V Trumpových stopách? Biden zvažuje tvrdá opatření proti migrantům

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pokud byste hledali téma, které je dlouhodobou přítěží Joea Bidena, nemusíte chodit daleko. Stačí se podívat na jih země, kde jsou hraniční přechody vystavené náporu nejen mexických migrantů, ale i těch, kteří do USA přicházejí třeba ze zemí Střední a Jižní Ameriky.

Ačkoliv otázka americko-mexické hranice trápí Bidena v podstatě od začátku jeho vlády, nezdá se, že by ve svých snahách o řešení uspěl. Nejčerstvější ránou pro něj bylo nedávné vyjednávání v Kongresu, kde republikáni shodili ze stolu balíček, který měl vyřešit jak situaci na jihu USA, tak i zablokovanou pomoc Ukrajině.

Přes Senát se dostal jen návrh zahrnující druhý bod, což konzervativci vysvětlili tím, že dohoda vyjednavačů obou stran nešla v otázce jižní hranice dost daleko, a drtivá většina republikánů ji tak raději shodila úplně. Návrh přitom obsahoval některá z nejvýznamnějších omezení, o kterých Kongres za poslední roky uvažoval.

Podle zdrojů amerických médií však Biden nehází flintu do žita a jeho administrativa nyní zkoumá možnosti, jak postupovat dál. Jednou z variant je manévr připomínající éru nekompromisního Donalda Trumpa: vydání exekutivního opatření, k jehož zavedení prezident souhlas Kongresu nepotřebuje.

Pravomoc, kterou se Bidenovi úředníci zabývají, je obsažena v článku 212(f) zákona o imigraci a občanství, který dává prezidentovi široký prostor k blokaci vstupu některých imigrantů do Spojených států, pokud by opak měl „poškodit“ národní zájem Spojených států.

Trump tento článek v minulosti využil opakovaně, mimo jiné i v případě svého kontroverzního zákazu vstupu cestujícím z muslimských zemí, který Biden zrušil hned první den svého působení v úřadu.

Přesné plány, jak by se tohoto opatření dalo využít, prý nejsou hotové. Zcela jistě by však došlo k omezení možností migrantů žádat na americko-mexické hranici o azyl, pokud by ji přešli nelegálně. Tím by se pozastavily i dlouholeté záruky, které dávají každému, kdo vstoupí na půdu USA, právo požádat o bezpečné útočiště.

Není jasné ani to, jak by administrativa případné exekutivní kroky připravila tak, aby přežily nevyhnutelné právní námitky. To, že takový krok vůbec zkoumá, jen podtrhuje obří tlak, kterému prezident čelí, a snad i snahu Bílého domu před listopadovými volbami ukázat, že v otázce bezpečnosti hranic dokáže být agresivní.

Bílý dům se k možnému exekutivnímu opatření zatím nevyjádřil, jeho mluvčí Angelo Fernández Hernández však v narážce na dění v Kongresu zdůraznil, že „žádná exekutivní akce, ať už jakkoliv agresivní, nemůže přinést významné politické reformy a dodatečné zdroje, které může poskytnout Kongres a které republikáni odmítli“.

Podle úřadů počet nelegálních přechodů hranic mezi USA a Mexikem v lednu klesl o 50 % poté, co pohraniční stráž v prosinci hlásila rekordní čísla.

Pozitivní data je ale nutné brát s rezervou, začátkem roku čísla klesají pravidelně a nelze dělat závěry z měsíčních statistik, jelikož imigrační trendy ovlivňuje například počasí.

Na realitě se proto nic nemění: Za Bidenovy vlády počet lidí překračujících hranice USA dosáhl rekordní úrovně.

Loni hranici nelegálně překročily více než dva miliony lidí, jen o něco méně než v naprosto rekordním roce 2022. Za vlády jeho republikánského předchůdce to přitom nikdy nebyl ani milion. Je však potřeba mít na paměti, že situaci ovlivnila pandemie koronaviru.

Nadšení z lednového poklesu tlumí i odborníci, podle nichž se další příliv migrantů blíží, což ještě více zatíží již napjaté zdroje. Tomuto scénáři nahrávají i zprávy amerických organizací, které přistěhovalcům poskytují přístřeší a podle kterých příchozích opět přibývá.

Migranti, kteří uvázli u hraničních přechodů, žijí v nuzných podmínkách a dostat se k pitné vodě či jídlu je pro ně často velký problém. Ti, kteří se naopak do Spojených států dostali, obvykle zakotví u svých rodinných příslušníků či přátel a na vyřízení žádosti o azyl čekají kvůli zahlcenosti úřadů mnohdy i roky.