Článek
„Mír na Ukrajině musí být trvalý,“ zdůraznil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po rozhovoru se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. „Válka musí skončit co nejdřív,“ dodal na síti X.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Paříži. Hlavním záměrem diskuze byla situace a podmínky pro spravedlivý a trvalý mír, a to na základě ženevských rozhovorů a amerického plánu.
Společně s Macronem ukrajinský prezident hovořil na dálku s americkým mírovým vyslancem Stevem Witkoffem a ukrajinským tajemníkem Rady národní bezpečnosti a obrany Rustemem Umerovem. Schůzky se dálkově účastnil i britský premiér Keir Stermer a také další evropští lídři z Německa, Polska, Itálie, Norska, Finska, Dánska a Nizozemska nebo představitelé EU a NATO, píše The Guardian.
Ukrajinský prezident schůzku nazval velmi důležitou a přínosnou. Na tiskové konferenci uvedl, že se nacházíme v turbulentním období, kdy se může vše změnit. Na otázku novinářů, jak vnímá analýzu agentury AFP, která tvrdí, že se Rusku v listopadu 2025 povedlo pokročit nejvíce od začátku války, sdělil, že nejde o to, jak moc Rusko postupuje, ale mnohem více o to, že se nechce zastavit. Vyzdvihl aktivitu Francie v tzv. koalici ochotných a mimo jiné poděkoval francouzskému prezidentovi.
Podle AFP je Zelenskyj pod silným politickým a diplomatickým tlakem. Jeho návštěva proběhla v době, kdy se od minulého týdne odehrávají jednání o americkém mírovém plánu pro Ukrajinu. Původně 28bodový plán, kritizovaný kvůli četným ústupkům Moskvě, byl při americko-ukrajinském jednání v Ženevě minulou neděli i na naléhání evropských spojenců Ukrajiny přepracován a zredukován na 19 bodů.
Emmanuel Macron potvrdil, že Francie stojí na straně Ukrajiny, a podpořil Zelenského záměr trvalého míru. Spojené státy se podle něj nachází v roli prostředníka a poděkoval Donaldu Trumpovi za jeho úsilí. Zdůraznil důležitost účasti Ukrajiny na jednáních a uvedl, že pouze Ukrajina může rozhodovat o svém území. „V době, kdy hovoříme o míru, Rusko pokračuje v zabíjení a ničení,“ řekl. Rusko podle něj musí zastavit agresi a zatím neudělalo žádný krok, který by tomu nasvědčoval. Francie podle něj zůstává na straně Kyjeva, čímž brání bezpečnost Evropy.
S evropskými lídry se oba prezidenti dohodli, že se do budoucna chtějí setkat a podrobnosti probrat osobně v Evropě. Diskuze podle Zelenského spojuje významnou část Evropy a pomáhá bránit její společné zájmy. Také se nechal slyšet, že je politika pevnější, když v sobě má kulturní složku, a tak první dámy obou zemí budou pořádat různé akce na podporu obou kultur.
Kallasová se obává tlaku na Ukrajinu
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová se obává, že při nynějších jednáních o Ukrajině bude veškerý tlak vyvíjen na oběť a že Kyjev bude muset učinit ústupky. Kallasová to uvedla po skončení dnešního zasedání unijních ministrů obrany v Bruselu.
„Naším úkolem je udělat vše, co je v našich silách, abychom podpořili oběť a ne odměňovali agresora,“ uvedla Kallasová na závěrečné tiskové konferenci. O situaci v Ruskem napadené zemi ministři jednali i společně s ukrajinským ministrem obrany Denysem Šmyhalem a zástupkyní generálního tajemníka NATO Radmilou Šekerinskou.
„Cílem je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, nikoli dohody, která položí základy pro další válku,“ dodala šéfka unijní diplomacie s tím, že další finanční pomoc pro Ukrajinu je v tomto případě klíčová.
„Naše práce na dosažení konsenzu ohledně financování Ukrajiny pokračuje,“ uvedla Kallasová. Komise doufá, že konečné dohody dosáhnou unijní prezidenti a premiéři na prosincovém summitu EU.
„Obávám se, že veškerý tlak bude vyvíjen na slabší stranu, protože to je snazší způsob, jak zastavit tuto válku: Že se Ukrajina vzdá. To ale není v ničím zájmu, není to v zájmu Ukrajiny, EU ani v zájmu globální bezpečnosti,“ dodala. Charta OSN říká, že hranice nelze měnit silou, a jestliže to nyní „projde“, tak se to bude podle Kallasové opakovat i v dalších státech po celém světě.
