Článek
Japonsko protestuje proti vojenskému cvičení a raketovým testům, které ruské námořnictvo provedlo v okolí sporných Kurilských ostrovů. Napsal to deník The Guardian.
Ruská tichomořská flotila ve čtvrtek uvedla, že z největšího ostrova Iturup odpálila protilodní střely Bastion. Při cvičení simulovala útok na nepřátelská plavidla a zasáhla všechny cíle vzdálené přibližně 300 kilometrů. Podle zpráv se cvičení zúčastnily také jaderná ponorka a raketový křižník.
Třaskavá návštěva
Cvičení se odehrálo nedlouho poté, co Kurilské ostrovy poprvé za dobu svého prezidentství navštívil ruský prezident Vladimir Putin.
Šéf Kremlu minulý týden zavítal právě na Iturup, což podle analytiků citovaných agenturou AFP mohlo mít za cíl varovat Japonsko před posilováním podpory Ukrajině.
Japonská premiérka Sanae Takaičiová v reakci prohlásila, že ostrovy jsou „z historického hlediska i podle mezinárodního práva nedílnou součástí japonského území“.
„Nemůžeme tolerovat kroky směřující k posilování vojenské moci na čtyřech severních ostrovech, protože jsou v rozporu s postojem naší země,“ reagoval na raketové testy ve čtvrtek během návštěvy Ománu japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegi.
Cvičení ruské flotily začalo už 4. srpna a Japonsko prý bylo předem informováno, že jeho součástí budou i ostré střelby. Tokio 5. srpna proti rozsáhlým manévrům protestovalo.
Podle ruské státní agentury TASS se ho účastnilo „přibližně 60 hladinových lodí, ponorek a podpůrných plavidel, asi 30 letadel, vrtulníků a bezpilotních systémů námořního letectva Tichomořské flotily a více než 13 000 vojáků“.
Putin část cvičení sledoval 12. srpna z paluby křižníku Varjag během své cesty na sporné ostrovy a na Sachalin, shrnul Guardian.
„Region se bohužel stává stále náchylnějším ke konfliktům, přičemž NATO se zde snaží získat opěrný bod a vznikají nové vojenské a politické bloky,“ řekl Putin na palubě vlajkové lodi. Ruské cvičení má pokračovat až do 29. srpna.
Spor od konce druhé světové války
Spor ohledně ostrovů Kunašir, Iturup a Šikotan, jakož i Habomajských ostrovů, které leží nejblíže Japonsku, představuje od konce druhé světové války hlavní překážku pro uzavření mírové smlouvy mezi Moskvou a Tokiem. Sovětští vojáci toto území obsadili na sklonku druhé světové války, souostroví se tak stalo součástí tehdejšího SSSR.
Japonsko si činí nárok na jeho jižní část, kterou nazývá Severním územím. Rusové naopak tvrdí, že jde o nedílnou a legitimní součást Ruské federace a že japonský postoj zpochybňuje výsledky druhé světové války.
V mírové smlouvě ze San Franciska z roku 1951, která měla vyřešit poválečné územní spory, se Japonsko nároků na Kurilské ostrovy vzdalo, zároveň však trvalo na tom, že čtyři nejjižnější ostrovy jsou součástí jeho území. Sovětský svaz smlouvu nikdy nepodepsal, připomněl britský deník.
Sporná území poskytují přístup k bohatým oblastem na ryby. Japonsko tak Rusku až do přerušení dohody v roce 2022 platilo za právo v těchto vodách lovit. Ostrovy mohou mít také potenciálně cenná ložiska nerostných surovin.
Jejich význam je i strategický, jelikož Rusku zajišťují celoroční přístup do Tichého oceánu pro flotilu se základnou ve Vladivostoku. Průliv mezi jižními ostrovy totiž v zimě nezamrzá.
