Laser, či výměna čočky? Který zákrok je pro vaše oči ideální a kolik stojí

Někteří lidé nosí brýle celý život, berou je jako součást sebe a vůbec jim to nevadí - naopak si připadají divně, když je mají někde sundat. Pokud ale brýle nosit nechcete a kontaktní čočky vám z různých důvodů nevyhovují, možná zvažujete oční operaci. Jenže jakou, kolik to bude stát a jsou tak bezpečné, jak se o nich tvrdí? Odpovídá oftalmolog Jakub Ventruba z oční kliniky Lexum.

Říká se, že oční lékaři na laserové operace nechodí a radši nosí brýle. Proč?

Mladí už na laserové operace chodí. Starší lékaři možná opravdu častěji nosí brýle, ale mladší generace už si podle mých zkušeností oči nechá raději opravit. I já sám už jsem operoval několik kolegů a kolegyň - očních lékařů a chirurgů.

S jakými vadami zraku za vámi lidé nejčastěji přicházejí?

Nejčastěji přicházejí lidé od 18 do 40 let, kteří špatně vidí na dálku, tedy trpí takzvanou krátkozrakostí, neboli myopií. Ta bývá často spojována s astigmatismem, tedy nerovnoměrným zakřivením oka, většinou rohovky. Tito lidé chtějí žít aktivně a brýle nebo kontaktní čočky jim v tom překážejí.

A pak je tu věková skupina 45 až 60 let, kdy už lidé přicházejí, protože potřebují brýle na čtení. Oční vady jdou často ruku v ruce, protože jak čočka v oku ztrácí svou elasticitu, tak často v tomto věku začínáte špatně vidět na blízko i na dálku. To všechno se dá řešit a jsou na to různé metody.

Myslím, že mezi lidmi je taková obecná představa, že se dnes všechny oční vady řeší laserem. Je to tak?

Dá se říct, že téměř všechny běžné dioptrické vady se skutečně laserem řešit dají. Jsou ale lidé, u kterých se tato metoda použít nemůže, protože mají například tenkou rohovku, extrémně suché oko nebo nějaké oční onemocnění. Těm ale můžeme vložit do oka velmi tenké nitrooční čočky, takzvané fakické, které se srolují, vloží se do oka a schovají se za duhovku. Je tu i možnost výměny čočky, což je operace určená pacientům zhruba od 40 let výš. Při ní odstraníme jejich vlastní čočku a nahradíme ji čočkou umělou, která může být např. multifokální nebo s prodlouženým ohniskem. Takto se vlastně dá korigovat jakákoliv dioptrická vada.

S jakými obavami se u pacientů nejčastěji setkáváte?

Nejčastěji mají strach, jestli je operace nebude bolet – na to se ptá snad úplně každý a já je můžu ujistit, že máme skvělé anestetické kapky, po kterých neucítí vůbec nic. Pak se často obávají, že nedokážou během zákroku udržet oči otevřené, na což my máme připravený takový malý rozvěráček. Samozřejmě nejčernější obava je, že se to celé nějak nepovede a oni přijdou o zrak. Naštěstí lasery v sobě mají bezpečnostní mechanismy, kamery a naváděcí systém, takže pokud okem pohnou, tak se paprsek automaticky vypne a znovu ho pak zapne operatér až ve chvíli, kdy se pacient znovu dívá tam, kam má.

Skutečně tedy nehrozí žádné nebezpečí?

Je třeba v prvních dnech být opatrný a oči si nemnout. Doporučujeme tedy dámám, aby se týden po operaci nelíčily a neodličovaly, protože přitom na oko tlačí a mohou si do něj zanést nečistoty. A měsíc by se nemělo např. do bazénu, aby se do očí nedostala infekce.

Jak probíhá zotavování po operaci? Sama jsem byla na laseru zhruba před 20 lety a musím říct, že na první dny a týdny po operaci nevzpomínám ráda.

