Článek
Solární elektrárny i baterie jsou letos dražší než v předchozích letech. Tyto klíčové technologie pro energetiku jsou mimořádně náchylné na změny cen vstupních materiálů, které nyní kolísají. V setinách i desetinách centu se ceny baterek a solárů mění každý týden.
Jen od konce loňského roku vzrostly ceny solárních panelů téměř o třetinu. „Průměrná prodejní cena panelů Raylyst se od začátku roku 2023 snížila o více než polovinu. Po dosažení minima na konci roku 2025 však došlo k přibližně 30procentnímu cenovému oživení, které odpovídá vývoji evropského velkoobchodního trhu,“ popisuje Michal Petřek, manažer pro inovace distribuční společnosti Raylyst Solar.
Produkci panelů, baterií a dalších solárních technologií drží v rukou Čína, která má také značný vliv na cenu a její vývoj. Aktuálně mají čínští výrobci solární techniky zhruba 80procentní podíl na trhu, stejně tak i u baterií.
„Důvodem růstu cen je změna exportní politiky Číny, která od dubna zrušila devítiprocentní podporu exportu fotovoltaických technologií, i růst cen klíčových surovin, zejména stříbra, mědi, hliníku, skla a křemíkových polotovarů,“ popisuje Petřek. Upozorňuje, že na rostoucí cenu panelů má vliv také tlak na nízkoenergetickou výrobu klíčových materiálů pro výrobu solárních článků, jako je polysilikon.
Cenu však netáhnou vzhůru jen výrobní náklady. Ovlivňuje ji také geopolitika - propisuje se do ní i hormuzská krize, zdražení dopravy, pojištění a další faktory. „Pokud bychom pokračovali dodavatelským řetězcem dál, tak vliv mají samozřejmě i rostoucí ceny ropy, a tedy dražší logistika,“ dodává Petřek.
Současné ceny solárních panelů jsou však stále pod úrovní let 2023 a 2024. „Pořízení fotovoltaiky má obzvláště v kombinaci s akumulací atraktivní návratnost,“ říká Petřek.
Opačný trend je zatím vidět u baterií, do nichž se elektřina ukládá. Podle Analýzy BloombergNEF meziročně klesla cena baterií o osm procent na 108 dolarů za kilowatthodinu úložné kapacity.
„To bylo historické minimum. Signály z letošního roku ale naznačují, že se trend láme a roste poptávka po surovinách a zároveň se mění podmínky na straně čínských výrobců, takže spíš než o dalším skokovém zlevňování se dnes bavíme o hledání nové rovnováhy cen,“ popisuje Patrik Pinkoš, vedoucí obchodu pro EU společnosti Wattstor.
Podle něj letos pozorujeme spíš stabilizaci cen než pokračování prudkého poklesu, na který byl trh zvyklý v posledních letech.
Ceny kovů využívaných v bateriích loni vzrostly, částečně kvůli rizikům v dodávkách lithia z Číny a novým kvótám na vývoz kobaltu z Demokratické republiky Kongo.
„U baterií je cena významně stabilnější a často funguje na rovině kontraktovaných cen na časové období. Samozřejmě můžeme vidět, že vlivy na cenu baterií mají geopolitika (logistika a vstupní materiály) a legislativa (dotace apod.),“ popisuje Petřek.
Od roku 2013 ceny baterií prudce klesaly, zlom přišel až v roce 2022, kdy došlo opět k nárůstu. Důvodem byla složitá logistika po pandemii covidu-19, ale i ceny klíčových vstupních surovin.
„V letech 2023 až 2025 se trh vrátil k poklesu díky přebytku výrobní kapacity hlavně v Číně a přechodu na levnější chemii využívanou v bateriích a na přelomu let 2025 a 2026. Vstupujeme do fáze, kdy pokles zpomaluje a cenu čím dál víc určují suroviny, jako je lithium, cla a obchodní politika, nejen technologický pokrok,“ popisuje Pinkoš.
Podle Pinkoše by teď zákazníci neměli sázet na další zlevňování baterií. Současná cena se totiž pravděpodobně blíží dnu a v příštích letech bude naopak růst.
Při rozhodování zákazníků však samotná cena nehraje rozhodující roli, spíše se dívají na to, kdy se jim investice do baterie vrátí. „Tady hraje cena baterie jen částečnou roli, klíčové je chytré řízení, které z úložiště dokáže vytěžit maximum, bez ohledu na to, jestli cena komponent zrovna roste, nebo klesá. Proto se snažíme se zákazníky bavit spíše o stabilitě a předvídatelnosti nákladů na energii dlouhodobě než honit se za momentálně nejnižší cenou hardwaru,“ dodává Pinkoš.
Baterie z Číny ale zřejmě čeká růst, stejně jako panely. Do cen solárních panelů se promítá i zmíněné ukončení proexportní podpory ze strany čínské vlády, která od 1. dubna 2026 zrušila vracení DPH při vývozu fotovoltaických výrobků. Tato „podpora“ vývozu v posledních letech významně snižovala exportní ceny panelů a výrobcům umožňovala agresivní cenovou politiku na zahraničních trzích.
„Zatímco v případě exportu panelů Čína letos zrušila vratku DPH zcela, u baterií k tomu dochází postupně a zrušena bude od ledna 2027, pak nás pravděpodobně čeká zdražení i v tomto segmentu,“ předpokládá Petřek.
