Hlavní obsah

Zastřelit, upálit! První očkovaný na Slovensku musel kvůli výhrůžkám zmizet

Foto: Profimedia.cz

Vladimír Krčméry byl prvním naočkovaným obyvatelem Slovenska. Vakcínu dostal 26. prosince 2020.

Reklama

1. 11. 6:30

Známý slovenský odborník na tropické nemoci Vladimír Krčméry se stal jednou z hlavních tváří kampaně za vakcinaci proti koronaviru. Čelil kvůli tomu výhrůžkám, kvůli bezpečnosti musel na čas odjet do zahraničí.

Článek

Slovenské ministerstvo zdravotnictví si profesora Vladimíra Krčméryho nevybralo do očkovací kampaně náhodně. Od začátku pandemie byl totiž jako infektolog s pověstí celoživotního bojovníka s tropickými chorobami velmi populární.

Odpůrci očkování si ze začátku Krčméryho příliš nevšímali. Když se však stal oficiální tváří vakcinace, jejich útoky se začaly stupňovat. Desítky nenávistných e-mailů denně a výhrůžky fyzickou likvidací vyvrcholily v létě demonstracemi před Krčméryho domem.

Na střelbu je zvyklý z Haiti a Afriky

Výhrůžkám začala čelit i profesorova rodina. I když sám Krčméry bere hrozby s jistou nadsázkou a nadhledem, výhrůžky vůči jeho rodině ho v létě donutily ze Slovenska na několik měsíců odjet. „Já jsem trochu zvyklý, protože jsem pracoval ve Rwandě, v Burundi a na Haiti, kde na nás stříleli každý den, a v Burundi každý týden, takže by mi to nevadilo. Když vás zastřelí, tak vás zastřelí, a je svatý pokoj,“ svěřil se infektolog v telefonickém rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Rozhovor s Vladimírem Krčmérym o epidemické situaci na Slovensku:

To, že výhrůžkám čelila i jeho rodina, mu ale přišlo nefér. „Když se třicet vlajkonošů sejde před vaším domem a pak posílají e-maily, ve kterých vyhrožují smrtí vašim dětem…“ nedopovídá větu. Nakonec dodává, že tak se nechovají ani mafiánské rodiny. „Moje manželka, moje dcery a můj syn to dost špatně snášeli. Syn na nějaký čas opustil Slovensko a já na určitou dobu také. I někteří příbuzní odešli z domova, protože se necítili bezpečně,“ popisuje.

Návrat kvůli další vlně covidu

Jednašedesátiletý Krčméry po svém odchodu do zahraničí například pracoval s migranty na řeckém ostrově Lesbos a na maďarsko-rakouských hranicích. „Mně to vůbec nevadilo, že jsem byl nějakou dobu pendler. Bylo to období, kdy se tu opravdu nedalo vydržet,“ vysvětluje.

Na Slovensko ze zahraničí dojížděl na zasedání krizového štábu.

A do země se nakonec po letní pauze vrátil nastálo: „Slíbil jsem panu ministrovi, že když budou počty nad dva tisíce, tak se vrátím, a to jsem udělal.“

V současnosti na Slovensku přibývá kolem 4700 případů nákazy koronavirem denně. V pátek leželo s covidem-19 v nemocnicích 1351 lidí, tedy o 47 pacientů víc než ve dvakrát lidnatějším Česku.

Pokud se budou projevy nenávisti vůči jeho rodině opakovat, je Krčméry odhodlaný znovu ze Slovenska odjet. „Kdyby mě zastřelili, jen na tom získám. Já jsem věřící, a věřím, že jsem tu jen na návštěvě,“ nastiňuje svůj jistý nadhled. Říká také, že raději bude veřejnosti sdělovat o covidu-19 nepříjemné věci, které lidé neradi slyší, než aby za sebou „měl hřbitov“.

V opačném případě by na něj prý u posledního soudu mohlo mezi žalobci čekat několik stovek pacientů, kteří mohli žít. „Když chtějí, tak ať mě zastřelí,“ opakuje Krčméry hned několikrát.

Foto: Profimedia.cz

Vladimír Krčméry na tiskové konferenci letos v březnu. Za ním dnešní premiér Eduard Heger.

Odborník si zároveň pochvaluje, že vedení policie nedávno překvalifikovalo některé výhrůžky z přestupků na trestné činy a že jsou nově epidemiologové, lékaři i záchranáři považovaní za chráněné osoby. „Tehdy to začalo slábnout. Já jsem poslední čtyři dny nedostal výhrůžný e-mail, což je poprvé za rok. Jinak jich někdy přijde denně 30 až 50,“ nastiňuje míru nenávisti, jíž čelí.

