Přehlídka nového arzenálu ukázala velký pokrok čínské armády

Čínská lidová osvobozenecká armáda se na přehlídce k 80. výročí konce druhé světové války předvedla v plné síle.

K vidění byly mimo lasery protivzdušné obrany, „neviditelné“ stíhačky a bombardéry schopné nést jaderné hlavice, nejnovější mezikontinentální balistické rakety, protilodní střely i dva nové, extra velké podmořské drony, shrnuje většina médií.

Odborníci považují za klíčový především poznatek, že Čína během krátké doby dokázala vyvinout a vyrobit široké spektrum moderních zbraňových systémů.

„Před deseti lety byly technologie, které Čína prezentovala, spíše primitivními kopiemi pokročilejší výzbroje Spojených států,“ nastínil pro BBC analytik Michael Raska z Nanyang Technological University v Singapuru.

Středeční akce podle něj ukázala výrazný technologický posun. Výzbroj byla nejen rozmanitější, ale především inovativnější – zejména v oblasti dronů a raketových systémů. Díky silně hierarchickému velení a přístupu k rozsáhlým zdrojům je Čína schopna vyrábět nové zbraně ve velkém měřítku a často rychleji než západní státy.

Otázkou zůstává, jak efektivně dokáže její armáda nové systémy integrovat do reálného bojového nasazení. Podle Rasky naráží na problémy spojené s obrovskou organizační strukturou a nedostatkem nedávných bojových zkušeností.

Na vojenské přehlídce představil Peking minimálně dva typy laserových zbraní protivzdušné obrany. Mezi nimi i jeden velkorozměrový systém, který bude podle státní televize instalován na válečných lodích, uvedla americká CNN.

Peking ukázal také pozemní variantu – laser namontovaný na dlouhém nákladním vozidle, který pravděpodobně nese dodatečný zdroj elektrické energie. Ten má vyřešit problémy s nedostatečným výkonem, jež trápily dřívější generace těchto zbraní.

Laserové systémy spadají do kategorie tzv. zbraní s řízenou energií (directed energy weapons), kam patří i vysoce výkonné mikrovlnné technologie. Zatímco mikrovlnné zbraně jsou považovány za efektivní proti rojům dronů, protože dokážou zasáhnout více cílů najednou, laserové zbraně obvykle ničí cíle po jednom.

Výhodou zbraní s řízenou energií je i jejich ekonomická stránka. Jeden výstřel z laseru stojí pouhý zlomek ceny střely či rakety.

Přehlídka přinesla i oficiální ukázku dvou podmořských dronů třídy XLUUV (extra-large unmanned underwater vehicles). Podle námořního analytika H. I. Suttona je právě tato oblast, alespoň co do počtu, doménou Číny, která zde drží světové prvenství.

Sutton uvedl, že dvojice XLUUV byla veřejností spatřena vůbec poprvé a pravděpodobně jde o vítězné prototypy z tříletého vývojového programu.

První z nich, označený jako AJX002, měří zhruba 18 až 20 metrů na délku a má průměr mezi jedním až 1,5 metru. Druhé plavidlo má podobnou délku, ale je výrazně širší – přibližně dva až tři metry. Podle Suttona se také liší konstrukčně: druhý dron má dva stěžně, zatímco AJX002 žádný.

Účel těchto podmořských zařízení zatím zůstává nejasný. Analytici nicméně spekulují, že by mohly být vybaveny torpédy či minami nebo sloužit ke zpravodajským a průzkumným operacím.

V oblasti bezpilotního letectví neunikl pozornosti nový dron s vertikálním vzletem a přistáním. Z dosavadních informací vyplývá, že by mohl být vybaven dvojitým protiběžným rotorem, což je konstrukční řešení využívané u vrtulníků s posádkou i bez ní.

Přihlížející mohli vidět i stealth dron GJ-11 Sharp Sword s tvarem létajícího křídla, který dosud představuje vrchol čínského vývoje bezpilotních útočných letounů (UCAV), napsal The War Zone.

Předvedená nová raketa YJ-15 doplnila již existující hypersonické střely YJ-17, YJ-19 a YJ-20.

Rakety série YJ, zkratka pro „Ying Ji“ (Jing Ťi) neboli „Eagle Attack“ (Orel útočí) lze odpalovat jak z lodí, tak z letadel. Jsou navrženy tak, aby způsobily zásadní škody na velkých válečných plavidlech. Čína rychle pokročila v oblasti hypersonických technologií, které v poslední době přitahují celosvětovou pozornost díky schopnosti prolomit tradiční obranné systémy.

Během přehlídky Čína poprvé předvedla i tři typy mezikontinentálních balistických raket, jež jsou schopné nést jaderné hlavice – Dong Feng-61, Dong Feng-31BJ a Dong Feng-5C.

Čínská armáda představila svou první balistickou střelu odpalovanou ze vzduchu, JL-1, vystavenou na vojenském voze. Spolu s novější JL-3 a raketami DF-61 a DF-31 tvoří podle státní televize CCTV „první soustředěnou ukázku pozemních, námořních a leteckých strategických jaderných sil“ čínské armády.

Podle čínského deníku Global Times má raketa Dong Feng-5C odhadovaný dolet přes 20 000 kilometrů. Odborníci uvádějí, že nová varianta této střely je schopna nést až 12 jaderných hlavic najednou.