To se jednalo o nejstarší metodu PRK, což je povrchový zákrok, u kterého opravdu trvá, než se tkáň zhojí, a může to první dny i bolet. V rohovce je nejvíc nervových zakončení na milimetr čtvereční z celého těla a tato metoda znamená, že se část povrchu rohovky laserem odpařuje a musí se pak nechat přehojit, což trvá většinou 3 až 5 dnů, kdy to řeže, slzí a pálí.

Tato metoda se dnes už ale používá opravdu výjimečně, třeba v situaci, kdy má někdo opravdu extrémně tenkou nebo dystrofickou rohovku. S využitím moderních metod se oči hojí velmi rychle a bezbolestně, návrat do práce je obvykle možný v řádu dnů, pouze například první měsíc je lepší se trochu šetřit ohledně sportu, zvedání těžkých břemen, koupání v bazénu a podobně.

Bývá v případě operací výsledek stoprocentní, nebo tam jsou nějaké kompromisy, například zhoršené vidění při nočním řízení? Každá metoda má nějakou výhodu i nevýhodu. Např. multifokální čočky, které pacientům vkládáme do oka při refrakční výměně čočky, rozkládají světlo jinak než běžné lidské oko. To se může projevit takzvanými vedlejšími optickými fenomény právě při nočním řízení. U nás na klinice používáme simulátory, díky nimž můžeme pacientům ukázat, že uvidí sice za denního světla perfektně na dálku i na blízko, ale v noci se jim může stát, že kolem světel uvidí soustředné světelné kruhy.

Někomu to nevadí. Jiní lidé chtějí perfektně vidět i za šera, ale nechtějí oželet ani to, že dobře vidí například na počítač nebo mobil. Pro ně máme čočku s prodlouženým ohniskem, která vedlejší fenomény téměř nezpůsobuje, ale zase s ní nevidíte úplně dobře na nejbližší vzdálenosti kolem 40 cm. To je problém, když si chcete třeba navléknout nit nebo vytáhnout třísku. Už od vzdálenosti zhruba půl metru ale vidíte výborně. Zkrátka každá metoda má svoje a je potřeba volbu dobře zvážit.

Jaké jsou nejčastější pooperační komplikace, na které se pacienti musí připravit?

Nejčastěji si stěžují na suché oči. Většina pacientů si po zákroku musí minimálně měsíc kapat umělé slzy, to je prostě fakt, protože pracujeme na oku a to má během hojení sklon osychat. Někomu stačí si kápnout třikrát denně, někdo kape každé dvě hodiny. Horší je, když má člověk syndrom suchého oka už před operací, protože takovému člověku bychom na rohovku vůbec zasahovat neměli. Pro ně je mnohem lepší implantace fakické nitrooční čočky.

A další problém jsou ty už zmíněné vedlejší zrakové jevy. Někteří lidé navíc mají od přírody široké zornice a u nich je riziko vedlejších fenoménů vyšší. Existují ale kapky, které použijí před nočním řízením, a ty jim zornici trochu stáhnou, takže fenomény pak nejsou tak výrazné.

Mají operace nějaké věkové limity? A je potřeba, aby se zrak už dále nezhoršoval?

Není úplně nutné, aby vada byla stabilní, ale je to určitě výhodné. Jestliže někdo chce jít na operaci v 18 letech a jeho vada se ještě mění, je určitě lepší počkat rok, dva nebo tři a operovat až později. Chápeme, že když někdo dělá vrcholový sport nebo třeba modeling, tak mu brýle vadí a ne každý toleruje kontaktní čočky, takže jsme ochotni zákrok provést i tak. Ale musejí počítat s tím, že když se jim oči za pár let zhorší, budou muset přijít znovu a mírnou dioptrickou vadu si nechat u nás tzv. dolaserovat.

Do dvou let opravu provádíme zdarma, později buď operaci hradí znovu, nebo si může hned napoprvé dokoupit doživotní garanci laserové péče, takže pak má dolaserování také zdarma. Je také v pohodě možné přijít ve dvaceti s tím, že laserem spravíme brýle na dálku a o třicet let později budeme řešit brýle na blízko.

Takže dolní limit je 18 let. A co horní?

