Online: Fico hned za Putinem. Vydali se společně klást věnce

Vojenské přehlídky v Moskvě se zúčastnili vojáci ze 13 dalších zemí, včetně Číny, Vietnamu, Egypta nebo Mongolska.

Původní zvěsti o účasti severokorejských vojáků se nepotvrdily. Putin se ale po přehlídce pozdravil s několika důstojníky severokorejské armády ve slavnostních uniformách, všimla si ruská redakce BBC. Ruský moderátor komentující přehlídku podle ní předpokládal, že jim děkoval za podíl na vojenské operaci v ruské Kurské oblasti, jejíž část loni obsadila Ukrajina.

Rudým náměstím projely během přehlídky tanky, systémy protivzdušné obrany S-400 či odpalovací zařízení raket Tornado-S. Pochodovalo více než deset tisíc vojáků. Agentura AP napsala, že se přehlídky zúčastnil také slovenský premiér Robert Fico. Na televizních záběrech ale mezi činiteli ze zahraničí na tribuně vidět nebyl, i když ho stejně jako jiné hosty nedlouho před začátkem přehlídky v Kremlu Putin přivítal. Fico také položil věnce na Rudém náměstí.

Na tribuně na Rudém náměstí je mezi diváky známý americký herec Steven Seagal. Od roku 2016 má ruský pas a je velkým obdivovatelem Vladimira Putina. Na okupovaném Donbase natáčel nedávno propagandistický dokument.

„Rusko a Ukrajinu vnímám jako jednu rodinu a opravdu věřím, že obě země ke vzájemnému konfliktu vyprovokovala třetí strana, která utrácí velké peníze za propagandu,“ uvedl pro americkou televizi Fox News.

Putina označuje Seagal za jednoho z největších žijících světových vůdců.

„Pravda a spravedlnost jsou na naší straně,“ prohlásil Vladimir Putin ve svém projevu. Uvedl, že celé Rusko podporuje ofenzivu proti Ukrajině." Rusko si vždy bude pamatovat a oceňovat přínos spojenců, bojovníků odboje a odvážného čínského lidu," uvedl ruský vůdce.

Přehlídku, která má trvat zhruba hodinu, odstartoval ruský ministr obrany Andrej Bělousov, který vestoje z jedoucího otevřeného vozu zdravil vojáky. Na tribuně stojí vedle Vladimira Putina čínský prezident Si Ťin-pching.

Státníci z členských zemí Evropské unie na přehlídce chybí, kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Jedinou výjimkou je slovenský premiér Robert Fico. Do Moskvy ale přijel europoslanec za hnutí Stačilo! Ondřej Dostál. Ten tvrdí, že se nezúčastní vojenské přehlídky.

Zatímco v Moskvě začíná vojenská přehlídka, Ukrajina dramaticky hlásí odhalení špionů. Ukrajinská tajná služba SBU podle svého dnešního prohlášení odkryla maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Ukrajiny. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě této země, která se už čtvrtým rokem brání ruské agresi. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU.

„Úkolem této buňky bylo shromažďovat informace o vojenském zabezpečení Zakarpatské oblasti, vyhledávat slabá místa v pozemní a protivzdušné obraně regionu a také studovat společensko-politické názory místních obyvatel – zejména scénáře jejich chování v případě vstupu maďarských vojsk na území regionu,“ tvrdí ukrajinská tajná služba.

Vyšetřování podle SBU také zjistilo, že oba podezřelí byli pod dohledem důstojníka maďarské vojenské rozvědky. Ukrajinská tajná služba ho prý již identifikovala, jeho totožnost ale nezveřejnila.

Maďarský premiér Viktor Orbán, který patří k evropským politikům s nejbližším vztahem k Moskvě, se k obvinění zatím nevyjádřil. Na přehlídku do Moskvy Orbán nepřijel s tím, že by to nebylo vhodné vzhledem k maďarské roli coby spojence Německa v době druhé světové války.

Vladimir Putin vyhlásil na 80. výročí konce druhé světové války jednostranné příměří, ale znovu ho nedodržel.

Slovenský premiér zamířil jako jediný unijní premiér na oslavy do Moskvy, kde má jednat s ruským diktátorem. Podívali jsme se podrobně na jeho „suverénní politiku čtyř světových stran“, jíž dominuje východ.

Průzkumy v Rusku – a to i ty prováděné nezávislými agenturami – dlouhodobě ukazují vysokou podporu sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina, který dovedl SSSR k vítězství ve druhé světové válce.

Ruský historik Aleksandr Gogun, žijící v Německu, ale zpochybňuje hloubku tohoto vztahu. „Celý tento kult je však podporován strojem mnohostranné státní propagandy, která ho vytváří a nafukuje, a jakmile se Rusové ocitnou za jejími hranicemi, přestanou Stalina milovat,“ upozornil pro Seznam Zprávy.

„Významné ruské menšiny žijí v Kazachstánu, pobaltských státech a na Ukrajině – a nikde mezi nimi není rozšířené uctívání Stalina. Například Rusové žijící v Německu volí převážně křesťanské demokraty a ve Spojených státech republikány. Jsou konzervativní, ne radikální,“ všímá si Aleksandr Gogun.

Přímo na vojenské přehlídce mají defilovat vojáci ze 13 zemí, avizoval tento týden kremelský poradce Dmitrij Ušakov. Zmínil Čínu, Egypt, Vietnam, Myanmar a několik zemí Střední Asie.

