Článek
Čtyři dny trval klid zbraní na Blízkém východě. V úterý ho nečekaně přerušil Írán: krátce po schůzce Donalda Trumpa a Benjamina Netanjahua ve Washingtonu vyslal balistické rakety na americké základny v Jordánsku.
Namísto příměří a mírové dohody tak válka nabírá opačný kurs a vtahuje další země.
Dva drony zasáhly tanker s plynem a loď v egyptském přístavu Damietta. Saúdská Arábie pak ostřelovala Irák poté, co tamní proíránské milice poslaly drony na její ropnou infrastrukturu.
Mimochodem, je to první útok Rijádu na Irák po 35 letech. V roce 1991 byli Saúdové součástí mezinárodní vojenské koalice, která vytlačila armádu Saddáma Husajna z Kuvajtu.
Cílem byl tanker
Válka, která začala 28. února masivním americkým a izraelským bombardováním Íránu, tak zasáhla už třináct zemí. Těch, které se do ní zapojily, nebo byly terčem dronových či raketových útoků.
Egyptská vláda po několikahodinovém mlčení oznámila, že požár v přístavu Damietta způsobily drony, nikoliv nehoda. Zasáhly americký tanker s plynem a od jeho exploze vzplála další loď.
Přístav leží na pobřeží Středozemního moře, severně od Káhiry. Oficiálně se k útoku nikdo nepřihlásil, ale drony dopadly na Egypt krátce poté, co Jordánsko čelilo náletu íránskými balistickými raketami. Jeho protivzdušná obrana všechny sestřelila.
Saúdská Arábie stojí ve válce na straně USA, ale dosud se pouze bránila ostřelování z Íránu a od jeho spojenců Húthíů z Jemenu. V noci na středu ale poprvé odpálila střely na severovýchod Iráku. Zahynulo dvacet lidí.
Vláda v Bagdádu se snaží manévrovat mezi Washingtonem a Teheránem, v zemi ale působí proíránské ozbrojené milice. A právě na ně saúdskoarabský odvetný útok mířil.
Tyto milice, například Lidové mobilizační síly nebo Katáib Hizballáh, prorůstají do politických stran a byznysu. Mají vliv ve firmách, které dostávají státní zakázky, a podílejí se na obchodování s ropou.
Situace na Blízkém východě.
Patří k ose, která podporuje Írán. Společně s libanonským Hizballáhem a jemenskými Húthíi.
Ti ohrožují saúdské tankery plující Rudým mořem, po Hormuzském průlivu je tak ohrožena další důležitá námořní trasa.
Dva saúdské tankery s ropou pro Indii propluly Rudým mořem a úžinou Báb al-Mandáb do Indického oceánu s vypnutou signalizací. Je to v tuto chvíli jediný způsob, jak se vyhnout ostřelování z břehů Jemenu.
„Írán vždy počítal s tím, že jemu nakloněné milice v Iráku mohou být v případě velkého konfliktu důležitým faktorem. Tyto milice mohou způsobit obrovské škody saúdskoarabskému ropnému exportu,“ napsal analytik Ramzy Mardini ze skupiny Geopol Labs, která se zabývá bezpečnostními riziky na Blízkém východě.
Čekání na dodávku z Číny
Ještě v pondělí to přitom vypadalo, že by americký prezident Donald Trump a íránské vedení mohli uzavřít dlouhotrvající příměří, a to poté, co šéf Bílého domu minulý pátek nařídil zastavit bombardování Íránu. Od úterý už se ale zase válčí na mnoha frontách.
Teherán navíc odmítl ománský návrh na společné hlídky v Hormuzském průlivu. „Je to naše území a z našeho rozhodnutí zůstane uzavřený. Agresor bude potrestán,“ stojí v prohlášení íránských Islámských revolučních gard, které fakticky stojí v čele režimu.
Podle zdrojů agentury Reuters se Írán v nejbližších týdnech chystá převzít zásilku čtyř set střel země-vzduch, odpalovaných z ramene.
Jde o přenosné čínské zbraně QW-12 a FN-16. Ty fungují obdobně jako například americké rakety Stinger, kterými Afghánci během války proti sovětské armádě v 80. letech sestřelovali sovětské vrtulníky. Reuters má informaci z několika zdrojů.
