Článek
Ještě před čtyřmi lety Hamám Hamámí na sociálních sítích nadšeně popisoval, co ho na létání fascinuje. Psal o momentech, na které pilot nikdy nezapomene – první samostatný let nebo první přistání s cestujícími.
Letos v září se 29letý Ománec podle vyšetřovatelů pokusil převzít řízení letadla společnosti Flydubai s více než 170 lidmi na palubě a úmyslně s ním havarovat.
Kapitána letu z Dubaje do Tel Avivu měl v kokpitu opakovaně napadnout sekerou, která je součástí vybavení pro případ mimořádných situací.
Útočníkův plán ale nevyšel. Zraněnému kapitánovi se podařilo otevřít dveře kokpitu, načež cestující Hamámího přemohli.
Vyšetřování případu vedou Spojené arabské emiráty. Zkoumají okolnosti útoku, jeho motiv i případné vazby Hamámího na další osoby. Zároveň řeší, jak se do kokpitu mohl vůbec dostat.
Zákaz, deradikalizační program, kancelář
Už Hamámího předchozí zaměstnavatel Oman Air měl obavy z jeho extremistických názorů. Podle deníku Wall Street Journal (WSJ) zaznamenaly ománské úřady jeho zájem o extremistické stránky, následně mu zakázaly létat. Muž poté prošel deradikalizačním programem a dostal kancelářskou práci.
Hamám Hamámí se narodil ve Spojených arabských emirátech ománskému otci a syrské matce. Část života strávil v Emirátech, v dětství pobýval také v Sýrii během tamní občanské války. Vyšetřovatelé podle zdrojů WSJ prověřují možnost, že se mohl radikalizovat právě tam.
Později sedm let pracoval pro Oman Air, po odchodu se v roce 2025 pokusil získat místo u marocké letecké společnosti Royal Air Maroc. V rámci přijímacího řízení absolvoval tříměsíční teoretický výcvik, aerolinky ho ale nakonec nepřijaly, napsala agentura AP.
Kromě toho absolvoval tříleté distanční studium leteckého managementu na Buckinghamshire New University v Anglii, které dokončil v roce 2023. Univerzita uvedla, že součástí studia nebyl pilotní výcvik.
Flydubai přijala Hamámího letos v únoru, není přitom jasné, jak přesně aerolinky prověřovaly jeho minulost.
Podle zdroje agentury AP prošel standardní bezpečnostní prověrkou, která se ale podle všeho soustředila především na případné odsouzení za trestné činy. Jeho předchozími aktivitami, včetně údajných známek radikalizace, se tak nezabývala.
Podle WSJ navíc žádná země při prověrce Hamámího nepožádala Omán o bližší informace.
Příspěvky na sociálních sítích
Pozornost vyvolává také Hamámího dřívější aktivita na sociálních sítích. Americká stanice CNN analyzovala téměř 3000 příspěvků z jeho smazaného účtu na síti Twitter z let 2021 a 2022.
Muž v nich například psal, že hledá ženu, která by po svatbě přestala pracovat a nosila nikáb, tedy muslimský závoj zakrývající až na oči celý obličej. Kromě toho kritizoval pracoviště, kde společně pracují muži a ženy. V jednom příspěvku se například ptal, kolik „slušných, věřících dívek“ bylo v takovém prostředí „zkaženo a zmanipulováno“.
Závažnější obsah se objevil v den útoku. Přibližně devět hodin po incidentu přibyly na jeho LinkedInu dva příspěvky. Není jasné, kdo je publikoval či zda byly předem nastavené k automatickému zveřejnění. První obsahoval záběry z kokpitu Boeingu 737 MAX (během incidentu šlo o letadlo Flydubai 737 MAX 8) a také letadel izraelských leteckých společností El Al a Arkia.
Video končilo fotografiemi někdejšího vůdce Al-Káidy Ajmána Zavahrího a jordánského lékaře Humáma Chalíla Balavího, který v roce 2009 při sebevražedném bombovém útoku v Afghánistánu zabil devět lidí, včetně sedmi agentů a spolupracovníků americké CIA. K útoku se přihlásil jako stoupenec Al-Káidy.
V případě druhého příspěvku šlo o obrázek vytvořený umělou inteligencí, který propojoval tři nejposvátnější místa islámu – Mekku, Medínu a Jeruzalém. Doprovázela ho recitace básně o odmítnutí, ponížení, absenci strachu ze smrti a obraně vlastní důstojnosti. Stejná videa se přibližně ve stejnou dobu objevila také na instagramovém účtu se stejným jménem a fotografiemi. Zda profil skutečně patřil Hamámímu, není jasné. Účet byl poté smazán.
Co se stalo
K incidentu došlo ve středu. Podrobnosti o tom, co se v kokpitu odehrálo, později popsal kapitán Smit Maččhar. Vypověděl, že se Hamámí chtěl před útokem pomodlit, kapitán se proto z respektu otočil; o několik minut později ale ucítil ránu do zadní části hlavy. Útok následně pokračoval a kopilot Maččhara napadl sekerou.
Letadlo začalo během incidentu prudce klesat. Zraněnému pilotovi se však podařilo dveře do kokpitu otevřít. Dovnitř se následně dostali cestující. Jeden z nich uvedl, že se Hamámí snažil ničit přístroje. Chytil ho pod krkem a vytáhl z kokpitu, kde ho s pomocí dalších lidí zpacifikovali, doplnila BBC. Poté se pokusil letadlo stabilizovat, než řízení převzal další pilot. Dva piloti, kteří byli na palubě jako cestující, se strojem nakonec bezpečně přistáli v saúdskoarabském Tabúku.
Podle saúdskoarabského činitele se Hamámí při výslechu přiznal, že chtěl letadlo úmyslně zřítit a že se smrti nebál. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že po zpacifikování Hamámí vykřikoval: „Zabijte mě, zabijte mě!“ Generální prokurátor Spojených arabských emirátů incident označil za pokus o teroristický čin.
Incident vyvolal otázky ohledně izraelských bezpečnostních opatření. Izrael a Omán spolu totiž nemají diplomatické vztahy a podle AP má Izrael s některými zahraničními aerolinkami dohodu, která má zabránit pilotům z takových zemí létat na linkách do Izraele.
Izraelský daňový úřad CNN potvrdil, že tamní úřady měly ještě před odletem k dispozici jména všech cestujících a členů posádky. Ministerstvo dopravy ale připustilo, že jména členů posádek se v rámci jeho bezpečnostních kontrol neprověřují. Podle mluvčího současná pravidla s možnou hrozbou přímo ze strany pilota nepočítají.
Incident zároveň otevřel otázku, zda je možné už při náboru pilotů odhalit případná rizika. Expert na leteckou bezpečnost Philip Baum z Coventry University v Anglii upozornil, že způsob bezpečnostních prověrek se v jednotlivých zemích liší a sdílení informací mezi jednotlivými státy má své limity.
