Zdánlivě nesouvisí. O Ukrajině ale rozhodne krize na druhé straně planety

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Situace na jižní hranici USA a rostoucí počty migrantů se stávají nejdůležitějším tématem americké politiky. Bezpochyby bude (znovu) jedním z hlavních témat listopadových voleb prezidenta a Kongresu.

Jak vyhrocená je situace, ilustruje i úterní rozhodnutí republikánů ve Sněmovně reprezentantů prosadit impeachment ministra vnitřní bezpečnosti Alejandra Mayorkase. Nic takového se žádnému ministrovi nestalo 150 let.

Tentokrát jsou ale přece jenom debaty v něčem jiné. Situace na mexicko-americké hranici totiž reálně ovlivňuje i dění v Evropě. Zjednodušeně platí, že i v jejím důsledku teď Ukrajinci nemají čím střílet na útočící Rusy.

Seznam Zprávy připravily odpovědi na základní otázky spojené s děním na jihu USA a o tom, jak souvisí s tím, jak si povedou ukrajinští vojáci.

Nesouvisí. Témata spojili až američtí republikáni. Už na podzim zablokovali další várky americké pomoci Ukrajincům kvůli její údajné nedostatečné transparentnosti i tomu, že prý administrativa prezidenta Joea Bidena zanedbává problémy doma. Rozuměj: nevěnuje se mexické hranici.

Aby podpora Ukrajiny zcela nevyschla, dali se demokraté do vyjednávání a vše vedlo až k propojení obou témat do jednoho návrhu dohody, který se mimo to věnuje i pomoci Izraeli a Tchaj-wanu.

V týdnu konečně Senát návrh schválil, nakonec ovšem bez peněz na řešení situace na americko-mexické hranici. Dojednaný komplexní balíček totiž předtím shodili sami republikáni.

Konzervativci to vysvětlují tím, že dohoda vyjednavačů obou amerických stran prý nešla v otázce jižní hranice dost daleko, a tak ji drtivá většina republikánů raději shodila úplně. Tady je ale nutné poznamenat, že proti bylo i několik demokratů.

Ani pokrok Senátu rozhodně neznamená výhru. Aby prezident Biden mohl zákon podepsat, musí jej schválit obě komory Kongresu, tedy i Sněmovna reprezentantů, kde mají – na rozdíl od Senátu – převahu republikáni. A její předseda Mike Johnson už si postěžoval, že v návrhu chybí právě peníze, které by směřovaly na jih USA.

Zatímco se američtí politici dohadují, Ukrajině začíná docházet čas. USA jsou pro ni ve válce proti Rusku nejdůležitějším spojencem a podle dat z konce minulého roku jim již země dodala vojenskou pomoc v hodnotě více než 46 miliard dolarů, tedy více než bilionu korun.

Protože migrantů tudy nikdy nechodilo víc. Poslední data amerických úřadů, které monitorují pohyb na hranicích, pro Bidena představují dobré zprávy jen zdánlivě. Počet nelegálních přechodů za leden sice klesl o 50 % poté, co pohraniční stráž v prosinci hlásila rekordní čísla, pozitivní data je ale nutné brát s rezervou.

Jak totiž upozornil list The New York Times, začátkem roku se čísla snižují pravidelně a nelze dělat závěry jen z měsíčních statistik, jelikož imigrační trendy ovlivňuje například počasí.

Na celkovém dojmu to tak nic nemění: Za Bidenovy vlády počet lidí překračujících hranice USA dosáhl rekordní úrovně. Za celý rok 2023 hranici nelegálně překročily více než dva miliony lidí, jen o něco méně než v předchozím naprosto rekordním roce. Za vlády jeho republikánského předchůdce Donalda Trumpa to nikdy nebyl ani milion, byť tehdy situaci ovlivnila pandemie.

Nadšení z lednového poklesu pak tlumí i odborníci, podle kterých se další nárůst migrantů blíží, což ještě více zatíží již napjaté zdroje. Tomuto scénáři ostatně nahrávají i zprávy amerických organizací, které přistěhovalcům poskytují přístřeší a podle kterých počet příchodů opět stoupá.

Migranti, kteří uvázli u hraničních přechodů, žijí v nuzných podmínkách a dostat se k pitné vodě či jídlu, je pro ně často velký problém. Ti, kteří se naopak dostali do Spojených států, obvykle zakotví u svých rodinných příslušníků či přátel a na vyřízení žádosti o azyl musí kvůli zahlcenosti úřadů čekat mnohdy i roky.

