Přehledně: Tito státníci mají stát na Rudém náměstí vedle Putina

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco většina Evropy si ukončení 2. světové války připomíná 8. května, Rusko za den vítězství nad nacistickým Německem považuje 9. květen.

Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se za posledních 80 let neuskutečnila pouze jednou, a to před čtyřmi lety kvůli pandemii koronaviru.

Letos bude s ruským vůdcem Vladimirem Putinem slavit v centru Moskvy celkem devětadvacet státníků.

Kdo se letos do ruské metropole chystá a proč? Podívejte se na deset lídrů a jejich důvody.

Slovenský premiér se hodlá přehlídky zúčastnit jako jediný politik z Evropské unie. „Nikdo mi nezabrání, abych do Moskvy jel,“ varoval už loni, když poprvé oznámil svůj úmysl.

„Na oslavy 80. výročí prostě jedu. Tečka,“ citoval pak server Pravda.sk jeho nedělní vyjádření. Cestu mu nicméně komplikuje středeční oznámení Estonců, že slovenskému vládnímu speciálu nepovolí let přes své území. Podobně přistoupili i ke „kubánským a brazilským VIP letům“.

Předseda slovenské vlády si kvůli tomu postěžoval, že nestihne čtvrteční program v ruské metropoli. „Protokol dělá vše pro to, aby se našla náhradní cesta, abychom se mohli 9. května ráno zúčastnit kladení věnců u Hrobu neznámého vojína a následně uspořádat bilaterální jednání,“ dodal. Do Moskvy podle slovenských médií zamířil ve čtvrtek kolem 15. hodiny, a to jižní cestou.

Fico opakovaně přeříkává ruské teze o tom, že ruskou válku na Ukrajině odstartovali ukrajinští nacisté utiskující ruskojazyčné obyvatelstvo. Na přelomu roku se dostal do slovních přestřelek s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a naopak jako jeden ze tří premiérů členských zemí EU navštívil v Kremlu Vladimira Putina. A chce, aby Slovensko s Ruskem obchodovalo a nakupovalo jeho ropu a plyn.

„Svoboda přišla z východu,“ je další opakovaná věta politiků Směru o roce 1945. Návštěvou Fico podle svých slov vzdá hold Rudé armádě za osvobození Slovenska.

Diktátor a vojenský vůdce Burkiny Faso +– kapitán Ibrahim Traoré – dostává z Ruska vojenskou pomoc. Rusové působí v zemi jako vojenští poradci a také jako Traorého bodyguardi.

Ruský Rosatom oznámil plán na výstavbu malého jaderného reaktoru v zemi, loni jí ruská vláda poslala na lodích zadarmo jako dar 25 milionů tun pšenice. Traoré vyznamenal ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova během jeho návštěvy v Ougadougou nejvyšším státním vyznamenáním, Řádem hřebce.

Srbsko usiluje o přijetí do Evropské unie při současném zachování těsných vazeb na Rusko a Čínu. S Rusy pojí Srby tradiční sounáležitost, daná především společnými kořeny pravoslavného křesťanství.

Rusko také podporovalo Srbsko v době válek v bývalé Jugoslávii v 90. letech, zatímco Severoatlantická aliance v roce 1999 Srbsko bombardovala ve snaze zastavit válku v Kosovu.

Kuba patří desítky let mezi spojence Moskvy. Sovětský svaz vojensky a ekonomicky podporoval režim Fidela Castra.

V roce 2014 Vladimir Putin při návštěvě Havany odpustil Kubě devadesát procent dluhu vůči Rusku, který činil v přepočtu 35 miliard dolarů. Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel tvrdí, že Rusko má legitimní právo na sebeobranu proti NATO.

Předseda Palestinské samosprávy jede podpořit Rusko jako zemi, která je i přes kontakty s Izraelem tradičně na palestinské straně. „Stojím neochvějně na straně Ruska,“ prohlásil Abbás loni v srpnu při setkání s Putinem v jeho rezidenci v Novo Ogarjovu nedaleko Moskvy.

Kreml bere palestinsko-izraelský konflikt spíše jako možnost nepřímo útočit na Spojené státy kvůli jejich politice na Blízkém východě, těsně politické a ekonomické vazby má Rusko v tomto regionu hlavně na Írán. Po svržení prezidenta Bašára Asada v Sýrii o dalšího důležitého spojence přišlo: v roce 2016 ho před vojenskou intervencí zachránilo, loni už ne.

To Lam je generálním tajemníkem Komunistické strany Vietnamu, což je ve vietnamském systému funkce číslo jedna, nadřazená prezidentovi. Hanoj a Moskva jsou tradičními spojenci z dob studené války, Vietnam i později nakupoval ruské zbraně a ruské námořnictvo využívalo až do roku 2002 základnu Cam Ranh na pobřeží Jihočínského moře.

Putin byl loni na návštěvě Hanoje a vítali jej s velkou pompou, přestože vietnamská ekonomika se v posledních letech více orientuje i na USA a Evropu. Vietnam se ale v OSN zdržel hlasování při rezolucích odsuzujících ruskou invazi na Ukrajinu.

Putin a čínský lídr Si ťin-pching se často setkávají a dávají okázale najevo, jak mezi nimi funguje osobní chemie a že čínsko-ruské vztahy jsou zřejmě nejlepší v historii. „Vytváříme něco jako alianci,“ prohlásil ruský vůdce už v roce 2018. 

Invaze proti Ukrajině spojenectví posílila: Čína je pro Rusko klíčovým exportérem mnoha druhů zboží, pro Čínu je Rusko zdrojem levné ropy a zemního plynu. Spojení se opírá nejen o ekonomikou a penězi motivovaný pragmatismus, v jeho pozadí je i vzdor vůči Západu a vůči Spojeným státům jako supervelmoci.

Není zatím známo, že by Čína Rusku pomáhala proti Ukrajině vojensky nebo dodávkami zbraní.

Brazilský prezident je bývalý odborářský předák a v mládí zastával radikálně levicové a prosovětské postoje. Dnes je stoupencem teorie o multipolárním světě a je aktivní v seskupení BRICS, které zahrnuje i Rusko.

Odsuzuje evropské a americké dodávky zbraní Ukrajině a odmítl odpovědět na dotaz novináře, zda považuje Krym za ruské území.

Loni v listopadu uzavřely Caracas a Moskva dohodu o spolupráci výzvědných služeb a kontrašpionáže.

Rusko je jednou z mála zemí, která uznává Nicoláse Madura jako legitimně zvoleného prezidenta Venezuely. Mnoho dalších států to odmítlo s poukazem na zmanipulované volby a zfalšování výsledků.

Příklon Venezuely k Moskvě začal za předchozího prezidenta Huga Cháveze. V únoru 2022 po ruské invazi na Ukrajinu Maduro telefonoval Putinovi a prohlásil, že stojí pevně za Ruskem.

Vůdce vojenského režimu v Myanmaru (Barmě) má ve Vladimiru Putinovi spojence, setkali se v roce 2022 ve Vladivostoku. Rusko jako jedna z mála zemí udržuje vztahy s vojenskou juntou, kritizovanou na Západě za brutální represe proti opozici a válku proti etnickým a náboženským menšinám v zemi.