Článek
Kazachstán se kvůli závažnému suchu od letošního roku uchyluje k metodě vyvolávání deště, která se ve Střední Asii dosud nepoužívala. Podle agentury AFP tamní úřady přikročily k technice, pro níž se v angličtině používá termín „cloud seeding“, což lze doslova přeložit jako „osévání mraků“. Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) nedávno napsalo, že projekt vyvolal obavy v některých sousedních státech, zda manipulace s deštěm v jedné zemi nebude mít nezamýšlené důsledky jinde.
Osévání mraků je technika úpravy počasí, při níž jsou do mraků rozptylovány látky, které mají podpořit srážky. „Nejčastěji jsou používané soli - konkrétně chlorid sodný a chlorid draselný,“ řekl AFP Adnán Jar Muhammad, jeden ze zástupců Spojených arabských emirátů, které Kazachstánu s projektem pomáhají. Látky vynesou do mraků letadla a rozptýlí je tam. Kapky v mracích se zvětší z několika mikrometrů na několik milimetrů, ztěžknou a padají dolů, uvedl Jar Muhammad s tím, že postup přímo nevytváří nové mraky.
Osévání mraků přitom podle AFP vyžaduje pečlivou přípravu. Nejprve je třeba identifikovat vhodná oblaka, ne každý mrak lze totiž stimulovat k dešti. Letadlo se poté musí dostat co nejblíže optimálnímu místu. Podle různých vědeckých studií může tato technika v nejlepším případě zvýšit srážky o 15 až 20 procent, píše AFP.
Kazachstán rozsáhlý program umělého vyvolávání deště spustil podle RFE/RL letos v květnu, reagoval tak na nedostatek vody a zrychlující desertifikaci. Techniku zkouší na jihu země v oblasti zvané Turkestán, kde se hojně pěstuje bavlna a kde nyní panuje sucho. Projekt přitom okamžitě vyvolal obavy v sousedních zemích, uvedlo rádio.
Bývalý premiér Kyrgyzstánu Akylbek Žaparov podle RFE/RL prohlásil, že rozsáhlé zásahy by mohly narušit už tak křehký regionální vodní cyklus. „Kyrgyzská republika je jednou z předních zemí v regionu, pokud jde o tvorbu vodních zdrojů,“ uvedl. „Pokud se v regionu začnou široce využívat technologie umělého ovlivňování atmosféry, jejich důsledky by mohly být dlouhodobé a ovlivnit celý ekosystém Střední Asie,“ dodal Žaparov.
Kazachstánské úřady podle RFE/RL odmítly obavy, že by umělé vyvolávání deště mohlo připravit sousední země o srážky. „Navzdory mnohaletému používání těchto technologií v různých pohraničních oblastech světa vědecká komunita stále neposkytla důkazy o tom, že by lokální operace k umělému zvyšování srážek v jedné zemi vedly ke snížení srážek v sousedních zemích,“ uvedlo středisko pro podporu digitalizace státní správy.
Kromě toho úřad poznamenal, že plány na zavedení podobných technologií má také Uzbekistán a osévání mraků by se tak mohlo stát rozšířenější regionální praxí. Na rozdíl od rozsáhlých leteckých operací Kazachstánu na velkém území jsou uzbecké testy ale menšího rozsahu a jsou také geograficky omezené, píše RFE/RL s tím, že podle vědců nicméně nejsou obavy z přeshraniční „krádeže dešťů“ vědecky podloženy.
Podle agentury AFP jsou obecně účinky osévání mraků nejisté, důsledky obtížně měřitelné a jejich rozsáhlé využití je nákladné. Světová meteorologická organizace vyzvala k dalšímu vědeckému výzkumu. Zároveň vyloučila jakékoliv nebezpečí pro lidské zdraví nebo životní prostředí a uznala potenciální ekonomické přínosy, pokud bude tato technika účinná, napsala AFP. Zmíněnou metodu podle ní používá už kolem 50 zemí světa v boji se suchem, proti krupobití a znečištění ovzduší.
Bulat Jessekin ze středoasijské expertní platformy pro hospodaření s vodními zdroji mezitím RFE/RL řekl, že osévání mraků spadá do technologií, jejichž dlouhodobé důsledky nejsou dostatečně prostudovány. „Měli bychom se dnes spoléhat na vědecká doporučení a už známá řešení, nikoliv na hypotézy. To znamená nechytat vodu z mraků, ale obnovovat přirozené toky vody,“ uvedl.
„Problém s nedostatkem vody je třeba řešit komplexně a je zapotřebí soubor doplňkových opatření,“ řekl AFP turkestánský činitel Kazbek Bedebajev, podle něhož loni tento region nezaznamenal déšť osm měsíců. Osévání mraků podle něj nepokryje všechny potřeby a zapotřebí je nadále i kapková závlaha a opravy zavlažovacích systémů a kanálů, které trpí častými úniky kvůli stárnoucí sovětské infrastruktuře.