Pro republikány je zvládnutí situace na jižní hranici dnes asi tím nejdůležitějším tématem. Voliči konzervativní strany ji vytrvale označují za krizi a Bidena viní z toho, že upuštěním od pravidel, která před ním zavedl Donald Trump, jen povzbudil migranty, aby se do USA vydali.

Podle jejich představ by se tak Bidenova administrativa měla vrátit k Trumpově migrační politice, výrazně omezit žádosti o azyl v USA a vystavět stovky kilometrů hraniční zdi, která se stala symbolem exprezidentovy tvrdé vlády.

Podle Bidena se však téma stalo hlavně politickou zbraní před blížícími se prezidentskými i kongresovými volbami a republikáni nyní situaci vlastně řešit nechtějí. Ve prospěch prezidentova argumentu hraje zmíněná rozhodnutí republikánů nakonec shodit v Senátu návrh, který počítal i s penězi na řešení mexické hranice.

Za vším zkrátka může být snaha republikánů nepřihrát Bidenovi politické body před letošními prezidentskými volbami, jak řekl nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy amerikanista Jan Hornát. „Migrace a propustnost amerických hranic je téma, za které mohou republikáni v rámci prezidentské kampaně Bidena kritizovat. Zároveň i demokratičtí voliči vnímají, že jde o Bidenovo nejslabší místo,“ domnívá se expert.

Americká vláda se situací na jihu USA zápasí jen těžko a plány, se kterými přichází, příliš nefungují. Když loni v květnu například přestalo platit pravidlo z doby pandemie covidu-19, podle kterého mohl být člověk zachycený při ilegálním přechodu ze zdravotních důvodů ihned vyhoštěn, vize dalšího postupu nechyběla.

Přestože však ministerstvo vnitřní bezpečnosti přišlo s omezením, které otevíralo možnost zvýšit počet deportací, nakonec se to nestalo.

Spolupracovat se na vyřešení situace Biden snaží i s mexickými lídry. Mexiko má ale podobné potíže, protože počet migrantů, kteří překračují jeho hranice, převyšuje jeho omezené zdroje. Mnoho migrantů přicházejících do USA z Mexika totiž pochází ze zemí Střední a Jižní Ameriky, ale i třeba z Ruska a Číny.

Podle dvou zdrojů, na které se odkazuje stanice NBC News, nyní Bidenova vláda zvažuje přijetí exekutivního opatření, aby situaci na jižní hranici dostala pod kontrolu. Jeho detaily se ale teprve připravují, a není tak možné ho očekávat v blízké době. Administrativu k jeho přípravě motivovaly právě komplikace v Kongresu.

Mayorkas působí v pozici amerického ministra vnitřní bezpečnosti od Bidenova nástupu do Bílého domu v roce 2021 a ochrana hranic spadá pod jeho úřad. O tzv. impeachment šéfa resortu se republikáni ve Sněmovně reprezentantů neúspěšně snažili již minulý týden. Tento již dosáhli svého a jejich většina dokázala návrh prosadit v poměru 214 ku 213 hlasům.

Nyní tak Mayorkas čelí obvinění ve dvou bodech: Že „úmyslně a systematicky“ odmítl prosadit stávající imigrační zákony a že porušil důvěru veřejnosti tím, že lhal Kongresu a tvrdil, že hranice je bezpečná.

Své dosavadní působení ve funkci se Mayorkas snažil před hlasováním obhájit v dopise, který adresoval republikánům ve sněmovně. „Mou úctu k prosazování práva mi vštípili rodiče, kteří mě přivedli do této země, abych unikl komunistickému převratu na Kubě a mohl využívat svobody a příležitosti, které poskytuje naše demokracie,“ uvedl ministr.

V textu mimo jiné upozornil na to, že problémy s nefunkčním a zastaralým imigračním systémem nejsou v USA nové, a vyzval proto Kongres, aby pomohl zajistit legislativní řešení této „historicky rozdělující otázky“.

Je to poprvé za skoro 150 let, co Kongres rozhoduje o impeachmentu vůči ministrovi. Jeho sesazení je ale velice nepravděpodobné vzhledem k tomu, že finální rozhodnutí o jeho odvolání padne v Senátu, kde drží těsnou většinu demokraté.