Článek
Podle předběžných výsledků je vítězem sobotních lotyšských parlamentních voleb středopravicová Jednotná kandidátka premiéra Andrise Kulbergse s 35,3 procenta hlasů, píše web veřejnoprávní stanice LSM.
Na druhé pozici je s 13,1 procenta hlasů populistické uskupení Lotyšsko na prvním místě. Třetí je s 11,7 procenta strana Suverénní moc, která je označována za proruskou.
Jednotná kandidátka, která je proevropskou stranou a podporuje Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí, by podle přepočtu hlasů na mandáty získala ve 100členném parlamentu (Saeima) 41 křesel.
Lotyšsko na prvním místě, které se inspirovalo hnutím MAGA amerického prezidenta Donalda Trumpa, by podle přepočtu získalo 17 křesel a Suverénní moc 15 křesel.
Do parlamentu se podle předběžných výsledků dostanou další tři strany, a to konzervativní Národní aliance (11 křesel), levicoví Progresivní (devět křesel) a středopravicová Nová jednota (sedm křesel).
Z údajů státní volební komise vyplývá, že sobotních voleb se zúčastnilo pouze 51,6 procenta oprávněných voličů, což je podle stanice LSM vůbec nejnižší účast v historii parlamentních voleb. V předchozích parlamentních volbách před čtyřmi lety činila účast 59,4 procenta.
Sestavení vlády
LSM poukázala na to, že premiér Kulbergs s Jednotnou kandidátkou získal od voličů mimořádný mandát, který v historii lotyšského parlamentu nemá obdoby. Dosavadní rekord v počtu parlamentních křesel získaných jedinou politickou silou držela Lotyšská cesta, která v roce 1993 obdržela 36 křesel. Stanice dodala, že takto silný mandát znamená, že Kulbergs bude ve zcela dominantní pozici, ať se již rozhodne pro jakoukoli vládní koalici.
Premiér již v sobotu po zveřejnění prvních odhadů vyloučil podle Reuters možnost sestavení vlády s Lotyšskem na prvním místě. Rovněž uvedl, že nebude spolupracovat s žádnou proruskou stranou.
Hospodářské vazby s Ruskem podle něj Lotyšsko oslabují, neboť Moskva takové vztahy může zneužít.
Jeho proruští rivalové jsou ale opačného názoru. Požadují zastavit pomoc Ukrajině a zaměřit se na otázky životních nákladů, především pak u ruskojazyčné menšiny. V zemi s 1,8 milionu obyvatel má ruštinu jako mateřský jazyk zhruba třetina populace.
Lotyšsko, které je členem Evropské unie i Severoatlantické aliance, bývalo stejně jako další dvě pobaltské země součástí Sovětského svazu a v zemi žije početná ruskojazyčná menšina. Všechny tři země po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022 podpořily Kyjev a kvůli vlastním obavám z Ruska v posledních letech zvyšují výdaje na obranu.
Rozdělená menšina
Reuters v sobotu uvedl, že ruskojazyčná menšina je v Lotyšsku rozdělena na ty, kteří kvůli válce rozpoutané ruským prezidentem Vladimirem Putinem cítí stud či hněv, a na část frustrovanou z omezování jejich vlivu na veřejný život.
Lotyšsko totiž postupně omezuje užívání ruštiny ve veřejném životě. Veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice LSM od letošního roku nevysílá v ruštině a od ledna 2026 nebude - až na výjimky, jako je výjimečný stav či potírání dezinformací ohrožujících stát - zveřejňovat na webech i sociálních sítích žádný obsah v ruštině.
Volby v Lotyšsku se konaly v době, kdy tato země i sousední státy vyjadřují obavy z možných ruských hybridních útoků kvůli podpoře Ukrajiny. Ta se od února 2022 brání ruské invazi. Moskva tyto obavy označuje za nepodložené a hovoří podle Reuters o protiruské hysterii.















