařazena do indexu S&P 500 dříve než rok po svém vstupu na burzu.
Jinak postupuje burza Nasdaq, která zároveň provozuje vlastní index Nasdaq-100. Ten zahrnuje stovku největších nefinančních firem obchodovaných na Nasdaqu a má silné zastoupení technologických společností. Tato burza od května umožňuje, aby se mimořádně velké nově obchodované firmy dostaly do tohoto indexu rychleji než dříve.
U vybraných firem se má velikost posuzovat už sedmý obchodní den a při splnění podmínek mohou být do indexu zařazeny po 15. dni obchodování namísto původních tří měsíců. Nasdaq zároveň zrušil požadavek, aby firma měla volně obchodovatelných alespoň deset procent akcií. U SpaceX je to důležité, protože akcie prodané v IPO odpovídaly jen zhruba 4,2 procenta hodnoty firmy. Pokud je k obchodování dostupná jen menší část akcií, Nasdaq jí v indexu přidělí nižší váhu.
Nová pravidla pro starý trh
IPO SpaceX tak ukázalo širší problém současného trhu. Největší technologické firmy zůstávají soukromé mnohem déle než v minulosti a na burzu přicházejí až ve chvíli, kdy už mají obří hodnotu.
Správci indexů proto řeší otázku, na kterou dříve nenaráželi v takové míře: Mají podobné firmy zařazovat rychle, aby indexy lépe odrážely skutečnou podobu trhu, nebo mají trvat na opatrnějších pravidlech a chránit investory před příliš rychlým nákupem „drahých“ a zatím krátce obchodovaných akcií?
Pro investory to neznamená, že by SpaceX, OpenAI nebo Anthropic byly automaticky hrozbou. Jejich vstup na burzu může naopak otevřít cestu k firmám, které dosud rostly hlavně mimo dosah běžných investorů. Jenže peníze na trhu nejsou nekonečné. Pokud se velká část zájmu soustředí na nové technologické hvězdy, může to ubrat kapitál i pozornost firmám, které se na burze obchodují už roky.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
