Hlavní obsah

Zapečení do koláče nebo zlomené srdce. Jak Shakespeare zabíjel své hrdiny

Foto: Profimedia.cz

Bernd Färber a Mario Lopatta jako Richard a Buckingham v Shakespearově hře Richard III.

Reklama

6. 2. 2020 5:30

Jak zemřel Romeo v nejznámějším románu největšího anglického básníka, asi není třeba připomínat. Méně známé jsou ale ostatní způsoby smrti, ke kterým své romantické hrdiny předurčil William Shakespeare. Najít je a spočítat napadlo datové analytiky z deníku The Telegraph.

Článek

O počtu děl napsaných Williamem Shakespearem, „bardem z Avonu“, se dlouho vedly rozsáhlé debaty. Někteří jeho autorství dodnes zpochybňují a tvrdí, že za něj jím podepsané výtvory psal někdo jiný. Celkově se mu ale připisuje 38 divadelních her a přes 150 sonetů a básní.

Anglický básník a dramatik ve svých hrách nešetřil smrtí – dohromady připravil na stránkách papíru o život 74 postav. K nejznámějším neomylně patří dvojice Romeo a Julie nebo vraždy z rukou pozdějšího krále Richarda III.

Tím se dostáváme k prvnímu a třetímu nejčastějšímu způsobu úmrtí v Shakespearových hrách – téměř v polovině případů (ve třiceti z nich) totiž postavy zemřely na následky bodnutí, ať už šlo o sebevraždu, vraždu nožem ve spánku nebo zabití mečem v bitvě. Tento osud potká hned čtyři postavy v Romeovi a Julii. Mercutio, Tybalt a Paris zemřou v souboji, Julie se po smrti Romea probodne milencovou dýkou. Čtyři Shakespearovi hrdinové zemřou na následky otravy, kromě Romea také Hamletova matka Gertruda, Charmian v Antoniovi a Kleopatře a Regan v Králi Learovi otráví vlastní sestra.

Druhým nejčastějším způsobem, kterým se světový dramatik rozhodl ukončit život svým postavám, byla poprava. O hlavu přišlo celkem pět hrdinů. V Hamletovi to jsou bývalí spolužáci titulního hrdiny Rosencrantz a Guildenstern, v popravách se vyžíval také král Richard III. ve stejnojmenné hře. „Největší dramatik všech dob“, jak je Shakespeare často nazýván, ale uměl být i kreativnější.

Například věrný přítel Marca Antonia Enobarbus zemře hanbou. V Marcovi Antoniovi jsme svědkem jednoho z nejslavnějších skonů, kdy se egyptská vládkyně Kleopatra nechá uštknout hadem. Nechybí ale ani poněkud tradičnější vraždy, jako je udušení polštářem (Desdemona v Othellovi), utopení (Ofélie v Hamletovi), zažívací potíže, nebo oběšení (Šašek v Titovi Andronicovi). Shakespeare dokonce nechal vraždit i emoce – o život v jeho dílech přišly postavy i kvůli zlomenému srdci nebo truchlení.

Za vrchol kreativity lze považovat zapečení do koláče, pronásledování medvědem nebo roztrhání davem. Zapečení do koláče čekalo na záporné postavy tragédie Titus Andronicus. Stejnojmenný hrdina se takto pomstí za znásilnění své dcery. Antigonus v Zimní pohádce opouští scénu „prchajíc před medvědem“ a dav v Juliu Caesarovi zamění básníka Cinnu za vzbouřence proti císaři a za vraždu Caesara ho roztrhá. Ve stejné hře dojde k dalšímu netradičnímu úmrtí, žena vůdce spiklenců Bruta Porcie spáchá sebevraždu spolykáním horkých uhlíků. Za pozornost ale jistě stojí i takový způsob provedení, kdy autor danou postavu nechal zahrabat až po krk do písku a následně ho nechal umřít hlady. Takto zemřel Aaron, postava jedné z nejbrutálnějších Shakespearových her Titus Andronicus.

Všech 74 smrtí na různé způsoby se v roce 2016 při příležitosti 400 let od smrti dramatika rozhodlo zpracovat britské divadlo Royal and Derngate, a to v divadelní hře Všechny smrti. Ve dvouhodinovém představení to znamenalo, že divák viděl na scéně někoho zemřít v průměru každou minutu a půl.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované