Článek
Přípravy na potopení parníku SS United States trvaly celý rok. Když šel ke dnu, přihlíželi tomu diváci nejen přímo na místě, ale také u živého přenosu. Letecké záběry na zrezivělý trup kdysi velkolepé lodi, zbavené svých dvou komínů, zachytily, jak se parník tiše a pomalu usadil v klidných vodách Mexického zálivu.
Než k tomu došlo, experti během několika měsíců odstranili z lodi všechny materiály ohrožující životní prostředí, včetně zbytků paliva, elektroinstalace, skla, potrubí a další nekovové předměty.
Poté strategicky vyřezali otvory do trupu lodi a jejích palub, aby zajistili, že se parník potopí postupně a rovně. Žádné výbušniny nepoužili.
Jelikož z lodi má být pod vodou největší umělý útes světa, do dvanácti palub vyřezali průchody, aby se mohl uvnitř lodi rozvíjet mořský život.
Pokud vše půjde podle plánu, stárnoucí loď z 20. století se usadí ve svislé poloze na dně zálivu v hloubce téměř 55 metrů u pobřeží města Destin na Floridě, letoviska a ráje rekreačního rybolovu známého svými bílými písečnými plážemi a smaragdově zelenými vodami. Horní paluba by měla skončit zhruba 15 metrů pod hladinou, uvedli organizátoři.
Tehdejší zázrak techniky
Loď SS United States, zázrak poválečného luxusu a inženýrství a kdysi nejrychlejší zaoceánská loď, přepravovala bohaté a slavné přes Atlantik až 70kilometrovou rychlostí. Z provozu byla vyřazena v roce 1969 v souvislosti s rostoucí popularitou komerční letecké dopravy.
Loď kotvila téměř 30 let ve Filadelfii a zdálo se, že je předurčena k prodeji do šrotu, než zasáhly úřady v okrese Okaloosa na severozápadě Floridy a loď zakoupily.
„Rok za rokem jsme se snažili zabránit tomu, aby loď skončila na šrotišti,“ řekl Warren Jones, který na lodi cestoval už jako chlapec a je zástupcem organizace SS United States Conservancy, která loď prodala okresu Okaloosa.
Po získání povolení od americké pobřežní stráže a dalších úřadů nechal okres loď odtáhnout do loděnice v Mobile v Alabamě, kde byla připravena k likvidaci na moři.
SS United States se připojí k více než 500 menším podmořským lokalitám vytvořeným z trosek různých potopených lodí a betonových konstrukcí, které tvoří ráj pro potápěče známý jako umělé útesy Destin-Fort Walton Beach.
Jones, který vzpomínal na živé zážitky z plavby na této lodi jako osmiletý pasažér se svou rodinou v roce 1961, řekl, že ho „uklidnilo vidět, jak se loď usadila na dně zálivu a jak ji objalo moře“.
