Kim, Putin a Si a jejich silný vzkaz do Washingtonu

Smích, pózování a vřelé podávání rukou. Ještě před lety by takové setkání vyvolalo velké pozdvižení. Severokorejský diktátor Kim Čong-un po boku svého ruského protějšku Vladimira Putina a čínského lídra Si Ťin-pchinga ale dnes spíše dokládá proměny geopolitického uspořádání.

Ve středu ráno tito tři muži vedli skupinu více než 20 světových lídrů, kteří kráčeli k tribuně na náměstí Nebeského klidu v Pekingu, aby sledovali vojenskou přehlídku při příležitosti 80 let od konce druhé světové války. Žádný z významných západních lídrů se akce přitom nezúčastnil, z Evropské unie dorazili jen slovenský premiér a maďarský ministr zahraničí.

Všichni tři politici se společně na veřejnosti objevili vůbec poprvé. Vzhledem k tomu, že KLDR je pod mezinárodními sankcemi, které na ni uvrhly i Čína a Rusko, jde o silné gesto i vzkaz do světa. Zejména pro amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Ostatně začátkem tohoto týdne Si Ťin-pching na regionálním bezpečnostním summitu představil svou vizi nového světového řádu a vyzval k jednotě proti „hegemonismu a mocenské politice“. Obdobná prohlášení zjevně mířená proti Spojeným státům opakovaně přicházejí také od Kima i Putina.

Spojenectví tří mužů z Pekingu tak může být základem pro vytvoření globální protiváhy americké moci. Když totiž lídři mluví o hegemonii, není pochyb, že mají na mysli dominanci, kterou si USA ve světě vydobyly po skončení studené války.

Americký prezident se přitom v posledních měsících snaží o uzavření míru na Ukrajině, doposud se mu ale nepodařilo získat jediný ústupek z Putinovy strany. Nedávno také zmínil, že by měl zájem o setkání se severokorejským lídrem.

A teď se Trump netajil tím, že dění v Pekingu pozorně vnímá.

„Kéž prezident Si Ťin-pching a úžasný čínský lid zažijí skvělý a památný den oslav. Prosím, vyřiďte mé srdečné pozdravy Vladimiru Putinovi a Kim Čong-unovi, s nimiž intrikujete proti Spojeným státům,“ napsal na sociální síti Truth Social v jízlivém příspěvku reagujícím na pekingskou přehlídku.

Kreml se vůči tomuto prohlášení vymezil. A uvedl, že Putin nepřipravuje spiknutí proti Spojeným státům, a naznačil, že Trump ve svých výrocích mluvil ironicky.

Pro Spojené státy ale jde o událost, kterou musí pečlivě sledovat, protože setkání všech tří lídrů dokresluje rostoucí vliv Číny jako mocenského centra.

„Čína chce vyslat signál, že se nyní nachází v centru globální geopolitiky a je schopna změnit mezinárodní systém. To, že do Pekingu přijíždí tolik vůdců, vysílá signál, že uznávají rostoucí význam a převahu Číny v mezinárodním řádu. To je přesně to, co Čína chce – uznání své pozice na vrcholu globálního řádu,“ okomentoval dříve pro Seznam Zprávy Jeremy Alan Garlick, ředitel Střediska mezinárodních studií Jana Masaryka na Vysoké škole ekonomické.

Přestože se vedle sebe objevují všichni tři lídři s úsměvem, jejich vzájemné vztahy nejsou jednoduché.

Mezi KLDR a Ruskem se rozvinul vztah zejména po začátku války na Ukrajině, kdy Kim nabídl Putinovi pomocnou ruku ve zbrojení a později mu poskytl i lidské síly, když vyslal vojáky do ruské Kurské oblasti. Na to oba diktátoři poukázali i během nynějších jednání.

„Jsme ochotni Rusku pomoci, je to bratrská povinnost. Spolupráce od loňského června posílila a měli bychom usilovně pracovat na jejím dalším posílení v různých oblastech,“ poznamenal Kim po středeční schůzce se svým ruským protějškem.

Putin během setkání poděkoval severokorejskému lídrovi za statečné boje jeho vojáků ve válce na Ukrajině. „Rád bych poznamenal, že nikdy nezapomeneme na oběti, které vaše ozbrojené síly a rodiny vašich vojáků utrpěly. Žádám vás, abyste vyřídil všem občanům KLDR má nejvřelejší slova vděčnosti,“ prohlásil ruský prezident.

Peking vývoj vztahů mezi oběma zeměmi bedlivě sleduje, neboť jsou na něj úzce navázané.

V souvislosti s Pchjongjangem mluvil o „vztazích blízkých, jako jsou si rty a zuby“, v případě Ruska pak nedávno padla slova o přátelství na bezprecedentní úrovni.

Přesto Peking válečné úsilí obou států příliš nepodporuje, protože by mohlo vyvolat nestabilitu. Navíc se snaží vyvážit své spojenectví s oběma národy a zároveň se vyhnout dalším sankcím ze strany USA a dalších spojenců Ukrajiny.

Stejně tak znamená posilování vztahů mezi Moskvou a Pchjongjangem pro tyto státy i jakousi protiváhu vůči jejich závislosti na Číně. O té se mluví zejména v souvislosti s Ruskem, které přestože se snaží udržet velmocenskou pozici, po začátku invaze nezbytně potřebuje podporu Pekingu. A experti se shodují, že v tomto případě Rusko tahá za výrazně kratší konec provazu.

„Rostoucí vazby Ruska se Severní Koreou jsou pojistkou proti čínské nadvládě. Kroky Severní Koreje zdůrazňují její ochotu prosadit svou nezávislost a využít svého postavení mezi dvěma většími mocnostmi,“ popsala v analýze pro think tank Atlantic Council expertka na zahraniční politiku Číny Shirley Martey Hargisová.

Kromě vojenské přehlídky a diplomatických gest analytici nadále sledují, zda Si Ťin-pching, Putin a Kim naznačí užší vztahy v oblasti obrany.

Minulý rok spolu takovou dohodu podepsala KLDR a Rusko, později podobná vznikla i mezi Pekingem a Pchjongjangem. Takový výsledek by mohl změnit vojenské kalkulace v asijsko-pacifickém regionu, jak upozornila agentura Reuters.

I kdyby takový výsledek nenastal, přesto setkání dalo dříve odstrčenému Kimovi příležitost získat implicitní podporu pro svůj sankcionovaný jaderný program. Stejně tak našel Putin v Pekingu prostor jak promluvit k zemím, které jeho válčení z velké části podporují, a ukázat tak nejen ruskému publiku, že nestojí v izolaci.

Také čínský lídr čelí svým domácím ekonomickým problémům a přehlídka tak posloužila k demonstraci rostoucí vojenské síly země.