Článek
Ukrajina během války s Ruskem spoléhá na své zpravodajské služby víc než kdykoli dřív. Právě vojenská a zahraniční rozvědka stály za některými z nejodvážnějších a nejefektivnějších operací konfliktu - od přesných úderů hluboko v ruském týlu až po sabotáže. O to větší pozornost nyní přitahuje rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského vyměnit vedení obou klíčových rozvědek.
První změna se dotkla Kyryla Budanova. Skončil v čele vojenské rozvědky HUR. Z pozice šéfa tajné služby se přesunul do civilnější, ale politicky mimořádně vlivné role. Nově působí jako šéf Zelenského prezidentské kanceláře.
Krátce po odchodu Budanova přišla změna i v druhém pilíři ukrajinského zpravodajského systému. Vasyl Maljuk, který vedl Bezpečnostní službu Ukrajiny (SBU) a dohlížel na kontrarozvědné operace, rovněž skončil ve funkci.
Bývalý ředitel Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) Valentyn Nalyvajčenko řekl deníku The New York Times, že rozhodnutí odvolat oba šéfy považuje za odstranění dvou kompetentních lídrů, a varoval, že podobné zásahy do vedení tajných služeb během války mohou ohrozit bezpečnost země i speciální operace. „Během války bych doporučoval vedení spíše udržet, než s ním otřásat.“
Stejného názoru jsou i experti, které oslovily Seznam Zprávy. Ukrajinská právnička Olena Halušková redakci řekla, že si není jistá, jak teď bude celý stát fungovat. Budanov byl podle ní excelentní: „Válku zná a dělá svou práci opravdu dobře. Nikdo teď moc neví, co vlastně nastane,“ řekla.
Budanova vystřídal Oleh Ivaščenko, dosavadní ředitel ukrajinské zahraniční rozvědky, který měl doposud na starosti operace mimo ukrajinské území a vztahy se západními partnery. Maljuka dočasně nahradil generál Jevhen Khmara, bývalý ředitel speciálních operací.
„Dočasným šéfem je vojenský velitel s bezchybnou pověstí, ale uvnitř SBU vždy existoval střet mezi válečnými hrdiny a problematickým politickým křídlem služby,“ uvedla Halušková.
SBU je dlouhodobě rozdělena na dvě odlišné části. Jednu tvoří operativní důstojníci a velitelé zapojení přímo do války, kteří řídí kontrarozvědné a bojové operace. Ti se těší vysoké důvěře veřejnosti. Druhou část představuje mocenské a administrativní křídlo služby, které se pohybuje blíže politickým strukturám, řeší personální otázky a je opakovaně spojováno s kontroverzemi či skandály.
Právě napětí mezi těmito dvěma světy se podle expertů může po současných personálních změnách ještě prohloubit. „Největší obavy máme z toho, že po odvolání Maljuka byl povýšen jeho kontroverzní zástupce Oleh Poklad, který se podílel na zásahu SBU proti protikorupčnímu úřadu NABU. Ten zahrnoval razie a trestní kroky vůči jeho zaměstnancům a kritici jej vnímali jako politicky motivovaný tlak na jednu z klíčových protikorupčních institucí v zemi,“ upozornila Halušková.
Podle dalšího ukrajinského právníka, který pro Seznam Zprávy dění v ukrajinských tajných službách okomentoval pod podmínkou anonymity, vyvolaly změny značnou nespokojenost i uvnitř politických struktur. Upozorňuje například na velmi těsné hlasování v Nejvyšší radě, kde návrh prošel jen o devět hlasů, přestože prezident Volodymyr Zelenskyj má v parlamentu jasnou většinu. To podle něj ukazuje, že kolem personálních změn nepanuje shoda ani uvnitř moci.
Odvolání Maljuka považuje za obzvlášť problematické. „Mnozí ho označují za jednoho z nejlepších, ne-li vůbec nejlepšího šéfa SBU v historii. O to méně je jasné, proč k jeho výměně došlo,“ uvedl.
Přesun Budanova hodnotí jako méně dramatický, i v tomto případě však podle něj jde o destabilizující krok pro samotnou zpravodajskou službu. „Formálně jde o povýšení, ale pro instituci to znamená turbulence,“ dodal.
Změny podle něj vyvolávají obavy i proto, že se týkají dvou klíčových osobností, které se osvědčily v přímém boji proti ruské agresi. „Takové zásahy mohou vytvářet problémy a nejsou zcela spravedlivé, minimálně vůči jednomu z nich,“ uzavřel s tím, že celý krok považuje za kontroverzní. Mohl dopadnout hůře, ale i lépe.
Situaci pečlivě sledovala i ukrajinská občanská společnost a někteří aktivisté upozornili, že výměna šéfů SBU nesplnila očekávání rozsáhlejší reformy, kterou podle zahraničních analytiků i opozičních politiků služba potřebuje k omezení zneužívání své moci.
I když je SBU chválena za operační efektivitu, zároveň v minulosti často čelila kritice za zásahy proti domácí opozici. Maljuk podle kritiků službu využíval k vyšetřování opozičních politiků, nezávislých médií a protikorupčních aktivistů, přičemž on sám zdůrazňoval, že cílem bylo odhalování ruské špionáže, jak už výše naznačila Halušková.
Během více než dekády konfliktu s Ruskem se ukrajinské civilní i vojenské zpravodajské služby výrazně profesionalizovaly a staly se jedním z klíčových nástrojů odporu proti silnějšímu protivníkovi. Bezpečnostní experti ale zároveň upozorňují, že s rostoucí efektivitou se služby častěji pohybovaly v právně šedých zónách, zejména pokud šlo o cílené útoky na ruské vojenské a zpravodajské struktury.
Ukrajina se v posledních letech opakovaně hlásila k operacím hluboko v ruském týlu. Jednou z nejvýraznějších byla loňská akce SBU známá jako Pavučina, při níž Ukrajinci propašovali bezpilotní letouny na území Ruska v kamionech maskovaných jako přeprava stavebních modulů a následně je použili proti strategickým bombardérům na ruských vojenských letištích.
Vojenská rozvědka HUR zase pod vedením Budanova rozvinula nasazení dálkově ovládaných výbušných člunů, které v Černém moři opakovaně zasahovaly ruské válečné lodě.
Vedle těchto operací se ukrajinské služby přihlásily i k cíleným útokům proti jednotlivým představitelům ruského vojenského aparátu. Minulou zimu například v Moskvě zahynul ruský důstojník při explozi nastraženého výbušného zařízení. SBU zároveň provozovala vlastní flotilu námořních dronů.
