Článek
Erazim Kohák pocházel z odbojářské rodiny. Kvůli tomu věznilo Kohákovy rodiče nějaký čas gestapo. Po válce Kohákův otec spolupracoval se spisovatelem Ferdinandem Peroutkou, což se nelíbilo tehdejší komunistické straně, a tak se celá rodina rozhodla v roce 1948 k emigraci. Po několika měsících zakotvili Kohákovi v USA.
Erazim Kohák tam pracoval v dělnických profesích a zároveň studoval na Colgateově univerzitě. V roce 1954 získal stipendium a mohl pokračovat ve studiu na Yaleově univerzitě. V roce 1958 na ní získal doktorát. V roce 1960 nastoupil jako asistent na katedře filozofie Bostonské univerzity, kde byl následně jmenován docentem a profesorem.
Působil také jako evangelický farář ve městě Kasota a navíc byl členem Ústředního výkonného výboru Československé sociální demokracie.
Koháka to však vždy táhlo zpátky do Československa, dočasně se mu to splnilo v roce 1969. Po sametové revoluci učil střídavě jak na Univerzitě Karlově, tak na univerzitě v Bostonu.
Natrvalo se do Čech vrátil v roce 1995. Začal pracovat jako publicista a profesor filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 2006 pak pracoval pro Akademii věd.
Po sametové revoluci se také vrátil do řad ČSSD. Patřil mezi poradce Vladimíra Špidly a byl členem Rady České televize. V roce 2004 kandidoval do Senátu, ve volbách ale neuspěl.
Kohák se snažil dlouhodobě prosazovat své ekologické smýšlení. Byl členem Hnutí Duha nebo Koalice za záchranu železnice.
Vydal mnoho knih v angličtině i češtině, mimo jiné Jan Patočka: Filozofický životopis, Průvodce po demokracii, Poutník po hvězdách, Člověk, dobro a zlo, Zelená svatozář, Hesla mladých svišťů či Svoboda, svědomí, soužití.
28. října 2013 mu prezident Miloš Zeman propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.
Termín posledního rozloučení ještě není známý.