Například severokorejští vojáci se ale podle něj samotného průvodu nezúčastní. KLDR, která vyslala své vojáky na pomoc v boji proti Ukrajincům v ruské Kurské oblasti, bude na oslavě zastoupena na velvyslanecké úrovni.

Jasno podle Ušakova nebylo o tom, zda budou mít oficiální zastoupení Spojené státy, několik amerických veteránů se však podle něj má zúčastnit přehlídky.

Ukrajina účast vojáků z třetích zemí na přehlídce odsoudila. „Rusko zve zahraniční vojáky k účasti na přehlídce 9. května, aby zakrylo své válečné zločiny (na Ukrajině) a ospravedlnilo svou agresi,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo v prohlášení s tím, že takováto účast je pro Kyjev „nepřijatelná“ a představuje zneuctění ukrajinských obětí ve druhé světové válce i současné ruské invaze.

Na přehlídce ke Dni vítězství v roce 2024 bylo podle ruských médií k vidění méně vojenské techniky než v letech před invazí na Ukrajinu.

Na Rudém náměstí v centru ruské metropole se tehdy podle ruského ministerstva obrany představilo na 9000 příslušníků ruské armády, tedy asi o tisíc víc než rok předtím, ale o dva tisíce méně než v roce 2022, kdy Kreml spustil svou invazi na Ukrajinu.

Během většiny přehlídky sněžilo, což se nestalo už několik let. Teploty se pohybovaly okolo nuly. Podle ruské redakce BBC bylo nejchladněji od roku 1999, kdy Rusku ještě vládl Boris Jelcin.

Lidé v Moskvě musejí kvůli bezpečnostním opatřením souvisejícím s oslavami 80. výročí konce války počítat s výpadky mobilního internetu. Problémy Moskvané hlásili už v pondělí, omezení ale budou trvat až do soboty.

„Nejde o poruchy. Jde o omezení provozu mobilního internetu – z pochopitelných důvodů,“ řekl ve středu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a vyzval lidi, aby pro to měli pochopení. „Musíme brát v potaz nebezpečné sousedství,“ dodal.

Ukrajina v posledních dnech několikrát vyslala k Moskvě smršť dronů. Kyjev tvrdí, že tak usiluje o snížení bojeschopnosti ruské armády. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak varoval, že nemůže zajistit bezpečnost účastníků moskevské přehlídky. Moskva to interpretovala jako potvrzení plánovaného útoku, Kyjev později upřesnil, že se obává falešné akce Moskvy, kterou by svedla na něj.

Přerušování provozu mobilního internetu je podle poslance Státní dumy Antona Němkina součástí preventivní obrany. Připomněl, že na Krymu, který Rusko nelegálně zabralo Ukrajině v roce 2014, jde o běžnou praxi, která se osvědčila při ukrajinských náletech.

Vedle zahraničních stálic moskevské přehlídky, jako jsou běloruský diktátor Alexandr Lukašenko nebo vůdci středoasijských postsovětských zemí, tentokrát dorazí i několik státníků z méně všedních zemí.

Vedle Vladimira Putina se na Rudém náměstí objeví například čínský prezident Si Ťin-pching nebo brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Dorazí ale také slovenský premiér Robert Fico, přestože Slovensko oficiálně zůstává na ruském seznamu nepřátelských zemí.

Seznam Zprávy některá zajímavá jména vybraly do následujícího přehledu a vysvětlují, jaké vazby jejich země mají na Rusko a co jejich vůdce mohlo motivovat k cestě do Moskvy.

Kyjev je připraven na jednání s Ruskem v jakémkoli formátu, pokud Moskva ukáže ochotu k bezpodmínečnému příměří, řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po čtvrtečním telefonátu s americkým prezidentem.

Donald Trump poté na své sociální síti Truth Social napsal, že rozhovory s Ruskem a Ukrajinou pokračují, a znovu vyzval „k, ideálně, třicetidennímu bezpodmínečnému příměří“. Pokud nebude dodržováno, USA a jeho partneři zavedou další sankce vůči Moskvě, dodal Trump.

Ruský prezident Vladimir Putin na období okolo Dne vítězství vyhlásil jednostranné příměří, ale ukrajinské výzvy k delšímu klidu zbraní ignoroval.

„V Rusku se ‚Velikaja poběda‘ – to velké vítězství ve válce, která se tam nenazývá druhá světová, ale Velká vlastenecká – stala především ve 21. století jakousi páteří politické identity režimu (Vladimira Putina),“ vysvětluje v rozhovoru pro podcast 5:59 rusista a vědecký pracovník Institutu východoevropských studií na Curyšské univerzitě Tomáš Glanc.

„A kdybych měl v té metafoře pokračovat: Takovou mízou v té páteři je obrovské množství ne-li lží, tak manipulací, kdy se účast Rudé armády – která samozřejmě byla masivní a historici se zpracováním této záležitosti zabývají už 80 let – označuje za spásu celého lidstva,“ dodává odborník.

Moskva tak podle něj redukuje oficiální výklad celosvětového konfliktu na střet sovětské Rudé armády s armádou nacistického Německa. Potlačuje mimo jiné celou dimenzi holokaustu a nenechá podrobit kritickému zkoumání ani to, jakým způsobem válku vedl tehdejší sovětský vůdce Josif Stalin.

„Je to (Den vítězství – 9. květen) asi nejdůležitější den v politickém kalendáři dnešního Ruska. A ta prezentace války, kterou tam uvidíme, bude nepochybně velmi přizpůsobená současným potřebám tohoto režimu,“ domnívá se Glanc.