Po internetu navíc kolovaly výzvy k jeho zastřelení nebo upálení. Zprávy chodily kromě Slovenska i z Maďarska a Polska. Z Česka žádná výhrůžka smrtí nepřišla.

Některé pachatele už se policii podařilo ztotožnit; podle Krčméryho tvoří polovinu z nich lidé, které není možné trestně stíhat kvůli stavu jejich duševního zdraví. „Druhá část jsou vystresovaní a vystrašení lidé, kteří jsou agresivní, protože nevědí, co bude zítra nebo pozítří. Jenže některé věci se nedají předpovídat,“ vysvětluje profesor.

Útoky na vědce ale na Slovensku neustávají. Demonstracím před bydlištěm čelila i řada Krčméryho kolegů. Nedávno se před úřadem hlavního hygienika Jána Mikase objevila Mikasova figurína s oprátkou kolem krku. O týden dříve odpůrci vakcíny a popírači pandemie zavezli před sídlo hygieniků vlečku hnoje. Krčméry k tomu podotýká, že je někdy nutné brát takové věci s humorem.

Organizátorům se odpovědělo, že takové množství biologického odpadu neumíme zpracovat, nebo že je biologický materiál doručený hlavnímu hygienikovi ve značném stadiu rozkladu čili se nedá dobře diagnostikovat.
Vladimír Krčméry

Sám si ale jako člen konzilia, které vládě radí v postupu při pandemii, nemůže na Slovensku dovolit jít do restaurace.

„To je úplně vyloučené - nemůžu ani já, ani osm členů konzilia. Část restaurací má na jídelním lístku vypsané a někdy i nafocené lidi, které neobsluhují. Mají totiž pocit, že jsme jim zničili byznys,“ říká. „Nemůžu si dovolit jít do restaurace, protože by mě okamžitě fyzicky napadli,“ dodává Krčméry.

Běžně se mu prý stává, že na něj lidé pokřikují, nadávají mu a hrozí mu, už když jde kolem hospody nebo restaurace. „Stalo se mi také, že na mě vytáhli zbraň. Situace byla v létě zlá,“ říká.

Když jde ven, rozhlíží se

Policejní ochranu Krčméry neměl a nemá, i když nabídku dostal. Sám říká, že každý policista je teď potřebný buď na hranicích, nebo pro kontrolu dodržování protiepidemických opatření: „Do restaurací nechodím. Když jdu ven, tak se pečlivě rozhlížím. Na základě doporučení policie jsem si udělal zkoušky na zbrojní pas.“

Řešení situace infektolog nevidí v policejní ochrance ani v nošení zbraně. „Nemocní jsou všude. Když mě nebudou chtít na Slovensku, půjdu pomáhat kolegům do České republiky, do Rakouska nebo do Maďarska. Tam jsou také pacienti s covidem,“ objasňuje.

Mluví také o možnosti pomoci v Ugandě v tamní česko-slovenské nemocnici, kterou vede profesor Zdeněk Ráčil z Prahy. „Tam je proočkovanost tři procenta, tak půjdu dělat kampaň jinam a nic se nestane,“ nastiňuje Krčméry své alternativy.

Zároveň doufá, že zbraň v sebeobraně nebude muset použít a že se situace v Evropě nestane nebezpečnou jako ve „třetím světě“. „I když chci říct, že Burundi, Haiti a Keňa jsou skoro tak nebezpečné jako Slovensko,“ říká ironicky.

Dvě pětiny Slováků věří konspiračním teoriím

Na Slovensku je v současnosti plně naočkovaných bezmála 44 procent obyvatel, což je o 13 procentních bodů méně než v Česku. Krčméry za jeden z důvodů považuje oslabování autorit. „Média nenechala na politicích nit suchou, a kdyby se někdo zeptal, kdo z nich je důvěryhodný, tak prakticky nikdo. Lidé neposlouchají ani lékaře, hygieniky, veřejné zdravotníky, a potom toho litují v nemocnicích,“ popisuje své profesní zkušenosti infektolog.

Podle aktuálního průzkumu na Slovensku věří přibližně dvě pětiny obyvatel ve čtyři nejpopulárnější konspirace o koronaviru, včetně té, že počty úmrtí po nákaze koronavirem jsou uměle nadhodnocovány. Konspiracím věří hlavně voliči opozičních stran Směr-sociální demokracie expremiéra Roberta Fica a Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko, stejně jako neparlamentní strany Republika.

„Právě velká promořenost slovenské populace konspiračními teoriemi může být jedním z velmi důležitých vysvětlení nízké míry očkování,“ uvedl Robert Klobucký ze Slovenské akademie věd. Nálady Slováků v pandemii zkoumá společnost MNFORCE, agentura Seesame a zmíněná akademie.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované