Článek
Požár v bývalém baťovském areálu ve Zlíně zničil budovu č. 34, kde měly svůj hlavní a jediný sklad firmy Alpine Pro a Vasky. Přišly tak o zboží v prodejní hodnotě za stovky milionů korun.
Strategie jednoho skladu je přitom pro výrobní firmy běžnou praxí, přestože se pojí s rizikem. „Řada společností v České republice skutečně využívá jeden centrální distribuční sklad. Je to běžný model zejména u firem, které obsluhují relativně kompaktní domácí trh nebo střední Evropu,“ popisuje generální sekretář Asociace developerů Zdeněk Soudný.
Pro společnosti je takový model výhodnější. „Jeden sklad znamená nižší provozní náklady, jednodušší řízení zásob, menší počet zaměstnanců, nižší investice do technologií i jednodušší logistické procesy,“ pokračuje Soudný s tím, že centralizace umožňuje lépe využívat skladové kapacity a optimalizovat dopravu. Připouští ale, že by diverzifikaci ve světle zlínského požáru mohly zvažovat některé firmy, které mají zboží s vysokou hodnotou.
„Rizikem je koncentrace hodnoty na jednom místě, což se ve Zlíně ukázalo v plné síle. Firma Alpine Pro měla v zasaženém objektu jediný centrální sklad se zbožím za více než půl miliardy korun,“ říká také Matěj Indra, vedoucí pronájmu průmyslových a logistických nemovitostí realitní společnosti 108 Real Estate.
Sázka na jeden sklad trvá
Ani obě dotčené firmy zatím s diverzifikací skladů nepočítají. Majitel Alpine Pro Václav Hrbek ale připouští, že využití vícero skladů má v případě podobné pohromy výhody. „Nicméně z hlediska efektivity a provozu skladu, tedy mít dvoje plochy, dvoje lidi, e-shopové zásilky nebo i zásilky na prodejny, to nejde vykrývat ze dvou skladů. Je to neefektivní a zdlouhavé, takže touhle cestou nejdeme,“ vysvětluje.
Společnost se nyní přesunula do modernějších skladových prostor. „Už nejdeme do výškové budovy se skladovacími prostory. Tentokrát máme přízemní budovu s rampou a jde o novou budovu,“ popisuje. Nicméně se jedná spíše o provizorní řešení, není totiž jisté, zda bude Alpine Pro moci v prostoru setrvat.
„Jednoho dne bychom rádi měli naše logistické centrum, které bychom si postavili, to ale teď není na pořadu dne,“ komentuje pak současnou situaci zakladatel firmy Vasky Václav Staněk.
Sklad firma přesunula ze Zlína do blízkých Otrokovic, přičemž jde znovu o starší objekt. „Bereme to jako dočasné řešení, protože to nejdůležitější pro nás je být operativní a flexibilní teď,“ pokračuje. „Nemáme ještě vše plně zařízené a teprve vše dokončujeme, ale už jsme našim zákazníkům schopni odesílat zboží, což bylo pro nás nejzásadnější a opravdu se to povedlo velice rychle,“ pokračuje. Hlavními aspekty při výběru nového skladu byly hlavně dostupnost, velikost prostor i výše nájmu.
Požár zasáhl i malého českého výrobce jízdních kol Equator Cycling, který v budově č. 34 měl nejen uskladněné zboží, ale také kanceláře nebo showroom. Podle slov majitele firmy Milana Šimka teď začínají úplně od nuly, nové prostory se jim ale už podařilo sehnat. „Výroba začne postupně v druhé půlce srpna a showroom, kde bude vše vystavené s možností otestování kol, otevřeme prvního září,“ popisuje Šimek.
Nové výrobní a skladové prostory Equator Cycling budou v Otrokovicích, při výběru podle Šimka hrála roli bezpečnost, cena i místo. Vyzdvihuje, s jakou mírou solidarity se firma setkala. „Byli jsme asi na dvaceti prohlídkách nových prostor a asi u čtvrtiny z nich se nám lidé ozvali sami s nabídkou,“ říká.
Showroom zůstane ve Zlíně, v nové budově. „Dneska jsme si ji prošli, jsou tam dva druhy bezpečnostních nebo požárních schodišť, takže je to opravdu úplně něco jiného než to předtím,“ dodává Šimek.
Jeden sklad, ale nový
Centralizaci skladů jako takovou řada odborníků nepovažuje za chybu. Důležité je, v jakém stavu budovy ke skladování jsou a jaké mají bezpečnostní standardy. „Šlo o vícepodlažní objekt z přelomu 40. a 50. let bez moderních protipožárních opatření – a to byl hlavní důvod tak rychlého šíření ohně a rozsahu škod,“ míní Indra o požáru ve Zlíně. Příčiny požáru se ale stále prověřují. „Kvalitní moderní hala s několika stupni protipožární ochrany snižuje riziko řádově více než rozdělení provozu do dvou technicky zastaralých objektů,“ pokračuje.
Firmy tak svou skladovací strategii nejspíš nezmění. „Je to velmi nepříjemná událost, která ale připomíná význam krizových plánů, pojistného krytí a řízení rizik. Větší dopad proto očekávám právě v těchto oblastech než v samotném počtu skladových lokalit,“ vysvětluje Vít Zdráhal, který působí jako vedoucí oddělení průmyslových pronájmů v poradenské společnosti Cushman & Wakefield.
„Pakliže to firmám, které skladují podobným způsobem jako ty ve Zlíně, finanční a procesní situace dovolí, tak si dokážu představit, že u nich taková nešťastná událost vzbudí zájem o změnu přístupu ke způsobu skladování,“ říká na druhé straně Ondřej Míček, Head of Industrial Agency společnosti Savills.
V Česku už nyní převažují na profesionálním trhu průmyslových a logistických nemovitostí modernější logistické parky stavěné převážně po roce 2000, přesná statistika podle stáří objektů ale neexistuje. Z hlediska bezpečnosti novějších objektů bývá výhodou, že jsou stavěné podle aktuálnějších bezpečnostních předpisů.
Po nedávném požáru tak odborníci očekávají, že firmy budou klást větší důraz na prověřování požární bezpečnosti, krizové plánování nebo zvážení záložních logistických řešení. „Domníváme se, že tato událost donutí firmy více přemýšlet o standardu budov, kde své zboží skladují – a to bychom rozhodně doporučili,“ říká Indra.
Podle Soudného ale starší průmyslové objekty stále hrají v logistickém a průmyslovém odvětví významnou roli. Často je společnosti využívají k výrobě, jako menší regionální sklady nebo ke specifickým provozům.
„Naproti tomu velké distribuční řetězce, e-commerce i logistické společnosti dnes ve většině případů využívají moderní logistické haly, které splňují současné technické, bezpečnostní i energetické standardy,“ pokračuje Soudný. Standardem v nich jsou například automatické sprinklerové systémy, elektronická požární signalizace nebo zařízení pro odvod kouře a tepla.