Horní limit není, jen od zhruba 60 let už raději volíme nitrooční operaci než laserovou. Je to kvůli vetchozrakosti, neboli presbyopii. To je postupné zhoršování zraku, které začíná kolem čtyřicítky a je způsobeno tím, že čočka postupně tuhne a ztrácí schopnost přeostřování. Vhodná laserová operace pro tento věk je např. metoda zvaná Presbyond laser blended vision. Umí totiž trik, kdy jedno oko odoperujeme na dálku a střední vzdálenost a to druhé na blízko. Mozek si obrazy spojí a vybírá si, kam a jak chce vidět. Je to úžasné.

Existuje ještě nějaký typ operace, který je obzvlášť vhodný pro starší pacienty?

U lidí, kteří mají vyšší vadu, zejména dalekozrakost (hypermetropii), je často výhodnější, dejme tomu už v padesáti letech, provést výměnu čočky, která není limitovaná věkem. Kolem šedesátky už pacienti mívají kromě dioptrické vady i nějaké oční onemocnění, třeba počínající šedý zákal. A tak můžeme spojit léčbu zákalu s odstraněním dioptrií a použít speciální multifokální nebo EDOF čočky. Klidně se jim může v sedmdesáti letech stát, že poprvé vidí bez brýlí. Možnosti jsou opravdu prakticky neomezené.

Existují přece jen pacienti, které musíte odmítnout ze zdravotních důvodů?

Například v období těhotenství a kojení raději operace neprovádíme, protože ženské tělo prochází hormonální bouří, která může mít vliv na hydrataci tkání v rohovce, čočce a podobně. Samozřejmě se může stát, že žena přijde na operaci a své těhotenství odhalí až později, ale pokud o něm ví, preferujeme léčbu odložit.

Co třeba vysoký tlak nebo nějaká další onemocnění?

Některé nemoci oční operace komplikují. Jde zejména o autoimunitní onemocnění, jako je těžká revmatoidní artritida, systémový lupus a podobné diagnózy, které postihují pojivové tkáně v těle a často způsobují i těžký syndrom suchého oka. A tady se nelze spolehnout na to, že se oko správně zahojí. A druhá možnost, kdy nemá smysl operovat, jsou těžce tupozraké oči. Tupozrakost je zkrátka vada, kterou je třeba řešit v dětství. Pokud někdo vidí tupozrakým okem na 80 procent, tak korekce dioptrií smysl má, ale pokud vidí třeba jen na 10 procent, tak to smysl nemá. Pokud je nález hraniční, tak to s pacientem probíráme, realisticky mu nastíníme možnost zlepšení a necháme na něm, zda do toho chce jít.

Ovlivňují operace, které korigují oční vady, nějakým způsobem pozdější rozvoj nemocí, jako je šedý a zelený zákal, a jejich léčitelnost?

Naštěstí vůbec, není tu žádná spojitost ani vliv. Laserové operace se provádějí na rohovce a operace šedého zákalu na čočce uvnitř oka, takže to není žádný problém.

To zní všechno moc dobře, ale asi nejde o úplně levnou záležitost, že? Kolik u vás klienti zhruba zaplatí za zákrok?

Ceny startují kolem 11 tisíc za jedno oko, což jsou většinou zákroky povrchové, které se dělají excimerovým laserem a déle se hojí. K zákrokům, které mají kratší dobu rekonvalescence, už potřebujete femtosekundový laser, někdy potřebujete dva lasery najednou, ale zase si můžete nechat zkorigovat větší rozmezí dioptrií a je to komfortnější. Tam se ceny pohybují mezi 20 a 30 tisíci korunami za jedno oko. Nitrooční operace, tedy refrakční výměny čoček nebo implantace fakických čoček, vycházejí dráž, protože kromě operace platíte i za novou čočku, čímž se cena zvedá na zhruba 25 až 45 tisíc za oko.

Zaplatí to někomu pojišťovna?

Prakticky nikdy. Některá pojišťovna vám možná uhradí část zákroku velmi výjimečně při nějakém poúrazovém stavu, ale jinak ne.