Vedra, sucho, tisíce mrtvých. Německo kvůli klimatu řeší změnu ústavy

Letošní vlny veder si v Německu podle Institutu Roberta Kocha vyžádaly už na 14 tisíc předčasných úmrtí. Země se potýká i se suchem a nízkou úrodou.

Hospodářství pak zřejmě ovlivní rekordně nízká hladina Rýna, Labe i Dunaje, jelikož současný stav říčních tepen komplikuje lodní dopravu i průmyslovou výrobu a dodávky surovin. V několika spolkových zemích navíc zuří lesní požáry.

Vládní prázdniny ale přímé dopady klimatické krize nenarušily. Spolkový kancléř Friedrich Merz je na dovolené od konce července a v debatě o suchu či požárech téměř není slyšet.

Na otázky novinářů odpovídá jen zástupce mluvčího vlády Sebastian Hille. Ten opakuje, že kancléř situaci „intenzivně sleduje“ a je připraven přijmout potřebné kroky. Sám Merz se ale veřejně k vedrům ani požárům dosud nevyjádřil.

Vláda zasedne až příští týden na zámku Neuhardenberg v Braniborsku.

Politické vakuum se mezitím snaží zaplnit koaliční sociální demokracie (SPD). Jimi vedených pět ministerstev přišlo s plánem, který by poprvé zakotvil přizpůsobování se dopadům klimatické změny přímo do německé ústavy.

„Už to není fikce ani hrozba. Je to realita, kterou lidé zažívají,“ řekl ke klimatické krizi spolkový ministr životního prostředí Carsten Schneider z SPD.

„V mnoha ohledech mám ale svázané ruce. Opatření na ochranu klimatu nebo adaptaci na klimatickou změnu, například financování klimatizací nebo stínění budov, mohu podporovat jen za velmi obtížných podmínek,“ přiblížil současné možnosti svého resortu.

Právě tím Schneider odůvodňuje ústavní změnu. Tvrdí, že bez ní spolková vláda nemůže dlouhodobě financovat opatření, jako jsou klimatizace, stínění budov nebo další ochrana před vedry, protože za ně dnes odpovídají především spolkové země a obce.

Ve skutečnosti tedy nejde o to, že by Německo nově „zapsalo klima do ústavy“. Ochrana životního prostředí a klimatické cíle v ní už zakotvené jsou. SPD ale chce změnit to, kdo bude za ochranu před dopady klimatické změny odpovídat a kdo ji bude financovat.

Ochranu před vedry a povodněmi, výsadbu stromů, úpravy přehřívajících se měst nebo modernizace nemocnic, škol a domovů seniorů teď financují především jednotlivé spolkové země a obce. Návrh chce, aby se na takových výdajích mohla dlouhodobě podílet i spolková vláda v Berlíně.

Součástí návrhu má být i celoněmecký plán ochrany před vedry. Konkrétní podobu ústavní změny má ale představit pracovní skupina až na podzim.

Němečtí sociální demokraté tvrdí, že letošní léto ukázalo, že dosavadní systém nestačí.

„Důsledky klimatické změny dopadají na lidi po celém světě a stále častěji i v Německu. Potřebujeme celostátní úsilí, které spojí zdroje, stanoví priority a umožní rychlé jednání,“ píše se v materiálu pěti ministerstev.

Místopředseda poslaneckého klubu SPD Esra Limbacher řekl, že další podobné léto s evakuovanými obcemi, tisíci obětí veder a ekonomickými škodami si Německo nemůže dovolit. „Musí se zlepšit financování ochrany nemocnic, domovů seniorů nebo vodní infrastruktury,“ dodal.

Návrh SPD podporují také odbory DGB, ekologické organizace i Svaz německých měst. Ten už dříve upozornil, že obce budou na přizpůsobení se častějším vedrům a dalším projevům klimatické změny potřebovat investice v řádu miliard eur.

Jenže právě tady naráží SPD na odpor svého koaličního partnera. Konzervativní unie CDU/CSU sice připouští, že Německo se musí na častější vedra a další dopady klimatické změny připravit, změnu ústavy ale nepovažuje za správnou cestu.

Ministr Philipp Amthor, který má na starost spolupráci mezi centrální vládou a zemskými kabinety, upozorňuje, že spolková vláda už teď financuje řadu projektů od přestavby měst přes obnovu lesů až po ochranu sociálních zařízení.

Podle Amthora tak není problém v ústavě, ale v tom, že stát zatím dostatečně nevyužívá nástroje, které už má k dispozici.

Unie zároveň odmítá, že by byla proti větší ochraně před vedry. Zemští ministři stavebnictví z pěti spolkových zemí vedených CDU navrhují vytvoření mimořádného programu „Cooles Land“ v hodnotě 500 milionů eur, v přepočtu 12 miliard korun.

Peníze by podle nich měly jít například na stínění ulic a veřejných prostranství, výsadbu stromů, vodní prvky nebo další opatření, která mají města ochladit už do léta příštího roku.

Změnu ústavy ale odmítají. Tvrdí, že podobná opatření lze financovat i bez ní.

Kancléř Friedrich Merz svůj postoj zatím neprozradil. Jeho mluvčí pouze uvedl, že je „hluboce ponořen do tématu“.

Opoziční Zelení ústavní návrh SPD v zásadě podporují. Předseda strany Felix Banaszak však tvrdí, že sociální demokraté přicházejí s návrhem až ve chvíli, kdy vědí, že koaliční partner bude proti.

Podle něj SPD podobnou změnu neprosadila ani za vlády kancléře Olafa Scholze. Levice je připravena o změně jednat.

Změna ústavy ale podle některých právníků není jen otázkou peněz. Profesor veřejného práva a práva životního prostředí z Trevírské univerzity Ekkehard Hofmann upozorňuje, že změna kompetencí by dala spolkové vládě větší vliv na plánování a koordinaci opatření.

Podle něj se tak debata netýká jen ochrany před vedry, ale také toho, „kolik společného státu klimatická změna vyžaduje a kolik federalismu si chce Německo zachovat“.

Změna německé ústavy vyžaduje dvoutřetinovou většinu v Bundestagu i Spolkové radě. Bez hlasů křesťanských demokratů levicové strany ústavní změnu neprosadí.

S hlasy zřejmě nepomůže ani opoziční krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). Mluvčí strany pro klimatickou politiku Karsten Hilse označil návrh ústavní změny za „čistě plakátové opatření“ a obvinil levicové strany z „politické instrumentalizace extrémního počasí“.

Představitelé AfD dlouhodobě odmítají vědecký konsenzus o lidském vlivu na klimatickou změnu a letošní vedra či lesní požáry s ní většinou nespojují. Místo snižování emisí prosazují především adaptační opatření, například širší využívání klimatizací, lepší protipožární ochranu nebo zadržování dešťové vody.